18°C
Nervózního »Džegra« uklidňoval před proslovem v Pittsburghu slavný parťák Mario Lemieux: Sázeli na Jágrovy slzy!
Obejít pět protihráčů a zavěsit perfektním blafákem pod víko? Pro Jaromíra Jágra (52) hračka. Ne už tak si stoupnout před vyprodanou arénu a přednést svůj projev. „Jsem strašně nervózní,“ svěřil se těsně před tím Mariu Lemieuxovi (58).
Zatímco se v hale Tučňáků připravovala velkolepá show na počest vyřazení Jardova dresu s číslem 68, česká legenda v zákulisí neklidně přešlapovala a povídala si pro sebe. Vždy skvěle naladěný a sebevědomý matador se proměnil v roztěkaného nováčka, jemuž se s vidinou proslovu před 20 tisíci diváky rozklepala kolena. „Jsem vyřízenej. Nepamatuju si z mé řeči vůbec nic!“ smál se nervózně před svými parťáky z Pittsburghu, s nimiž v letech 1991 a 1992 vyhrál dva Stanley Cupy.
„Budeš v pohodě. Jakmile začneš mluvit, už to pojede,“ snažil se ho uklidnit Lemieux, jenž má s podobnými akcemi velké zkušenosti. Vždyť jeho »šedesát šestku « v Pittsburghu věšeli pod strop hned dvakrát! Na Jardu ale slova legendárního kamaráda neměla efekt. „Kdybych věděl, že budu takhle nervózní, tak bych do toho nešel. Fakt bych řekl ne!“ smál se Jágr.
Zachraň mě!
Mario proto přispěchal s dalšími radami, Jardovi doporučil třeba to, aby si udělal poznámky, od kterých se může odrazit. „Ale já jsem všechno zapomněl, mám úplné zatmění!“ ušklíbl se »Džegr« a Lemieuxe poprosil: „Kdybych kecal dlouho, tak tam musíš skočit a zachránit mě!“
Nakonec tedy Mario zkusil jinou taktiku – Jaromíra upokojit jeho vlastní »medicínou«, tedy dobře mířeným fórkem: „Kluci se sázejí, jestli budeš brečet, nebo ne!“ A to už »Džegr« trošku pookřál a zavtipkoval, že na slzy v tom shonu určitě zapomene… A opravdu! Navzdory viditelnému dojetí mu – na rozdíl od jeho nejbližších, ale i diváků v hale a u televize – neukápla ani slzička!
