Obliba trávy stoupá, ale sen o druhém Wimbledonu? Nikdo to nezaplatí
PŘÍMO Z LONDÝNA | Betonová sezona zabere věčnost, trvání té antukové se počítá v měsících. Ale travnatá? Pět týdnů a dost. Po Wimbledonu se zase z travařek, bot s miniaturními špunty, zase přezujete. Někteří to vítají, jiní by osvěžující tenis na zeleném pažitu provozovali mnohem déle. Tráva, kdysi dominantní povrch tenisu, na němž se hrály tři ze čtyř grandslamů, je sezonní záležitost jak wimbledonské jahody. Ačkoliv její obliba stále stoupá, je zřejmě nereálné, aby zabrala v kalendáři víc místa. Proč? Udržování travnatých kurtů je asi třikrát tak nákladné jak těch antukových či betonových.
Pokud by se hlasovalo o prodloužení travnaté sezony, byla by Petra Kvitová první, kdo by divoce mával ve vzduchu rukou a křičel - ano, ano. „Kéž by to tak bylo. Pokaždé, když dohraji Wimbledon, říkám si: škoda, že travnatá sezona končí, vždyť zrovna začala,“ povzdechne si dvojnásobná šampionka Wimbledonu a majitelka celkem pěti travnatých titulů. Podobně úspěšné jak ona jsou z aktivních hráček pouze sestry Williamsovy – Serena vlastní 8 a Venus taktéž 5 titulů.
Až do roku 1974 se přitom Wimbledon, US Open a Australian Open hrály na trávě. Zatímco kurty ve Flushing Meadows a Melbourne Parku jsou už dávno vybetonované, Wimbledon je ochráncem tradice. A retro se vrací do módy, od devadesátých let nebyl travnatý kalendář tak silný a výnosný jako dnes. Přispívá k tomu i změna z roku 2016, kdy se pauza mezi Roland Garros a Wimbledonem natáhla ze dvou týdnů na tři.
Kromě tradičních bašt v německém Halle, londýnském Queensu či nizozemské Hertogenboschi se uchytily turnaje ve Stuttgartu, Berlíně, na Mallorce či v lázeňském městečku Bad Homburgu. Vesměs jde o akce s extrémně silnými sponzory, protože tahle zábava není pro každého.
„Pořádat travnatý turnaj je násobně dražší než na antuce či betonu,“ říká Edwin Weindorfer, turnajový ředitel ze Stuttgartu. Kolikrát dražší? „Tak dvakrát až třikrát,“ líčí.
Rozdíl dělá péče o trávu. To je nepřetržitá práce, aby se na ní pak hrálo jeden týden v roce. „Tráva je živí organismus a vyžaduje denní péči po celý rok,“ popisuje Weindorfer. Marcel Hunze, turnajový ředitel z nizozemského Hertogenbosche, je ještě konkrétnější. „Údržba jednoho kurtu za rok vyjde na 25 tisíc eur,“ prozradil. Přepočet na české koruny? Zhruba 625 tisíc. A teď si vezměte, že takový Wimbledon má dvorců dvě desítky…
Jenže londýnský grandslam, to je zavedená a velmi výnosná značka, jež ročně generuje zisk skoro 50 milionů liber. Druhý takový není. I proto je těžké představit si, že by program tenisové sezony mohl dostat travnatý turnaj druhé nejvyšší kategorie 1000. Jak ATP tak WTA pořádá na trávě pouze akce 250 či 500. „Věřím, že jednou bychom se ho mohli dočkat,“ míní přesto šéf ATP Andrea Gaudenzi.
„Nemyslím, že by někdo druhý mohl tak velkou akci zaplatit,“ tvrdí Weindorfer, šéf společnosti Emotion Group, která pořádá travnaté turnaje ve Stuttgartu, Berlíně a na Mallorce.
Zdá se, že Wimbledon ještě dlouho zůstane jen jeden.
| Wimbledonská tráva: její vzhled a údržba |
| Každé ráno během turnaje se tráva stříhá na osm milimetrů výšky. |
| Kurty jsou každý den válcovány a lajnovány. |
| Jako druh trávy se používá jílek vytrvalý, který je odolný a rychle se dokáže vzpamatovat po náročném dni. |
| Na každý ročník turnaje se použije zhruba tuna travního osiva. |
| Každý z týmu zahradníků používá jednu konkrétní sekačku a má na starosti „své“ kurty, aby byl sestřih vždy stejný. |
| Hráči si stěžují, že se dvorce za poslední roky zpomalily, rychlost je ale údajně stále stejná, pouze odskoky jsou vyšší. To proto, že se kurty neosývají tak hustě a podklad je proto vzdušnější a tvrdší. |
| Kurty se zalévají během turnaje téměř každý večer, záleží však na předpovědi počasí, přílišné zavlažení by změkčilo podklad a snížilo odskok. |
Zprávy ze dne 2. července 2022
Petra Kvitová prohrává těsnou přestřelku na centrkurtu s turnajovou čtyřkou Paulou Badosaovou 5:7, 6:7 (4). Příležitostí přitom bylo dost. V první sadě vedla Petra 5:3, za 5:4 podávala na set. V té druhé nevyužila ani jeden z devíti brejkbolů. Kvitová bojovala, ale působila unaveně. Z českých zástupců tak ve wimbledonské dvouhře zůstala už jen Marie Bouzková, jediná osmifinalistka z jedenácti reprezentantů na startu.
SENZACE! Vítězná série světové jedničky Igy Šwiatekové se zastavila na 37 utkáních. Ve 3. kole Wimbledonu Polka podlehla francouzské veteránce Alize Cornetové 4:6, 2:6, když vyrobila 33 nevynucených chyb oproti 7 soupeřky.
Petra Kvitová první set nakonec po boji ztratila, prohrála 5:7.
Marie Bouzková zítra proti Caroline Garciaové první runda od 12.00 SEČ na kurtu číslo 2.
Svůj zápas 3. kola rozehrála Petra Kvitová, Španělce Paule Badosaové hned na úvod vzala servis a vede 3:1.
„Těžký los, jednu čtvrtfinalistku jsem porazila, proti druhé jsem k tomu měla taky blízko. Takže singl hodnotím velice pozitivně. Můj tenis se zlepšuje zápas od zápasu. A to, že přijde nějaká prohra, se prostě stane,“ říká Barbora Krejčíková po wimbledonském konci ve dvouhře. Celý rozhovor čtěte ZDE>>>
Do stavu 6:2, 4:4 to vypadalo hodně nadějně, druhý set však Barboře Krejčíkové smolně utekl i kvůli prasklému výpletu, pak už ji loňská čtvrtfinalistka Ajla Tomljanovicová přetlačila – 6:2, 4:6, 3:6 a zaslouženě vyhrála. Příliš mnoho nevynucených chyb od Báry (34), pro kterou tak Wimbledon zůstává stále posledním grandslamem, na němž si nezahrála čtvrtfinále.
