Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 9°C

Biatlonisté testují tratě: Omrzliny v obličeji a větrná střelnice!

Autor: ptr
  • Pro biatlonisty je olmypiáda v Pekingu zážitek každým coulem.

    Vrchol sezony klepe na dveře čím dál silněji a sportovci se začínají seznaovat s krásami i strastmi pro nás exotické Číny. Komplexní svědectví o prvních desítkách hodin si připravila biatlonová výprava a je vskutku o čem referovat. Netradiční rychlost na dálnici, totálně bezkontaktní nákup jídla a spousta dalších zážitků. Vyzkoušeli už si ale i tratě a střelnici. Velkým nepřítelem ale bude v Číně mráz, o čemž se doslova na vlastní kůži přesvědčila Eva Puskarčíková.

  • Pomalá dálnice

    Po naprosto perfektně zvládnutém letu s letadlem Korean Air výprava vstoupila na čínskou půdu. Po absolvování všech kontrol ovšem čekala na naše vyslance cesta do olympijské vesnice v horách.  „Tady vznikla jediná větší prodleva. Společně s běžci na lyžích jsme jeli do nejvzdálenější ze tří olympijských vesnic, takže je logické, že jsme na odjezd čekali nejdéle. Navíc jsme museli roztřídit velkou hromadu zavazadel. Co je naše, co je lyžařů. Co jede s námi do vesnice, co jede na stadion,“ popsal český trenér Aleš Ligaun pro biatlon.cz.

    Cesta autobusem následně zabrala nepochopitelně dlouhé čtyři hodiny. „Cestovali jsme po dálnici z Pekingu až do olympijské vesnice a na nejrychlejším úseku jsme jeli 67 km/h. Byla tam třeba stovka a ostatní auta i autobusy nás předjížděly. V našem konvoji byly tři autobusy, před námi policie,“ pokračoval trenér ve vyprávění. Dohromady tedy biatlonová výprava strávila na cestě cca 24 hodin.

    Takovým autobusem se sportovci na olympiádě přepravují.Foto Reuters
  • Vynášení koše

    Celou olympiádu budou letos doprovázet extrémně přísná hygienická opatření. Zajímavý zážitek z pouhého vynášení koše popsala Lucie Charvátová. „Přišlo asi šest lidí v bílých oblecích. Nejdřív koš postříkali dezinfekcí, pak pytel opatrně vyndali kleštěmi, zavázali a dali mi nový pytel. A takových zvláštních věcí tu je víc.“

    Testování jednoho z mediálních pracovníků při generálce na olympiádu v PekinguFoto Reuters
  • Nákup v KFC

    Ohledně snahy o co nejmenší kontakt s běžnými lidmi posloužila jako příklad i pouhá návštěva fastfoodu v olympijské vesnici. „Objednáváte si přes reproduktor a dvě stěny. Otevřou jednu stěnu, dají do toho jídlo a zase zavřou stěnu. Až pak si můžete otevřít okýnko u sebe a vzít si jídlo. Zavřete okýnko, oni zase otevřou své, nastříkají do toho prostoru dezinfekci a zavřou okýnko,“ vylíčil trenér Aleš Ligaun.

    Olympijská vesnice Čang-ťia-kchouFoto ČTK
  • Zbraně na stadionu

    Dalším lehkým specifikem je nutnost uložit »flinty« na stadionu. Stejné nařízení platilo i v Rusku a tak to není pro náš tým příliš velkou překážkou, drobná nepříjemnost to ale přece jen je. K dispozici ovšem český tým dostal výrazně větší zázemí než na Světovém poháru. „Máme k dispozici čtyři buňky, což je komfort, který bychom na Světovém poháru nikdy neměli. Ve dvou připravují servisáci lyže, jednu máme jako převlékací pro servis a trenéry a jednu pro sportovce,“ pochvaloval si trenér.

    Běžecké tratě v Čang-ťia-kchouFoto ČTK
  • Olympijské tratě

    Pozitivní dojmy mají čeští biatlonisté i ohledně olympijských tratí. „Musím říct, že mi to připomíná minulé dvě olympiády v Soči a Pchjongčchangu. Areál se střelnicí je dost podobný. Tratě jsou vozivější. První polovina pořád lehce stoupá nahoru, pak se otočíte a údolím se vracíte dolů přes různé smyčky. Není tam moc prostor na odpočívání. Člověk musí pořád pracovat a jet. Nejsou tam úplně prudké, strmé kopce. Tím ale nechci říct, že by trať byla lehká. To vůbec ne,“ popsal své dojmy zkušený Michal Krčmář.

    „Tratě jsou podobné těm v Koreji, všechno namotané na jednom plácku. Ze střelnice vidíš v podstatě celou trať, nejsou tu žádné lesy. Zatím tu bylo dost větrno, na druhou stranu příjezd na střelnici je z kopce,“ připojila své vjemy Markéta Davidová.

    Specifikem je i nadmořská výška, tratě totiž leží od 1660 metrů nad mořem výše. „Je dobře, že nikdo nepřišel s nápadem udělat tu ty nejtěžší tratě na světě. Kdyby taková trať byla v nížině, tak si řekneš, že je skoro jednoduchá. Tady ale hraje roli nadmořská výška, takže to jednoduché není,“ pochválila rozumnou volbu profilu Lucie Charvátová.

    Biatlonistka Markéta Davidová na Letišti Václava Havla před odletem na ZOHFoto Dominik Bakes / Sport
  • Střelnice

    Smíšené dojmy panují ohledně střelnice. Naši reprezentanti se obávají, že jim může příroda pěkně zatopit. „Střelnice, ač je uzavřená, vypadá větrně. V sobotu jsme ještě nestřílely, ale praporky dost vlály. Myslím, že to bude obtížnější,“ svěřila se Lucie Charvátové po první návštěvě.

    „Na prvním tréninku jsme měli relativně příjemné podmínky. Ani mráz nebyl tak hrozný, protože vlhkost není vysoká. V neděli přišel silný vítr a hned to bylo znát. Jednak na trati, kde foukal protivítr, když už jsme se vraceli ke střelnici. A pak i na samotné střelnici dokázal vítr pozlobit. Člověk musí vítr vnímat a získávat na trénincích poznatky, aby věděl, jak se chovat během závodů. Není to tak, že bychom přijeli a řekl si: Tady je to v pohodě, jdeme závodit. Budeme se muset dobře připravit. Vítr tu může být během závodů hodně záludný,“ rozpovídal se Michal Krčmář po úvodních trénincích.

    Biatlonista Michal Krčmář před odletem na ZOHFoto Dominik Bakes / Sport
  • Puskarčíková s omrzlinami

    Přesto, že se sněhem se Číňané natrápili, o autenticitu zimy se nikdo bát nemusí. Doslova na vlastní kůži to pocítila biatlonistka Eva Puskarčíková, která se s fanoušky podělila o výslednou fotku toho, jak mráz zbičoval její tvář. „Známka toho, že už je asi velká zima. Já nevím co omrzliny…Jestli to zmizí, nebo jestli to tady bude navždy,“ smála se zoufale blondýnka.

  • ###
  • ###
  • ###
  • ###
  • ###
  • ###
  • ###
  • ###
  • ###