Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Dvojčata na ledě se s tím nepářou. Co nejvíc platí na kluky? Překvapivý úder!

Autor: Patrik El-Talabáni

Hrají proti klukům i holkám, je jim to vlastně jedno. Dvojčata Alexandra a Sandra Halounovy (18) si jako sport vybraly netradičně hokej a pomalu se z nich stávají hvězdy.

V této sezoně poprvé nastupují v ženské seniorské reprezentaci, navíc hrají extraligu žen za Příbram. A pozor! Mezi daleko většími a silnějšími kluky válejí v juniorce za Rokycany.

Snažil se s vámi nějaký chlapec někdy i poprat?
Sandra:
„Když jsme byly menší, tak se Saša rvala pořád. Já se do toho moc nezapojuju, nevidím v tom smysl, ale ségra se v tom chvíli vyžívala.“ (smích)
Saša: „Chodívaly jsme na box, takže základy máme. Člověk musí dát překvapivý úder. Kluci to hlavně nečekají!“

Slýcháváte od nich někdy narážky, jako co tady děláte?
Sandra: „Jasně, to je skoro každý zápas.“
Saša: „A hlavně od rodičů.“
Sandra: „Ale člověk se to naučí nevnímat.“

Jaký máte názor na takové lidi?
Saša: „Asi jsou zahořklí, že jim třeba dáme góly. Kdybychom jen stály u mantinelu, asi to nikomu nevadí.“ 
Sandra: „Když pak náš tým vyhraje, tak si asi potřebují vylít zlost. Zřejmě je pro ně těžké, že je porazila holka.“ 
Saša: „Jedná se spíš o rodiče. I když někteří kluci se nám snaží hrát do těla ještě víc, protože jsme holky.“

Proč jste si zvolily hokej, který je vnímaný spíš jako sport pro muže?
Saša: „To je spíš otázka pro mě, jelikož jsem ho pro nás jako sport vybrala. O hokej jsem se zajímala asi od čtyř let. Říkala jsem mámě, jestli bych si ho mohla jít zkusit, načež mi odpověděla, že jej holky nehrají. Ale zrovna byla olympiáda v Turíně v roce 2006, kde jsem viděla hokejistky. Vzbudila jsem mamku, aby se šla podívat, že holky hokej hrají! A do týdne jsme šly v Plzni na led.“ 
Sandra: „A já jsem Sašu následovala.“

Takže se snažíte být jako dvojčata ve všem stejné?
Sandra: „Dlouho jsme chodily stejně oblečené. Poslední rok jsme si však rozdělily pokoje a Saša vstává dřív. Takže pak nevím, co má na sobě a musím něco vymyslet sama.“ 
Saša: „Ale také už máme každá svůj styl, kterým se vyjadřujeme.“ 

V čem se tedy lišíte?
Sandra:
„Každá jsme povahově úplně jiná, ale zase se dobře doplňujeme. Saša je hrozně pracovitá a cílevědomá, což já tolik ne. Vzhledově se odlišujeme tím, že já mám pihu u nosu.“
Saša: „Na druhou stranu Sandra si z ničeho nedělá těžkou hlavou, kdežto já nad vším příliš přemýšlím.“ 

A naopak co vše máte společného?
Sandra: „Určitě zájmy, takže si stále máme o čem povídat. Občas je to však náročné, protože se vidíme každý den.“ 
Saša: „Prakticky všechno děláme spolu.“

Rozumíte si i na ledě?
Sandra: „Když spolu hrajeme takhle dlouho, jsme sehrané.“
Saša: „Víme, co ta druhá udělá a kdy za sebe máme zaskočit.“
Sandra: „Takže občas můžeme dávat puk i naslepo.“ 

Obě chcete studovat práva. Z jakého důvodu?
Sandra: „Na školu chceme jít společně, protože si vzájemně pomáháme. Máma práva také studovala, takže jsme se v tom asi zhlédly.“ 

Ale jednu z vás láká i žurnalistika, že?
Saša:
„Bavila by mě sportovní novinařina, protože sport ráda sleduju a docela mu rozumím. Navíc ráda cestuju a chtěla bych se podívat do zákulisí, jak všechno probíhá. Třeba u hokeje a tenisu to vím, ale zajímají mě i jiné sporty.“

Máte ještě nějaké další cíle?
Sandra: „Asi si život pořád užívat. Zní to divně, ale dělat, co mě baví, protože není nic horšího, než se do něčeho nutit.“ 
Saša: „Já se hlavně nechci přestat učit nové věci. Třeba teď o Vánocích jsem dostala kytaru, takže se na ni učím hrát.“

Krása na střídačce. Sestry Halounovy to s hokejkou umí i na ledě
Krása na střídačce. Sestry Halounovy to s hokejkou umí i na ledě