8°C
Radim Palán vytvořil ve Francii nové národní maximum: Český lyžařský rekordman frčel rychlostí 248 km/hod.!
Speed skiing je nejrychlejší sport bez použití motoru. A Česko má v tomto adrenalinovém oboru špičkového jezdce! Radim Palán (36) nedávno na mistrovství světa vytvořil český rekord, frčel ze svahu rychlostí 248,227 km/hod.! „V takových rychlostech se na lyžích nebojím, zažívám opojný pocit,“ říká.
Šampionát se jel ve francouzském středisku Vars, kde je jediná sjezdovka na světě, na níž dá jezdit přes 250 km/hod.
„Při takových rychlostech musí člověk posunout svůj práh strachu, pustit to co nejvíc. Takže se nebojím, ale znám rizika. Musím k tomu přistupovat s respektem. Člověk nesmí bláznit, být přemotivovaný a agresivní,“ říká závodník. Zatímco na lyžích se řítí v extrémních rychlostech, v autě jezdí pomalu. „Na sjezdovce je to mnohem lepší a opojnější! Navíc se tak rychle na dálnicích ani jezdit nesmí a bylo by to hodně nebezpečné, na rozdíl od speed skiingu, to je v podstatě bezpečný sport…“ usmívá se Radim Palán.
Zabetonovat se!
Už prý nemá strach, je naopak nadšený, že dokáže jet pořád rychleji. „180 nebo 200 km/hod., v tom není velký rozdíl, to ani nepoznáte. Ale když pak jedete 230, 240 km/hod., to už je poznat každý kilometr. Ve 220 km/hod. navíc přestanou fungovat ty naše dlouhé lyže, to je jejich maximální konstrukční rychlost, a rozklepou se jako třeba slalomky ve 120 km/ hod. Navíc na nás brutálně tlačí vítr, takže člověk nesmí ztratit ideální aerodynamický postoj, kdy vidí jen na špičky lyží. To je nejdůležitější, zabetonovat se v postoji, jinak nemůžete jet rychle. Musím držet lyže co nejvíc na plochách. Je to neskutečný pocit, řítit se takovou rychlostí, rve se s vámi vítr a pak následuje fantastická fáze zpomalování na cílových 450 metrech. Stoupnu si opatrně z postoje, roztáhnu ruce a udělám ve dvoustovce úžasný carvingový oblouk, pak druhý, třetí, brzdím také pluhem. A když to nestihnu, tak to pustím do záchytných sítí v cíli, což je v podstatě taky standardní zastavení,“ směje se.
Chyby a pády
Když už se nějaký karambol stane, závodníci jsou trénovaní na to, aby to zvládli.
„Takže při pádech se většinou člověk jen trochu spálí, kombinéza, kterou máme na sobě, velkým spáleninám zabrání. Zlomeniny jsou spíše výjimkou, občas nějaká ta modřina, když se jede na ledu. Už jsem samozřejmě také upadl, stalo se mi to v rychlosti kolem 160 km/ hod. Při brzdění mi praskla špička vázání, to byl mazec! Naštěstí jsem upadl na bok, tak jsem se přetočil na záda a už jsem se jen rychle klouzal. Ani to moc nepálilo, žádné následky, jen pár modřin,“ říká lyžař, jako by se nechumelilo.
Aerodynamika
Dosažení rychlosti kolem 250 km/hod. není možné bez speciálního aerodynamického vybavení. „Základem jsou dlouhé lyže, až kolem 238 cm. Z ochranných prvků pak hlavně páteřák, který dotváří aerodynamiku, a helma. Ta je tvořená dvěma částmi, aerodynamickou skořepinou, na které je aerodynamický štít z laminátu nebo karbonu, která v případě pádu odlétne. A pod ní máme menší ochrannou helmu. Pak je důležitá upnutá kombinéza, které říkáme latex. Nasoukat se do ní trvá někdy až hodinu!“ uvádí Radim.
Aerodynamice je podřízeno vše. „Máme také spoilery, které odvádějí aerodynamický balast za nás, aby nás to nezpomalovalo. Ve dvoustovce to lyžaři přidá až 30 km/hod.!“ říká závodník. Lyžáky nemají přezky, to by zpomalovalo jízdu, takže si lyžaři na svahu přitahují boty lepenkou. Radim odkoukal od Švédů přitahování bot ráčnou, prý to skvěle funguje a v takto upravených botách vydrží celý závodní den.
Skikrosař
Původně se věnoval skikrosu, což je už dost adrenalinová záležitost. Ale rychlostní lyžování ho uchvátilo. Tímto sportem se nicméně nedá podle Radima uživit, to je prý jeho jedinná vada. „V našem sportu je v podstatně jen jeden profík, Francouz Simon Billy. Právě on zajel na nedávném MS světový rekord, když jel ve Vars rychlostí 255 kilometrů v hodině. Já jsem si tam vylepšil osobák o 35 km/h. Všichni rychlostní lyžaři včetně mě kombinují závodění s různými profesemi. Já mám to štěstí, že dělám v oboru. Pořádám různé eventy, dělám lyžařského instruktora a trenéra, servisuji lyže,“ říká.
Radim Palán věří, že se ještě zlepší, a chtěl by se dostat přes 250 km/hod. „Teď už vím, jak se jezdí přes 240, už to byl pro náš malý tým s velkým srdcem výrazný úspěch. Ještě poladíme aerodynamiku v tunelu a v garáži, jak říkávám. Velké zahraniční týmy mají mnohem lepší podmínky, ale my zase nekonečné nadšení. A určitě se budu snažit zaútočit na světový rekord. Na letošní ideální podmínky ve Vars se čekalo sedm let, snad bude to další čekání kratší,“ uzavírá český rychlostní lyžař.
Slalom? Nic pro má »prkna«
Radim Palán je pro každou srandu, a tak přijal pozvání i do závodu VIP hostů v rámci lyžařského mistrovství Klubu sportovních novinářů v Harrachově. Tratí obřího slalomu na Čerťáku se navíc rozhodl proháčkovat v rychlostní kombinéze, aerodynamické helmě a na 238 cm dlouhých a 15 kilo vážících »prknech«! Ta prakticky nezatáčejí, jejich rádius je 96 metrů, zatímco běžní lyžaři dlouhé oblouky krájejí na lyžích s poloměrem otáčení 16 až 20 metrů!
Osmnácti brankami nakonec nějak proskákal, ale pro druhé kolo si raději domluvil výjimku: pustit lyže rovně dolů, šusem po spádnici, brány-nebrány. A většině novinářů, kolem nichž za cílovou bránou prosvištěl rychlostí přes 120 km/hod., spadly brady při pouhé představě, že na prudších svazích jezdí dvakrát rychleji!
Co je speed skiing
Lyžař se vyveze na sjezdovku, někdy musí i část vystoupat nebo traverzovat do místa, kam vleky nevedou. A pak se spustí takzvaně šusem dolů. Co nejrychleji, v ideální stopě, žádné zatáčky a přibržďování. „Naše disciplína se také jmenuje letmý kilometr. Na závodech většinou začínáme v půli kopce a pak stoupáme výš a výš. Většinou až z vrcholu jede nejlepších deset závodníků. To se mi povedlo na MS ve Vars, kde jsem skončil ze 45 účastníků celkově osmý. Závodník má zhruba kilometr na rozjetí, posledních 100 metrů je měřených. Měří se na tisíciny vteřiny,“ vysvětluje Radim Palán.
