7°C
Záhada v případu Kvitová: Zakázaná porada svědků?! Jak silné jsou důkazy proti Žondrovi?
Po výpovědích svědků obhajoby se zdá, že zdánlivě jasný případ násilníka, jenž pořezal tenistku Petru Kvitovou (28), se zamotal. Obžalovaný Radim Žondra (33) měl být v době přepadení v 70 km vzdálených Napajedlích.
Žondrovi hrozí za vydírání až 12 let vězení. Jeho vinu zpochybnili při úterním líčení u brněnského soudu svědci obhajoby (tedy ti, kteří mají obžalovanému pomoci).
Jeho zaměstnavatel a zároveň kamarádi dvě partnerky (v době činu udržoval vztah s oběma) zároveň přiznali, že před líčením se sešli na poradě u advokátky Radima Žondry. „Radit by se určitě svědci společně neměli,“ říká JUDr. Jaroslava Šafránková z advokátní kanceláře Šafránková a Vrba, kterou Blesk požádal o názor. „Pokud svědci přiznají, že se před výpovědí radili, pak jsou podle mého názoru nevěrohodní a jejich výpovědi nepoužitelné,“ dodala.
Svědci navíc před soudem vypovídali ve smyslu, že v čase činu (20. prosince 2016 kolem 8:30 ráno v Prostějově) „měl“ (nebo „musel být“) Žondra na stavbě v Napajedlích. Nikdo však nepotvrdil, že tam skutečně byl.
Naopak proti Žondrovi svědčí v první řadě fakt, že ho při policejní rekognici poznala sama Kvitová . „Rekognice je základní a stěžejní důkaz,“ říká Šafránková.
Usvědčit ho má též pachová stopa z mikiny a trika Kvitové. Stopy navíc byly zajištěny podle nejnovější zpřísněné metodiky. Obžaloba to považuje za přímý důkaz. „Pachová stopa je důkaz nepřímý. Za předpokladu, že byl dodržen zákonný postup při odebírání a určování vzorků, je to silný podpůrný důkaz. Odsoudit někoho pouze na základě pachových stop však nelze,“ vysvětluje Šafránková.
