Jeden z nejslavnějších Arménů žijících v Česku, Gevorg Avetisjan, rozjel byznys s dorty: Marlence vyboxoval prestiž

Gevorgu, proč jste si vybral k žití zrovna Českou republiku?

„Kdysi jsem v Československu byl na návštěvě a tenkrát jsem si řekl, že jestliže se někdy budu muset z Arménie stěhovat, tak jedině sem.“

Co vás přimělo k imigraci?

„Po válce se sousedním Ázerbájdžánem byla situace v Arménii velmi těžká. Elektřina šla pouze hodinu denně. Přestože jsem měl dobře prosperující designérské studio, musel jsem řešit, jak uživit rodinu.“

Kde konkrétně v Česku jste zakotvil?

„Žiji ve Frýdku-Místku. Moc se mi tady líbí, až mám někdy pocit, že jsem se zde narodil.“

Vážně?

„Ano, je to beskydská perla! Okolím mi maličko připomíná Arménii, protože Beskydy jsou opravdu krásné. Proto vůbec nelituju, že jsem se sem z Ostravy, kde jsem předtím pár let žil, přestěhoval natrvalo.“

Arménii navštěvujete pravidelně?

„Samozřejmě, vracím se několikrát ročně.“

Jak se vůbec zrodil nápad s podnikáním zrovna v pečení?

„Když za mnou přijela moje sestra s rodinou, nějakou dobu nemohli sehnat práci. Poradil jsem jí, aby zkusila udělat medový dort podle našeho starého rodinného receptu, že ho zkusíme prodat.“

Klaplo to, že?

„Jakmile ho upekla, zabalil jsem ho do novin a odvezl kavárníkovi, který byl můj známý. Ten se na mě zamračil a povídá: »Proč ho nedáš do krabice? Takhle to z hygienických důvodů být nemůže. « Ale už večer volal, že dort je skvělý a že chce další.“ (smích)

Paráda, to jsou začátky...

„Start nebyl vůbec jednoduchý. Pár měsíců jsme zkoušeli dorty nabízet na různých místech, ale moc úspěšní jsme nebyli. Pořád jsem si říkal: Zítra končím… A najednou se ozvali z jedné kavárny z Ostravy, že by chtěli najednou deset dortů. Na to nikdy nezapomenu! Od té doby se valí zakázka za zakázkou.“

Sám si na nich někdy pochutnáte?

„Samozřejmě. Jím je stále, prakticky každý den.“

Jak si firma vede v současnosti?

„Společnost Marlenka International v roce 2024 navýšila své tržby o 15 procent a poprvé ve své historii překonala metu jedné miliardy korun.“

Takže patříte mezi takzvané české jednorožce?

„No... Vyrábíme téměř 50 druhů výrobků, které vyvážíme již do 52 zemí celého světa. V současnosti zaměstnáváme 400 pracovníků.“

V roce 2015 jste se dočkal českého občanství. Jak to, že to trvalo tak dlouho?

„Sám nevím. České občanství mi bylo odmítnuto šestkrát se stanoviskem: »Splňujete veškeré podmínky, ale žádosti se nevyhovuje.« Žádný důvod nikdy nebyl uveden. Poté jsem to vzdal. Nakonec jsem jej dostal až po intervenci tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.“

Na závěr z jiného soudku, co vy a sport, respektive fotbal?

„Fotbal, abych byl upřímný, nesleduji. Osobně ale stále aktivně sportuji a nejvíce mě zajímá box.“

Ararat - Sparta 1:2. Pálili šance, zahrávali si. Kosované zasáhli, rozhodl Krasniqi

iSport.cz