Vzdor vůči autoritativním rodičům, útěk před obrovským očekáváním okolí, které ho už v devíti letech pasovalo na budoucího šampiona. Sága francouzského tenisty Richarda Gasqueta se začíná podobat té, kterou prožila Američanka Jennifer Capriatiová.
Ona kouřila marihuanu a kradla v obchodě, jemu našli v těle stopy kokainu a hrozí mu 2 roky bez tenisu.
Gasquetovské drama, to je v tenisovém světě už skoro stejný pojem, jako na divadelních prknech drama shakespearovské. Slabá psychika, klidná až stydlivá nátura, to zrovna není vybavení elitního tenisty planety.
Dvaadvacetiletý Francouz na to často doplácel při utkáních. Exemplárním příkladem je loňský Wimbledon, kdy jasně držel na uzdě domácího idola, Andyho Murraye, a vedl 2:0 na sety, aby nakonec stejně odešel poražen.
Nenaplněná očekávání a častá zklamání, to už k Francouzovi patří. Ale aby bral kokain? „Je z toho v šoku. Znám Richarda od devíti let, znám jeho životní styl a tohle mě ohromně překvapuje, protože to neodpovídá jeho charakteru,“ popisoval veterán Fabrice Santoro, který s Gasquetem trénuje.
Přesto je realita taková. Oba vzorky odběru před březnovým turnajem na Miami byly pozitivní na kokain. Gasquet nakonec kvůli zranění ramene do turnaje nenastoupil a to mu možná zachrání kariéru.
Jeho právníci se totiž chtějí otáčet na faktu, že v takovém případě šlo o mimosoutěžní odběr a při známém faktu, že vám kokain v těle nevydrží delší dobu, budou žádat jen tříměsíční trest.
„Je to složité. Zatím sbírám důkazy o své nevině a budu mluvit později,“ uvedl sám tenista, kterému už ITF ofi ciálně zastavila činnost a do 60 dnů by mělo proběhnout slyšení před nezávislým tribunálem.
Kokain vám v tenise výkonnost nezvýší, jde spíš o úlet mladého člověka, jenž jako profesionální sportovec chybil na párty či na diskotéce. Ostatně životy, jako má Gasquet, už takhle končívají...
Jen málo talentů bylo tak pečlivě sledováno od dob, kdy ještě chodí za máminými zády mlsat sladkosti do spíže. Francouz si tenhle úděl nesl od devíti let. Tehdy vyšlo číslo francouzského tenisového magazínu s maličkým klučinou na titulní stránce a převelikým titulkem: Francouzská naděje.
Raketu vzal do ruky už ve čtyřech letech, kdy ho začali cepovat v Bézieres ambiciózní rodiče, sami tenisoví trenéři. V patnácti se stal nejmladším hráčem za poslední dvě dekády, jenž vyhrál zápas na okruhu ATP. O měsíc později debutoval na French Open a i díky výstavnímu jednoručnému bekhendu vzal set pozdějšímu vítězi Albertu Costovi ze Španělska.
V osmnácti šokoval Rogera Federera v Monte Carlu, když ho ve čtvrtfinále v prvním měření sil srazil na kolena. Jenže udělat dojem je jedna věc. A opravdu se usadit mezi dospělými tenisty druhá.
Škodolibě se tvrdilo, že Gasquetovi dělá největší problém ta věc, co má mezi ušima. Tedy hlava. Je zbrklý, příliš vzteklý, prostě nedospělý. Před pěti lety ho diskvalifikovali z kvalifikace na US Open, protože pln hněvu hodil raketu tak hrubě, až málem zasáhl čárového rozhodčího.
A nakonec mu ani nepomohla slavná poklona Rogera Federera: „Připomíná mi mě samotného, když jsem byl mladší,“ prohlásil na Gasquetovu adresu švýcarský fenomén a přezdívka „Baby Federer“ byla na světě.
Tohle vše mladý muž zřejmě neunesl. Nyní už může doufat jen v umění svých právníků a shovívavost tribunálu.
