Legendárního Panáčka vyprovodili do nebe: Na střelnici do poslední chvíle!
Cílevědomý kamarád, zapálený myslivec a špičkový sportovec. Tak popsali olympijského vítěze ve střelbě na skeet Josefa Panáčka ((†84) jeho přátelé, kteří se s ním přišli v pondělí naposledy rozloučit.
Poklonit se památce legendárního olympionika přijel na Slovácko i vítěz ve střelbě na trap z olympiády v Barceloně v roce 1992 Petr Hrdlička (54). „Je to velká osobnost našeho střeleckého sportu. Už jen způsob, jakým zvítězil v Montrealu při rozstřelu, je obdivuhodný,“ řekl český reprezentant. „Udělil mi cenné rady. Jeho životní filozofii jsem vzal za svou,“ doplnil další účastník olympiády v Barceloně David Valter (52).
Do nebe legendárního střelce doprovodila skladba Julese Masseneta Meditace, lidovka Zahrada Moravy, znělka Klubu trubačů a Halali od Antonína Dyka. Na závěr loučení pak zazněla před smuteční síní na Panáčkovu počest čestná salva z mysliveckých zbraní.
Šampion a myslivec
Panáček se začal věnovat sportovní střelbě až kolem třicítky. Vrcholem se pro něj stala letní olympiáda v Montrealu v roce 1976, kde v rozstřelu získal na skeetu zlato.
Jak sám přiznal, tréninky před odletem do Kanady mu moc nešly. „Viděl jsem to černě,“ shrnul své tehdejší pocity. Jenže setřásl nervozitu a jistá ruka ho přivedla k nejcennější medaili. O čtyři roky později se stal mistrem Evropy, v roce 1984 ohlásil konec kariéry.
Na olympiádě v Barceloně v 1992 působil jako trenér. A propadl myslivosti. „To byla možná jeho ještě větší vášeň, než sportovní střelba,“ vzpomínal s úsměvem František Zbraněk, kolega z mysliveckého sdružení Lípa.
Panáček zůstal aktivní i v důchodu, postavil si dům na Salaši u Velehradu, chodil na zdejší střelnici. „A vždycky nás porazil. Bylo to prostě v něm, ta touha zvítězit,“ tvrdí Zbraněk. Poslední rok ho trápila těžká nemoc, ještě dva dny před smrtí ale zamířil na milovanou střelnici. „Legenda, kamarád i skvělý člověk. Bude nám moc chybět,“ dodal Zbraněk.