Zpověď paralympionika Suchánka: Od nehody v opilosti na stupně vítězů
Stolní tenista Jiří Suchánek platí za jednu z hvězd českého paralympijského sportu. A to nejen svými úspěchy, ale také tím, co pro handicapované udělal. Po stopách jeho osudu se vydáme v dalším díle seriálu Příběhy sportovních hrdinů.
Na počátku stála mladická nerozvážnost a alkohol. Přesto o svém příběhu Jiří Suchánek mluví naprosto upřímně a nepopírá, že si za těžké zranění může sám. „Jel jsem ze zábavy ve vedlejší vesnici, byl pod vlivem alkoholu, neměl jsem řidičák a mé řidičské dovednosti také nebyly nic moc. Nejsem na to pyšný, možná to vypadá, že o nehodě vypravím jako o něčem, čím se chlubím, ale ne. Vyprávím to, aby si někteří lidé uvědomili, kam takové jednání vede,“ popisuje pozadí svého úrazu, který prodělal v 17 letech. Na brigádách během léta dokázal vydělat slušné peníze a za část z nich si pak také koupil auto. Tragédie pak už byla za dveřmi.
„Nezvládl jsem zatáčku, nezastavil jsem na stopce asi čtyři sta nebo tři sta metrů od baráku. Chtěl jsem trochu zamachrovat, tak jsem tomu přišlápl, kousl se mi plyn, asi… To už si nepamatuju, mám trochu okno. Nezvládl jsem zatáčku a zajel jsem do škarpy,“ popsal Suchánek hrůzné chvíle. Tím to ale bohužel neskončilo. „Trefil jsem jednou stranou betonový můstek a vyletěl jsem a zůstal autem na střeše,“ doplnil. Nebyl připoutaný, nemohl se hýbat a myslel si, že zůstal zasunut pod volantem, ale důvod byl jiný. Nedokázal se pohnout kvůli zlomené krční páteři a následnému poranění míchy. K tomu mu do obličeje tekl benzín.
Šlo o život
Na místo nehody vzápětí dorazili Jiřího kamarádi, kteří stáli před nedalekou hospodou. Na pomoc ale příspěchali s cigaretami v ruce, což v danou chvíli mohlo vyústit v ještě větší katastrofu: „Řekl jsem jim: Volové, típněte to. Asi tady trochu teče benzín!“. Bylo také štěstí, že místem zrovna projížděl na ranní službu Suchánkův známý, profesionální hasič, a tak poměrně dobře věděl, jak si se zraněným člověkem počínat.
Jiřího transportovali vrtulníkem do nemocnice v Liberci, kde ho operoval MUDr. Lukáš se svým týmem. Diagnóza lékařů byla neúprosná: poranění krční páteře v oblasti 5. a 6. krčního obratle s následným ochrnutím všech čtyř končetin. K tomu se přidaly také další komplikace, jako jsou dekubity a potřeba napojení na dýchací přístroj. Když se jeho zdravotní stav zlepšil a mohl být přeložen na rehabilitační oddělení spinální jednotky v Hamzově odborné léčebně. Po krátké době nastoupil k dalšímu pobytu do Centra Paraple. Tam se začal začleňovat zpátky do života a učil se fungovat s handicapem.
Jeho zdravotní stav se zlepšil natolik, že zvládal běžné věci bez pomoci, zůstal ale na vozíku. Smysl života pak našel v pomoci druhým. Po čtyřech letech začal pracovat na spinální jednotce, tedy na oddělení pro pacienty po poranění míchy, jako instruktor soběstačnosti. Jeho náplní práce byly hlavně nácviky soběstačnosti, ale radil pacientům a jejich rodinám s bezbariérovými úpravami nebo v sociální oblasti. Pro pacienty fungoval také jako prostředník mezi lékaři, fyzio a ergoterapeuty. Jednoduše řečeno více mu věřili, protože se srovnávali se stejnou životní zkušeností, kterou si Jiří sám prošel. Po čtrnácti letech změnil zaměstnání. Nyní pracuje ve firmě Kury, která vyrábí mechanické invalidní vozíky a zároveň se nechtěl vzdát zkušeností, které posbíral v předešlém zaměstnání v Liberci a po nezbytné administrativě začal pracovat v Hamzově odborné léčebně na stejném oddělení, na které byl krátce po úrazu přeložen.
Úspěšný reprezentant
„Nejen prací, živ je člověk,“ hlásá Jiří na svém webu. A v jeho případě to platí do puntíku. V Liberci totiž také začal sportovat. Nejprve z nudy vyrazil mezi stolní tenisty, později tomuto sportu ale propadl a dostal se s ním jako paralympijský sportovec na mnoho mezinárodních akcí. Seznam úspěchů, které sklidil, je pořádně dlouhý! Patří k nim mimo jiné bronz z letních paralympijských her v Riu de Janeiru v roce 2016 nebo stejné umístění v Tokiu o pár let později. Kromě toho ale sklidil také medaile na světovém šampionátu i mistrovství Evropy.
To největší štěstí ale prožívá v soukromém životě. Má po svém boku milovanou ženu a dvě krásné děti. A jak sám přiznává, svůj příběh rád šíří mezi lidi, aby pro některé mohl být poučením...
Témata:
sport, blesksport, prclanek, Evropa, úraz, Tokio, Rio de Janeiro, Paralympijské hry, Jiří Suchánek
