BLOG: Go Canada Go, kam se podíváš
Stačí nasednout ve Frankfurtu do letadla kanadské společnosti a to naléhavé heslo už vás nepustí.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Obepne si vás. Do konce olympiády stoprocentně. Chcete se podívat do palubního časopisu na parfémy či alkohol za dobrou cenu? Není problém, ale nejdřív je tu hromada stránek o Vancouveru, všude samé Go Canada Go. Na letišti jakbysmet.
Sedíte v hlavním tiskovém středisku v Convention centru, vedle vás plazmy a na nich záběry z mateřské školky. Učitelka v červeném hokejovém dresu Kanady, dítko má na sobě mikinu s nápisem. Go Canada Go.
 |
Míříte metrem do olympijské vesnice, na digitálním ukazateli běží názvy příštích stanic. Hledáte tu pravou a je to tu zase... Go Canada Go profrčí světelnou trubicí. Možná si říkáte, že místní to do vás cpou horem, dolem a hlavně násilně.
Nemyslím si. Z prvních pár hodin pobytu v Kanadě získávám silný pocit, že tahle olympiáda bude stát za to. Sálá zní přirozenost.
Nic strojeného a přehnaně velkolepého jako v Pekingu. Upřímně usměvaví a ochotní organizátoři nepoužívají stejný manuál jako jejich studení předchůdci z Turína. Před čtyřmi lety jsem se do Itálie těšil. Na jedinečnou, specifickou atmosféru.
Zklamání bylo značné. Do Turína hokej nepatří. Baví mě tu pozorovat kanadské fanoušky, hlavně ty v pokročilejším věku. Důchodce. Čiší z nich vitalita a hrdost. Jsou spontánní, dovedou si Hry užít už v předstihu. I pozdě v noci jsou jich plné hospody. Pravda, někteří to přeženou a sloganu Go Canda Go dají nečekaný rozměr.
Jako jedna unavenější paní, z jejíhož dechu ve vagonu metra byla cítit posbíraná všehochuť. Nejspíš smíchala několik welcome drinků, říkáme si s kolegou Zdeňkem.
Přichází mírné říhnutí oné dámy a překvapivé Go Canada Go z jejího žaludku. Se strhující kadencí. Druhý, pátý, šestý protest z útrob opilé občanky. Její dcera (zřejmě) nabízí černý pytel před ústa. Marně.
Když už, tak už. Nebylo by od věci, kdyby takhle šoufl bylo i fanouškům hokejové Kanady, napadá mě. Třeba po zápase s českým národním týmem. Vzápětí tu myšlenku škrtám. Já bych to zdejším snad ani nepřál.
Snaží se vážně moc, tak proč jim hned přát to nejhorší. Ano, nejhorší. Nemyslete si, Kanaďané jsou před turnajem nervózní. A fest.
Steve Yzerman, generál týmu, všude, kam chodí, vykládá, jací jsou Rusové velkým favoritem. Záměrně. Snaží se co nejvíc zředit obří tlak na jeho hráče. Sidney Crosby moc dobře ví, jak zní zadání. Stříbro?
To je poprava. „Lidi zklamala naše dvacítka, chtěli šesté zlato v řadě, ale porazili nás Američané. Neexistuje nic jiného než olympijské zlato.“ Když tak někdy poslouchám české sportovce, jak vypráví o nesnesitelném tlaku okolí...
