10°C
Manželé Salákovi v šoku z fanoušků Budějovic: Synové v hledišti se o tátu báli!
Návrat do reality! Manželka gólmana hokejové Sparty Alexandra Saláka Míša se s několikadenním odstupem posteskla nad nesnášenlivostí českobudějovických fanoušků, kteří v přípravném utkání hrubě uráželi hráče Pražanů. Na vlastní uši to na tribuně nechápavě poslouchali i její malí synové Sebastian a Frederick.
Na Motor vzal caparty jejich dědeček Jirka. Měla to být rodinná idylka, jenže… „Večer se pak jak oni, tak Saša vrátili domů s tím, že tohle nezažili a už snad ani zažít nechtějí,“ napsala na instagram starostlivá maminka.
Co ji dostalo do ráže? Nenávistné pokřiky jihočeských fanoušků na adresu soupeře. Na takové hrubiánství totiž z ciziny není zvyklá. „Mně teda stačilo, když jsem poslouchala přímý přenos a zaslechla, jak kotel křičí »smrt Spartě«,“ vrátila se v úterý k týden starým událostem.
„Séba se tam rozbrečel a řekl, že už nikdy nechce jít na hokej. Bál se, že tátovi chce někdo ublížit,“ svěřila se Sálaková, jejíž manžel právě v Českých Budějovicích hokejově vyrůstal. „Poslouchala jsem ještě dál a byla to fakt velká žumpa. V životě jsem nezažila, že by se hokejoví fanoušci chovali jako úplní vypatlanci. Za celých čtrnáct let v zahraničí, nikdy jsem nezažila, že by na Sašu někde něco pokřikoval. Chodila jsem skoro na všechny zápasy.“
Právě neurvalých jedinců se maminka pěti ratolestí při návratu domů obávala nejvíc. „Byla to jedna věc, co mě odrazovala se vracet do českého hokeje. Brát děti do tohohle, to ani náhodou,“ má jasno Saláková. A to ještě nebyla na vandrech v Plzni či Brně, jejichž příznivci jsou nejhlasitější.
„Jsem zvědavá, jak to bude během sezony. Věřím, že v Praze se dá chodit na hokej i s dětmi, do dalších míst se ale nepohrneme. Do Budějovic už vůbec. Upřímně, takhle to tam chodí pořád? Nebo jen, když přijede tým z Prahy. Nějaký pocit méněcennosti? Nevím. Po tom zápase mě to strašně nas*alo, dlouho jsme to se Sašou probírali, protože hlavně on mi potvrdil, že z toho co viděl, byl v šoku,“ konstatovala na závěr Saláková.
