Jak vznikly fotky z OH: Dělo na Jandu, Růžička s kráskou a život ve sněhu
Zimní olympiáda v Turíně 2006? Fanouškům se dnes z ní nejvíc vybaví zlato běžkyně na lyžích Kateřiny Neumannové, která si v cíli padla do náručí s dcerou Lucinkou. Ale k vidění byly i další zajímavé momenty, které přímo na místě zachytil fotograf deníku Sport Michal Beránek. Vybral a okomentoval deset nejzajímavějších.
Kde je Lucinka?
Kateřina Neumannová, zlatá a stříbrná medailistka zde prostě musí být jako první. Slavná je její fotka z cíle na 30km volně, kdy sedí vyčerpaná ve sněhu a přibíhá k ní její malá dcera Lucie. Tak tuhle fotku bohužel nemám. Dodnes mě to mrzí, ale stál jsem prostě na špatném místě a měl zakrytý výhled. Částečně jsem si to vynahradil fotkou s medailí a ohňostrojem z večerního „medal ceremony“.
Jágrův smutek
Čeští hokejisté získali v Turíně bronzové medaile. Začátky však byly těžké a po prohře se Švýcarskem je kdekdo odepisoval. Pro tuhle fotku jsem musel na tribunu nad švýcarské fanoušky, kteří s vlajkami po utkání oslavně mávali. Záměr vyšel a do záběru jsem dostal dokonce i smutného Jaromíra Jágra.
Po zadku na pozici
Poprvé na sjezdovce. Na místě musíte být dvě hodiny před závodem minimálně. Lanovkou se dostanete nahoru a kolem sjezdovky sjíždíte (většina fotografů na lyžích, v mém případě po zadku) s 20 kily technikou na zádech do fotopozice, které jsou dané a jednu si vyberete. Zde dvě hodiny promočený mrznete, než vůbec někdo přijede. A to takovým fofrem, že si na to prvních 20 závodníků zvykáte. Problém je, že těch prvních 20 jsou ti nejlepší… Tady mě to ale vyšlo a „ulovil“ jsem skvělého Hermanna Maiera, který v super- G získal stříbro.
Růžičkovi to bylo jedno
Už přesně nevím, jak k setkání trenéra Vladimíra Růžičky a modelky Evy Herzigové na tribuně při našem utkání s Kanadou došlo. Jestli to byla náhoda, nebo je někdo dal dohromady. Nicméně z fotky tak nějak vyplývá, že to našemu trenérovi bylo celkem jedno…
Slalom na efekt
Martin Vráblík na trati obřího slalomu. Fotka dělaná na efekt, záměrně podexponovaná, aby v protisvětle vynikl rozvířený prašan, jehož částečky pronikají sluneční paprsky. Atmosféře hodně pomohlo mrazivé počasí, nízké slunce a samozřejmě fotograf…
Úklid po Záhrobské
Záměrně snímek z podobného úhlu, nicméně s jiným výsledkem. Zde jsem chtěl zachytit, kolik vlastně jeden závodník svým průjezdem „zaměstná“ lidí. V tomto případě za Šárkou Záhrobskou (nyní už Strachovou) vyjeli na trať desítky pomocníků, aby ji upravili, než pojede další závodnice. A pokaždé na to mají jen pár vteřin.
VIP pár na hokeji
A opět jsme na tribuně při hokejovém utkání mezi Českem a Itálií. A jelikož jsme v Turíně, tak se na ní objevil i Gianluigi Buffon a jeho partnerka Alena Šeredová. Bylo zajímavé sledovat, jaké emoce zápas v obou vyvolal. A bylo to přesně naopak, než bych očekával. Italský brankář Juventusu Turín byl celkem v klidu, zatímco česká modelka utkání hodně prožívala i na venek. Jakému týmu však tak vehementně fandila, zůstává tajemstvím.
Bronzová radost
Konec utkání s Ruskem, jsme bronzoví. K zachycení tohoto momentu jsem zariskoval a vybral si místo za brankou. Risk to byl v tom, že přes plexisklo se špatně ostří a v určitém úhlu může být snímek neostrý. Výhoda je, že jsem ve stejné výšce, jako hokejisté a snímek má „hloubku“. Taky jsem předpokládal, že hráči ze střídačky přeskočí mantinel a následně se vrhnou na brankáře. I když nakonec radost nebyla taková, jako kdyby náš tým získal zlato, zachytil jsem alespoň zvednuté ruce Václava Prospala a v popředí brankáře Tomáš Vokouna, jedny z našich klíčových hráčů.
Dlouhý objektiv na Jandu
Jakub Janda – tak na tohle je už potřeba pořádný „dělo“. Tedy dlouhý objektiv. V tomto případě 400mm. Fotí se totiž až z prostoru, kam skokan přijíždí po svém pokusu a jestli se na skoky díváte na televizi, tak je to ještě pořádný kus cesty. Nejdůležitější je mít zaostřeného skokana a ne až dopadovou plochu za ním a zmáčknout spoušť ve správný okamžik, aby byly na fotce i olympijské kruhy. A to se zde podařilo.
Bauer a důkaz jeho obliby
Ve výběru nesmí chybět ani náš další medailista. Lukáš Bauer získal stříbrnou medaili v běhu na 15km klasicky. A klasicky se o svojí radost také podělil i s fanouškama. I proto je to jeden z nejoblíbenějších běžkařů u nás. O tom jsem se přesvědčil i letos v Novém Městě, když zde coby trenér polské reprezentace pospíchal na trať za hlasitého potlesku okolních tribun.
