Nemocný Vízek trpí doma. S horečkou a bez tiketu: Tohle je můj konec světa!
Teskno neveselo je ve vilce v Dolních Chabrech. V téhle době, která pranic nepřeje pábitelům, tam bez oblíbených kratochvílí trpí legendární fotbalový hračička Ladislav Vízek (65).
Jeho sportovní múzy mlčí. Stejně jako deset milionů spoluobčanů vězí v karanténě. V čimické hospůdce Kozlovna jsou židle nohami nahoře. Je zavřená, vyhlášené partičky karet jsou u ledu. Nemůže na tenis, a coby vášnivý tipér přišel i o sázení. Nic se nehraje. Slavný mistr kliček a legrácek »Vizour« neztrácí humor, ale působí u něj nezvykle trpce a v telefonu je proložený kašlem.
Láďo, nezníte mi zdravě?
„Nastydnul jsem na kole. V tomhle období nebejvám nemocnej, ale teď kašlu, mám horečku a měl jsem taky trochu strach.“
Z koronaviru? Snad…
„Ne, koronavirus to není. Dcera Pavlína mi sice říká, že jsem hypochondr, ale nechal jsem se otestovat u známého doktora z GHC kliniky. Mám obyčejnou chřipku, brácha mi přivezl antibiotika. Asi dám tomu lékaři svoji zlatou olympijskou medaili. On by ji chtěl. A taky zkusím sehnat test i pro Ivana Haška, protože je to můj kamarád.“
S kterým se teď nevidíte?
„Je to hrozný. Nikoho nepotkáte, autobusy jezděj prázdný a sport, kterej je pro mě fenomén, neexistuje. Tohle je můj konec světa. Koravirus nás vyhnal ze hřišť.“
A vás, milovníka soutěžení všeho druhu, taky ze sázkovek. Nebo sázíte na ligu v Austrálii a v Burkině Faso?
„Na nic. Já tak rád tímhle vším žiju a je mi, jako kdyby mi někdo šlápnul na kuří voko. Nemám v kapse tiket. Nejsem vzrušenej. Hltal jsem po nocích živý přenosy z NHL a z golfu. To byla lahoda. A teď máme samý opáčka. Není na co koukat. Pro mě jsme teď sportovně vochrnutej stát. Místo sportu máme psychózu a to na mě není.“
A tak…
„A tak doma hlídám svoji holčičku, dcerku Viktorku. Mamka Simča je coby zdravotní sestřička v práci v porodnici a my spíme co nejdýl, aby nám ten den utek. A těšíme se na to, až zase bude svět normální.“
Blogy Ladislava Vízka pro iSport.cz čtěte ZDE>>>