Souboj Slovanu s Karvinou byl řádně vyhrocený. Při prvním gólu hostujícího celku Liberečtí hlasitě diskutovali o nastřelené ruce Tomáše Wágnera. Rozhodčí šel za autorem ověřit svůj verdikt, Wágner mu přitom regulérnost gólu potvrdil správně. „V prvním okamžiku jsem o tom, že to byla ruka, ani nepřemýšlel. Když se začali domácí hádat, trochu mě to rozhodilo. Ulevilo se mi, že to nakonec bylo uznané správně, lhát bych nechtěl,“ komentoval útočník Karviné situaci z 31. minuty.
Jak hodnotíte remízu 2:2?
„Myslím, že ji musíme brát se vším všudy. Je to logické vzhledem k průběhu hry, i když jsme vedli, liberecký tlak byl obrovský. Bod je pro nás dobrý.“
K vašemu gólu... Jak padl? Liberečtí reklamovali ruku.
„Byli nějací nervózní už od začátku. Samozřejmě to k tomu ale patří. Snažili se trochu vše dostat pod tlak. Bylo to po akci, při níž Lukáš Budínský poslal míč na Tomáše Webera a ten pak na mě. Říkal, že mě slyšel, volal jsem na něj. Natahoval jsem se po balonu a ani jsem sám nevěděl, jak to dopadlo. Věděl jsem, že jsem míč trefil hlavou, ale to, že je to gól, jsem se dozvěděl až z radosti kluků. V první chvíli jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, že to byla ruka. Začal jsem se radovat, ale všichni z Liberce běželi za rozhodčím a i za mnou s tím, jestli to byla ruka. V tu chvíli jsem přemýšlel, jestli náhodou nebyla, ale myslím, že ne. A potvrdily mi to i zprávy, které mám. Ulevilo se mi, lhát bych nechtěl. Nepřemýšlel jsem nad tím, že to ruka byla, ale trochu mě znervóznili.“
Rozhodčí se vás přišel zeptat taky?
„Byl se zeptat. Řekl jsem mu, že ani náhodou. V první chvíli jsem o tom nepřemýšlel, tak jsem řekl, že ne. Byl jsem v souboji na půl metru, co bych měl dělat. Mám ruce, tak jak je mám. Byla to hlava, ale ani tak bych to neovlivnil. Tam to šlo odkopnout jinak a nemusel se nikdo hádat. Zaplať pánbůh situace dopadla dobře pro nás. Šel jsem do souboje co nejvíc důrazně a tím důrazem jsem to dotlačil do branky. Měl jsem ale i štěstí.“
Co jste si říkali s kapitánem Vladimírem Coufalem?
„Bylo to na hřišti s emocemi. Něco na mě hulákal, tak jsem mu odpověděl: „Brácho, neřvi na mě. Vy se přijdete zeptat, jak to je a pak na mě hulákáte?“
Každopádně máte bod. Počítá se?
„Počítá se. Sahali jsme i po vítězství, tlak byl velký… Je pravda, že jsme za stavu 2:1 měli fantastický brejk, který jsme měli dotáhnout. Bylo by hotovo, jenže takový fotbal je, nedotáhli jsme to a dostali smolný gól. Hlavy nahoru, je to neprohra a každý bod se bude počítat.“
Vstřelili jste Liberci také první ligovou branku v historii.
„Ona historie Karviné zase není taková. Přemýšlel jsem nad tím, už mi to někdo říkal, ale odpověděl jsem, že Karviná není v lize zase tak dlouho… Statistiky jsou takové, je pravda, že se vám někdy na soupeře daří víc a někdy máte někoho, proti němuž se vám zase tolik nedaří. Tak to ve fotbale je. V Liberci to dnes zase ohromně bolelo, jsem rozlámaný, ale díky bodu se vše bude hojit rychleji.“
Vladimír Coufal o prvním gólu Karviné |
| "Myslel jsem, že jsem ho trefil do ruky. Ale už mi kluci, kteří viděli video, říkali, že nebyla. Chtěl bych se Tomášovi omluvit, něco jsem mu tam řekl, ale bylo to v zápalu zápasu, takže úplně v pohodě. Tím pádem dali regulérní gól, ale to nemění nic na tom, že jsme ten aut špatně dohráli. To samé platí i pro druhý karvinský gól.“ |
