Nový boj s dopingem? Stop na čtyři roky a více krevních testů ve fotbale
Vyšší sankce jako nová zbraň proti podvodníkům. Světová antidopingová agentura WADA vyráží po aféře cyklisty Lance Armstronga do boje za čistší sport. Za pozitivní test chce od roku 2015 zavést čtyřletý distanc. Vedle toho hodlá rozšířit krevní testy, které sporty jako fotbal a tenis provádí minimálně.
Dva roky za pozitivní dopingový test? Málo. Chceme dvojnásobek. Jen tak můžeme přispět k očištění sportovního prostředí. Jde o věty, které padaly na nedávné konferenci představitelů Světové antidopingové agentury WADA.
Ta se momentálně potýká se ztrátou důvěry. Hlavním důvodem je nedávná aféra bývalé cyklistické hvězdy Lance Armstronga, který po rozsáhlém vyšetřování přišel o všech sedm titulů z Tour de France v letech 1999-2005.
WADA sklidila kritiku za to, že zneuznaného šampiona neuměla odhalit během aktivní kariéry. Navíc je prý systém kontrol ve sportu nejednotný a prostředí podvodům nahrává. To potvrzuje i fakt, že například afričtí vytrvalci z Etiopie a Keni nejsou téměř vůbec testováni během přípravy.
„Boj s dopingem sice nikdy nevyhrajeme, ale nehodláme se ani vzdát. Proto chceme zvýšit sankce. V případě, že by se jednalo o vážný přečin, připadal by hned v úvahu i doživotní distanc, který je nyní pouze za recidivu,“ řekl pro BBC prezident organizace John Fahey, jenž by rád přísnější pravidla prosadil od roku 2015.
Dopující sportovci by pak chyběli v soutěžích celý olympijský cyklus. „V současné situaci je přísnost rozhodně krok správným směrem,“ doplnil funkcionář, podle nějž patří k nejvážnějším prohřeškům užívání anabolických steroidů, růstových hormonů, maskovacích látek a také obchodování s nepovolenými preparáty.
Plány však brzdí omezený rozpočet. WADA už třetím rokem dostává 28 milionů dolarů (554,5 milionů korun), což je podle organizace málo. Proto není jisté, zda se podaří prosadit druhou velkou změnu – více krevních testů.
Mnoho komisařů totiž zatím bere sportovcům převážně moč, s jejíž pomocí nelze řadu hojně používaných zakázaných látek (EPO, růstový hormon HGH) identifikovat.
WADA v tomto ohledu chválí a dává za příklad pouze cyklistiku, která je paradoxně považována za odvětví, kde je doping nejvíce rozšířený. Může za to ale prý propracovaný systém kontrol, kde bylo letos odebráno z celkového poměru 35 procent krevních vzorků.
Druhá atletika pak vzala krev v necelých 18 procentech případů a na olympiádě v Londýně takto bylo zkontrolováno 16 procent. Naopak tenis se pohybuje na hranici tří procent, což nedávno kritizovali i největší hvězdy Roger Federer a Andy Murray. Podobně je na tom fotbal (2,8%) a box (3,5%), gymnastika dokonce bere krev jen v jednom ze sta případů…
„Co tyto statistiky ukazují? Že náš systém nefunguje a ztrácíme čas. Nepřímo totiž sportovcům říkáme. Dopujte, protože je velmi malá pravděpodobnost, že vás chytíme,“ dodal Fahey, jenž by rád zavedl pravidlo, že každá federace musí testovat krev minimálně v 10 procentech případů.
Definitivní rozhodnutí o nových antidopingových pravidlech padne v roce 2013 na konferenci v Johannesburgu.
