PŘÍMO Z HANNOVERU | Do třiceti let čekal na svůj skutečně velký daviscupový zápas, o kterém se bude roky vyprávět. Když přišel, Lukáš Rosol se postavil výzvě čelem a vystřílel opěvovaného mladíka z trenek. Alexander Zverev je možná budoucí světovou jedničkou, proti třicetiletému bijci z Česka byl však jen jen osmnáctiletým školákem (2:6, 3:6, 1:6). Po zranění Tomáše Berdycha a za nerozhodného stavu 2:2 se už Němci viděli ve čtvrtfinále proti Francii, z toho se nakonec díky hrdinovi „Rosimu“ raduje česká parta.
Životní zápas?
„Je to pro mě jeden z důležitých zápasů, ale věřím, že nějaký životní ještě přijde. (smích) Jsem rád, že jsem dostal od kapitána nominaci na poslední zápas, když se ještě nevědělo, kdo vlastně bude hrát. Byla to pro mě nová role. Jsem rád, že jsem přidal pátý bod a posunulo nás to do čtvrtfinále proti Francii.“
Poprvé viselo rozhodnutí daviscupového víkendu v pátém utkání na vás. Byl jste nervózní?
„Abych pravdu řekl, nevěděl jsem, do čeho jdu. Za stavu 2:2 jsem ještě nehrál. Byl jsem i trochu unavený z pátečního zápasu, ale tohle jde všechno stranou. Kdybych prohrál, tak bych zklamal tým. To jsem nechtěl podruhé dopustit.“
Narážíte na loňské první kolo s Austrálií, kde jste ztratil jako jednička oba singly a muselo se do baráže?
„Ano. Abych pravdu řekl, zápas s Austrálií mi pamětí prošel. Bylo to přesně rok zpátky. Nechtěl jsem to znovu prožívat.“
Dá se tento triumf srovnat s tím nad
Nadalem
ve Wimbledonu?
„Každé vítězství je důležité, nedá se to úplně srovnávat. Tady hraju za tým, za Česko. V Davis Cupu je to pro mě určitě nejdůležitější výhra.“
A také nejlepší výkon?
„Možná jo. Nevzpomínám si, jestli jsem hrál na takové úrovni.“
Kdy jste začal věřit ve výhru?
„Za stavu 4:1 ve třetím setu. Měl jsem dva brejky, tak jsem si říkal, že už bych to mohl dohrát.“
Zase jste ukázal, že se vám při Davis Cupu hraje lépe v cizině než doma.
„Něco do sebe to má. Venku je menší tlak. Dneska jsem to zvládl líp kvůli tomu, že mám odehráno v Davis Cupu víc zápasů než Alex. To hrálo velkou roli, mohl jsem hrát víc v klidu.“
Kdo všechno už vám gratuloval?
„Volal jsem si s rodinou, ukazoval jsem jim radost v šatně.“ (mluvčí Karel Tejkal: A všichni Lukášovu synovi říkali: máš šikovného tatínka.)
Co se dá vytřískat z takového velkého zápasu do kariéry?
„Musím jednoznačně odpovědět - respekt. Soupeři v Davis Cupu vědí, že umím taky zahrát dobrý zápas, dají si na mě pozor a budou se mnou muset počítat. Možná mi to v daviscupové kariéře pomůže do dalších bojů.“
