Manželka kouče Slavie popsala válečnou záchrannou akci: Teď čekám na maminku!
Zatímco český hokej si pod vedením bývalého agenta STB Krále nedovede představit, že by reprezentace v nejbližších týdnech nastoupila proti Rusům, fotbal překvapivě zvolil mnohem zdrženlivější postoj. Jakoby si neuvědomoval, co za zvěrstva Putin na Ukrajině způsobuje. Tak tedy...
Fotbalisté Slavie Taras Kačaraba a Maksym Talovjerov se od čtvrteční invaze sotva vyspali. S hrůzou sledují, co se v její mateřské vlasti děje. Snaží se být co nejčastěji v kontaktu s nejbližšími. „Taras a Maxim trpí. Maximova rodina již má pod okny ruské tanky,“ popsal předseda představenstva klubu z Vršovic Jaroslav Tvrdík. Fotbal je to poslední, na co by teď mysleli.
Zapojen do válečné akce je asistent trenéra Trpišovského Jaroslav Köstl, jenž s ukrajinskou manželkou Ninou dělají všemožné, aby dostali do bezpečí svoje rodinné příslušníky i kamarády. „Jarda má doma dva ukrajinské uprchlíky, pro které byl na hranicích. V pondělí jede pro dalšího. Osmiletý kluk,“ dodal Tvrdík.
Jak záchranná akce konkrétně vypadá, popsala sama paní Köstlová. „Dneska byl velký den. Od rána jsem konečně měla „lepší“ pocit, protože jsem jela vyzvednout dvě holčiny, kterým se povedlo přejít hranice. Holky jsou stejně staré, jako jsem já. Jedna chodila se mnou na zakládku. Druhou jsem do dneška neznala,“ svěřila se na instagramu a pokračovala v děsivém vyprávění plného slz:
„Holky se druhý den války sebraly a prostě odjely. Už po cestě mi Anastasia psala, jestli ji příjmu?? A já, že samozřejmě, ať vezme mámu a jede! S maminkou se musela rozloučit před sklepem, ve kterém se schovávaly. Bylo to rozhodnutí z minuty na minutu, že pojede.
Vzala si batoh, který si balila na jednu noc do úkrytu, s jedněmi džíny, jedním tričkem, jedním spodním prádlem, s penězi co měla, doklady a jely… Napsala mi, že když je příjmu, dorazí. Tedy pokud je někdo po cestě nesejme a nezabije (takový příběh se tam už totiž odehrál, když dcera a matka jely po krušné první noci nakoupit jídlo, tak po nich začali střílet. Její mamku zabili, slečna zázrakem přežila).
A tak, když mi psala, že přejely hranice, už jsem byla v klidu a jen čekala, kdy dorazí na určené místo, kde jsem je musela vyzvednout. Po vyzvednutí to byla vlna emocí. Holky plakaly. Jsou zhroucené. Nevědí, kam vlastně přijely a co je čeká. Jak dlouho tu budou muset zůstat, co tady budou dělat. Snažím se být co nejvíce v klidu a podpořit je psychicky. Jenže jsme z jednoho města, a když sledujeme společně noviny, které píšou, že naše město je přepadeno a jsou tam ruští vojáci, tak se samozřejmě všechny tři bojíme o své blízké.
Další dobrá zpráva dnes byla, že moje maminka se odhodlala utéct. Pobrala příbuzné ženy, tři děti a vyjeli z Oděsy! Ano, úleva že odjela z města, kde je nebezpečno ALE… cesta je mnohem nebezpečnější, než zůstat ve sklepě. Ale také kratší! A víte jak; kdo zariskuje, ten jede. Kdo chce, aby děti seděly X dní, měsíců, let ve sklepě? Momentálně se přiblížili ke hranicím Moldávie. Snad to nejhorší mají za sebou. Celý den jsem jako na trní v očekávání zprávy, zda jsou v pořádku. Už jen čekám, že mi napíšou, že jsou pryč z Ukrajiny a zase pro ně pojedu. Pro své příbuzné, pro ty nevinné malé děti a pro tu svoji milovanou maminku.“
Mrazivá slova, že? O to zarážející je, že Fousek a spol. nezaujali, tak jako hokejisté, rezolutní stanovisko. Tvrdík, který má osudy slávistů z Ukrajiny jako na podnose, má jasno: „Neumím si vůbec představit, že by kdokoliv ze slávistů nastoupil za reprezentaci proti ruskému týmu,“ vzkázal!
Témata:
válka, blesksport, Köstl, fotbal, Ukrajina, Jaroslav Tvrdík, Strahov, Vršovice, Vladimir Putin, sklep, Maksym Talovierov
