PŘÍMO Z LONDÝNA | Říká se tomu kruh života. Jeho táta Jaroslav koučoval před šestnácti lety Tomáše Berdycha ve čtvrtfinále Wimbledonu. Čtyřicetiletý Michal Navrátil tam dnes touží protlačit svého svěřence Jiřího Lehečku, o kterého v Londýně právě s kamarádem Berdychem pečuje. A do čtvrtfinále chybí téhle partě už jen jediná výhra.
V této sezoně už máte za sebou s Jirkou dost nerváků. Který z nich vyčnívá podobně jako pětisetový wimbledonský duel 3. kola s Tommym Paulem, během kterého Lehečka udělal školáckou chybu, když ve čtvrté sadě při vlastním mečbolu přestal hrát a reklamoval aut?
„Zápas s Andym Murraym v Dauhá. Jirka se po výprasku 0:6 v první setu bravurně sebral a za stavu 5:4 ve třetím podával na vítězství. Vedl 40:0, jenže mečboly neproměnil, což nás hodně ranilo. Následující měsíce se pak vyvíjely trošku složitěji.“
Prý se mu také nestalo poprvé, aby při vlastním mečbolu zastavil hru.
„Loni ve finále challengeru v Liberci udělal něco podobného proti Španělu Alvarezovi. Ve dlouhé výměně už se tak těšil, až bude konec, že zavolal aut. Ale míč byl bohužel dobrý. Tady se nám to trošku zopakovalo, ale chápu Jirkovu reakci. Tohle se stane každému. Podívejte se, co v sobotu předvedl Davidovich, který v tiebreaku s Runem za stavu 8:8 úplně zcestně zahrál servis spodem. V médiích pak přiznal, že byl podělaný.“
Jak jste vy prožíval Lehečkovo sobotní drama?
„Uvnitř se to ve mně mele, což se snažím nedávat najevo. Nemyslím, že bych u kurtu vyšiloval. Ale na Jirkových výsledcích mi zvlášť záleží. On je fajn kluk, mám rád jeho i jeho rodinu. V poslední době se mu tolik nedařilo, takže jsem mu moc přál, aby tu bitvu dotáhl do vítězného konce. Po nevyužitém mečbolu a ztraceném čtvrtém setu jsem si jen říkal: Přece nemůžeme prohrát jako v Dauhá. Věřil jsem, na sto procent jsem byl přesvědčený, že to v pátém setu dá. Povedlo se, mám strašnou radost, protože právě takový zápas vás může nakopnout.“
Ukázala se Jirkova mentální síla?
„Určitě nemáme vyhráno. Ale udělal velký krok vpřed. Porazil i sám sebe. Měl teď s psychikou větší problémy než se soupeři. Je pro nás zadostiučinění, že ve svízelné situaci takhle zabral.“
Lehečka říká: my jsme postoupili, vy také mluvíte o jeho úspěších v množném čísle. Zdá se, že jste hodně semknutý tým.
„Jsem člověk, který má rád rodinu. Mám dvě děti a neskutečnou manželku, která mě podporuje. A tohle se snažím přenést do týmu. Pokud chcete dosáhnout na grandslamech největších vítězství, tým musí fungovat jako rodina. Dát do tenisu srdce a táhnout za jeden provaz, je klíč ke všemu. V dnešní době nedosáhnete ničeho, pokud jste na to sám.“
Na jaře jste do týmu přivedl i svého kamaráda Tomáše Berdycha . Co se s jeho příchodem změnilo?
„Jsem rád, že jsme ten krok udělali, protože on je velká osobnost. A chtěl jsem, aby s námi jel do Wimbledonu, protože tady měl nejlepší výsledky. Aby nám tady ukázal své know-how na trávu. Tomáš taky v týmu rozhýbal vody. Všechny nás postavil do pozoru.“
Jak to dokázal?
„Přišel k nám jako člověk, který byl čtvrtý na světě. Najednou víc zpozorníte a váha všeho je daleko vyšší. Byl takovou třešničkou na dortu.“
Není obvyklé, aby si trenér přivedl konkurenta.
„Každý mi říkal, jestli se nebojím, že mě vyhodí. Já jsem ale člověk, který se nebojí a naopak má rád výzvy. Jako kouč chci pro hráče udělat maximum, protože je mým cílem dostat ho na první místo na světě. Tomáš nás k tomu může posunout. Není se čeho bát, udělal jsem to pro Jirku a všichni vidíme, že to nese ovoce.“
Medveděv? Přiměje vás panikařit
Vy jste v trenérském byznysu už dlouho, Berdych je nováčkem. Jak si vede?
„Nadstandardně. Je to fakt profesionál a to přenáší na celý tým. Má neskutečnou empatii a adaptaci. Ze začátku si věci sedaly, teď už do sebe vše zapadlo. A zrovna tady ve Wimbledonu, což je krásné. Doufám, že nekončíme a ještě něco se nám podaří.“
Lehečka si na příštího soupeře – světovou trojku Daniila Medveděva – věří. Dokonce prohlásil, že ho nepodcení. Jak vnímáte jeho sebedůvěru?
„Když vynecháme Djokoviče nebo Alcaraze, jsou všichni ostatní hratelní. Tak to Jirku učím a on to tak vnímá. Mimo kurt je potřeba dát respekt lidem za to, co dokázali. Ale na kurtu je to vždy fifty fifty.“
Jakým soupeřem bude Medveděv na trávě?
„Je strašně nepříjemný svou defenzivou. Přiměje vás panikařit, protože mu kolikrát nemůžete zabít balon. Pokud ale zůstanete trpělivý a počkáte si na správný moment, kdy zaútočit, je velká šance. Pro Medveděva není tráva, myslím, oblíbený povrch. Má nejraději beton, v téhle sezoně ukázal, že začíná mít rád i antuku. Ale tráva je na obranu strašně složitá, nedokáže na ní vše oběhat.“
Lehečka pozvedá český mužský tenis, stále posouvá své hranice. Jaké to je sledovat a přispívat k jeho vzestupu?
„Krásné. Mojí výhodou je, že jsem se díky tátovi od malička pohyboval ve stovce. Byl kapacita jako hráč, výborný je jako trenér. Ostatní lidé by mohli být z takových úspěchů vyjevení, pro mě to ale plyne normálně. Protože podobný průlom jsem zažil už právě u Tomáše, který byl můj nejlepší kamarád, v podstatě jsme byli jako bráchové. Teď se to samé děje s Jirkou. Oba tihle kluci jsou nadstandardně chytří, snaží se pracovat a poslouchají. Vybudují ze sebe hrdiny. Ne že by na začátku byli výjimeční, ale postupně to ze sebe dostali. A to je na tom nejhezčí.“
Může být pro Jirku Wimbledon jednou také nejlepším turnajem, jako byl kdysi pro Tomáše Berdycha?
„Určitě. Bavili jsme se s Tomášem, jaká bude travnatá sezona. On se jí trochu obával. Nebyl si jistý, jak na tom na trávě bude Jirka s pohybem a zda bude stíhat. Já byl přesvědčený, že mu tráva bude sedět. Sice jsme se tu minulý rok spálili, ale naštěstí se potvrdilo, že teď jsem měl pravdu já. Vážně to pro něj může být nejlepší turnaj, protože na trávě jeho hra nejvíc píše. Píše mu servis, jeho rány z bekhendu i forhendu. Hraje se na dva tři údery, což mu taky sedí. Logicky z toho vychází, že ve Wimbledonu bude mít i v budoucnu největší šanci.“
Má i proti Berdychovi výhodu, že rád chodí na síť.
„Přesně tak, je kreativnější, používá čop i kraťas. Na tom forhendovém teď zrovna pracujeme, protože jeho ranami dostane soupeře na paty daleko za základní čarou. Kraťas je pak velice efektivní, čehož je krásným příkladem Alcaraz.“
Jaký je Jirkův potenciál?
„Ani bych se o tom nechtěl bavit, můžete tím naštvat spoustu fanoušků. Podívejte se, co se teď stalo Sebastianu Kordovi. V Queensu odehrál slušné zápasy, cítil se dobře. A řekl do novin, že je jedním z favoritů Wimbledonu. A podívejte se, nakonec ho v prvním kole sestřelil Jirka Veselý . My budeme pracovat a snažit se posouvat každý den. Uvidíme, kam nás to dovede. Ale cíle jsou nejvyšší.“
Témata:
sport, 2023, tenis, Dauhá, Tomáš Berdych, rodina, Daniil Medveděv, Andy Murray, Londýn, Tráva, Tommy Paul, Michal Navrátil, Tenis na Heureka.cz
Související články
