Šmíd rozebírá osmnáctku: Brzdí nás návyky, musíme být chytřejší. Kdo unese odchod ven?

„S turnajem nemůžeme být spokojení, páté místo je málo. Chtěli jsme uhrát víc, minimálně semifinále. Musíme si nalít čistého vína, klíčové zápasy proti Kanadě a speciálně s Finskem jsme nezvládli. Ukázala se zejména naše nemohoucnost v zakončení. Kluci makali naplno, to se jim nedá upřít. Ale jde o to, že ty, kteří dominují v naší dorostenecké lize, tak kvalita soutěže je nenutí hrát tak odpovědně do defenzivy.

Chybí jim zásadní návyky a různé detaily při hře do obrany. Na tom směrem k mistrovství světa budeme muset hodně pracovat. Tady jsme se o to všichni snažili, ale abychom do hráčů za tak krátkou dobu narvali všechny systémové věci, na to byl krátký čas. Ale nechci se vymlouvat, pro každého je to v téhle fázi stejné.“

22

Po tolika dlouhých letech opanoval Světový pohár U18 s názvem Hlinka Gretzky Cup tým USA.

„Zhruba polovinu našich gólů dali obránci. Což je na jednu stranu super, na druhou to vypovídá o špatné produktivitě útočníků. Velmi složitě jsme se dostávali do zakončení, které bylo z mého pohledu hodně mdlé. Nevytvářeli jsme si druhé, třetí šance z dorážek, málokdy jsme se k nim i dostávali. Náš tým všeobecně není velkého vzrůstu, což je ovšem realita, s níž se musíme poprat. Bude nutné dát klukům trenérské pomůcky, aby se s tímto handicapem vypořádali. Univerzální rada?

Pokud jste menší než soupeř, tak on většinou nebude tak rychlý jako vy. Jestliže jsme menší, potřebujeme být chytřejší než protivníci – rychle měnit směr, být lepší na nožích a díky tomu se dostávat k brankovišti. Dnešní gólmani co vidí, to chytí. Ale občas něco vyrazí a pak u toho musíte být. Na tom potřebujeme hodně zapracovat.“

Jiří KAMAS, obránce a se třemi góly nejlepší střelec týmu
„Je to zvláštní pocit, nikdy se mi to nestalo. Snažím se věřit si, a když to jde, tak pálit a pomáhat. Ale o tom to není. Je prostě škoda, že jsme se nedostali dál, a to nás hrozně tíží.“

„Trápili jsme se v přesilovkách. Se Švýcary jsme si jimi pomohli, se Slováky taky, ale v klíčových utkáních s Finskem a Kanadou nepřišlo nic. Pokud prohráváte 0:1 nebo 1:2 a dostanete k dispozici početní převahu, někdy dokonce pětiminutovou, musíte skórovat. Přes to nejede vlak.

My se s přesilovkami uspokojili během přípravy s USA, tam nám to krásně lítalo, se Švýcary to bylo taky jakž takž, ale pak se nám to rozpadlo. Najednou jsme utekli od nastavených věcí, každý začal hrát něco jiného, přidal něco svého, výsledkem bylo, že nám puk přestal lítat. Kluci si ho podrželi, zamíchali si s ním, jenže tím pádem se soupeř srovná do potřebného tvaru a už nemáte šanci. Proti Slovákům jsme se vrátili k jednoduchému přehrání zezdola nahoru, odkud jsme soupeře dobře rozstříleli, vznikal nám prostor i pro krosové přihrávky. Ze všeho nejdřív se však musí pálit a atakovat bránu.“

2/18

Pouze dvě přesilovky z osmnácti využili čeští hokejisté, navíc neproměnili pětiminutovou výhodu proti Kanadě.

„Na poslední chvíli nám ze zdravotních důvodů vypadl Šimon Katolický, vysoký hráč. Třeba ještě někdo vyběhne během nadcházející sezony, jenže zas tak široký výběr možností v českém hokeji nemáme. Osobně doufám, že ještě někdo vysoký a schopný se ukáže, třeba v sedmnáctce, ale i kdyby ne, musíme se s tím umět poprat.

Tady výmluvy neobstojí. Tenhle ročník je zkrátka menší a my se s tím musíme popasovat. Všichni, včetně kluků. Odpovědností nás trenérů je klukům v tomhle směru pomoci, dát jim co nejlepší rady a pokyny. Všechno si zanalyzujeme a najdeme způsob, jak méně centimetrů v sestavě nahradit něčím jiným.“

13

Tolik českých hráčů na HGC mělo 180 centimetrů a víc, nejméně ze všech účastníků.

„Naši kluci jsou šikovní, zároveň jsem postřehl problémy s nahrávkou a jejím příjmem. Pokud se podíváte na Finy a Švédy, nemluvě o zámořských týmech, méně jim uskakoval puk. Roli v tom mohla sehrát nervozita, tlak na výsledky, na kluky přišli lidi, což dosud neznali a potkalo je to poprvé. Na druhou stranu hodně našich hráčů hraje s hokejkou nad ledem, což je špatný návyk. Hůl musí být neustále připravená na příjem nahrávky, a pokud ji dostanete ke střele, je zapotřebí okamžitě vypálit z první, žádné míchání s pukem.

Nejde nám dobře ani zpracování kotouče do bekhendu. Zámořské týmy mají tyhle věci zautomatizované, lepší jsou i Seveřané, v tomhle ztrácíme a musíme to dohnat. Špičkoví soupeři jsou stále ready ohrozit bránu. A neplatí to jen pro současnou osmnáctku, sleduju už delší dobu, že v tomhle se u nás musíme zlepšit. Alby Reichel s Patrikem Augustou ve dvacítce k tomu taky hodně nabádají. Z mladých českých hráčů tohle dobře zvládá Jirka Kulich nebo Eda Šalé. Celkově je nás však málo.“

„Je dobře, že máme teprve začátek sezony, kluci viděli, jak hraje svět a jak se to může odvíjet do budoucna. Většina kluků teď půjde doma o soutěž výš, řada hráčů zkusí štěstí v Kanadě. Doma i venku se s tím budou muset srovnat, popasovat, tak to zkrátka je. V zámoří je čeká těžká práce. Musím si teď splnit domácí úkol, zjistit si co nejvíc o klubech, kam naši jdou. Některé budu mít nablízko ve WHL, v pátek už jsem si psal s GM Seattlu, čeká mě to u všech kluků a týmů. Předpoklady a ústní domluvy jsou jedna věc, na místě ale stejně bude záležet na klukách, jakou pozici si uhrají.

Klubům kanadské juniorky je jedno, že přichází český reprezentant. Jste číslo v týmu, nic víc. Trochu lepší výchozí pozici bude mít vysoko draftovaný hráč do CHL, pořád to však není žádná garance. Ano, kanadské týmy umí být trpělivé, rozumí tomu, že na Evropana to občas dopadne psychicky, zvlášť když nemá tolik prostoru. Pak se vzdálenost od rodiny projeví a na kluky padá splín. Budu s nimi v kontaktu, to samé s vedením týmů.“

Petr HUBÁČEK, manažer osmnáctky
„Pokud si od začátku neuhrají kvalitní roli, pak je pro ně pobyt v zámoří dost často kontraproduktivní. Jak už jsme zmínili, času na dotrénování je minimum a hráč pak strádá.“

„Odchody ven berme jako realitu. Někteří kluci mohli mít šanci atakovat extraligové áčko a víc trénovat. Což vám taky něco dá. Zvlášť když v Kanadě se hodně hraje a málo trénuje. Tohle si každý mladý hráč musí vyhodnotit sám – jak je na tom fyzicky a mentálně. Zda je schopen se osamostatnit a v sedmnácti fungovat v zámoří bez rodičů. To my trenéři neovlivníme. Budu se jim snažit pomoci, jak jen to půjde, ale to hlavní a stěžejní je pořád na nich. Přijde mi, že většina našich kluků bude schopna zvládnout CHL fyzicky, obecně bruslí slušně, spíš půjde o psychickou stránku věci a o jazyk.

Když jsem šel kdysi do Kanady já, anglicky jsem prakticky nemluvil, dnešní kluci jsou na tom určitě o něco lépe. Ta bariéra už není taková. Záleží i na aktuální situaci v daném týmu. Některý klub půjde vyloženě po výsledcích se zkušenějšími kluky, jiný se ocitá ve fázi rebuildu a je připravený zařadit nové a mladší hráče.“

8

Tolik hráčů „brněnského“ týmu z HGC bylo draftováno do kanadské juniorské CHL, z českého prostředí jich do zámoří odejde mnohem víc.

„U nás doma si lidi pořád myslí, že kanadské kluby se musí ohlížet na národní zájmy ohledně mistrovství světa osmnáctek, které se hraje na jaře, na konci této sezony na Slovensku. Tak to vůbec není. Pokud hrajete v Kanadě soutěž po celý rok, přece pak hráče nepustíte při vrcholu sezony na šampionát. Tamním týmům je tenhle turnaj úplně jedno.

Hrají WHL, OHL a QMJHL, aby dosáhly klubového úspěchu, rozhodně nemají v hlavě, že by měli hrát českého kluka, aby ho dobře připravili na mistrovství světa. Takhle to neexistuje. Je to úplně stejné jako říci lidem v Bostonu, aby ohledně vytěžování Pasty brali v potaz, že ho chceme na mistrovství světa. A totožné je to v kanadské juniorce. Je to zkrátka jiný svět, lidem v Kanadě nezáleží na tom, co se děje u nás v Evropě, jaké akce se tu konají. Oni do toho cpou peníze a svůj čas, chtějí úspěch a nic dalšího pro ně nemá význam. Něco jiného pro mě byl případ Kulich, tam jsem se dost divil, že ho Buffalo dalo radši na farmu než na áčkové mistrovství světa. Nepřišlo mi to jako nejlepší rozhodnutí Sabres. Jako hráč bych z toho rozhodně byl v rozpacích. Ale je to jejich věc.“

„Při výstupním pohovoru nám Michal říkal, že se necítil moc dobře. Pověděl nám to sám od sebe. Já Michala zatím až tak dobře neznám, v kempu vypadal slušně, první turnaj mu tolik nevyšel, ale v případě tak mladého kluka se nic hrozného neděje. Podle mě má velmi dobrou sebereflexi, uznal, že nepředvedl, na co by mohl už teď mít. To se mi na něm líbí. Teď je na něm, jak se k tomu postaví.

Víme, jak talentovaný je to hráč a jakým hráčem může v budoucnu být. Věřím, že se teď pořádně připraví na začátek sezony. A své zlepšení předvede na další akci v listopadu, kde třeba bude jiným Hartlem. Ale nechci k němu být nyní přehnaně kritický. Někteří kluci na sebe dávají hrozně moc tlaku, pak je snadné mu podlehnout, pokud se nedaří. Méně je někdy více. Chce to jít střídání za střídáním a víc neřešit. Mít taky z hokeje radost, pořád to jsou děti.“

0

Bez bodu skončil 16letý Michal Hartl na Hlinka Gretzky Cupu.