Španělská stopa v Česku: technici i tragédi. Uspěje Mena v Baníku lépe?
Pepe Mena, nová posila Baníku a vítěz předchozího ročníku Evropské ligy se Sevillou, by měl oživit nejen malátnou hru Ostravanů, ale celou českou soutěž. Aspoň takhle si to malují fanoušci slezského klubu, kteří jsou z příchodu 22letého záložníka doslova unešení. Naplní Mena jejich očekávání a povede si lépe než sedm jeho krajanů ze Španělska, kteří rovněž okusili českou soutěž? Příslibem je, že dvěma z nich se pod trenérem Lubošem Kozlem v Dukle dřív velmi dařilo.
Néstor Albiach Roger (*1992)
ofenzivní záložník, útočník
Dukla, Sparta
87 zápasů/14 gólů + 12 asistencí
Jednoznačně největší španělská stopa v Česku. Néstor se sice v Dukle po svém příchodu z třetiligové Xátivy dlouho rozkoukával, pak ale svůj potenciál rozbalil. Fanoušky si získal elegantní futsalovou technikou a hlavně krásnými góly, které padaly po kroucených střelách excelentní levačkou. Pod Lubošem Kozlem se z Néstora stalo velmi atraktivní zboží, které nejlepší období zažilo paradoxně až po odchodu trenéra k mládežnické reprezentaci. Na podzim 2016 se blýskl bilancí 5+4 a zamířil do Sparty. Tam však svou kariéru i kvůli zdravotním problémům nerozvinul. Nevstřelil ani gól a vrátil se domů. Nyní působí v třetiligové Badaloně.
José Antonio Romera (*1987)
pravý obránce
Dukla, Jablonec
90 zápasů/3 góly +9 asistencí
Rovněž José Romera do Dejvic zamířil z třetí španělské ligy, po tříměsíční adaptaci jej kouč Luboš Kozel v polovině podzimu 2012 zařadil do základní sestavy na úkor Pavla Haška a pravý bek už z ní nikdy nevypadl. Romera se okamžitě vyrovnal s agresivitou české soutěže a kvalitativní nadstavbu přidával svými útočnými výpady. Do technicky hrající Dukly výborně zapadl, druhou sezonu už okořenil bilancí 2+3. Koupil jej Jablonec jako jednu z prvních posil projektu „Galácticos“. Zahrál si předkolo Evropské ligy, ale postupem času jej ze základu vytlačil Vjačeslav Karavajev. Romera tak zamířil do Dinama Bukurešť, pak Almérie. V současnosti je bez angažmá.
Pablo González (*1993)
ofenzivní záložník
Dukla, Olomouc
42 zápasů/2 góly + 3 asistence
Další šikula, kterého vytáhla Dukla. Pablo González prošel Atlétikem Madrid, kde trénuje jeho bratr, i Villarrealem, ale do Prahy se dostal z třetiligové Salamanky. Ve variabilním herním schématu trenéra Romana Skuhravého zaujal, ale sestupu nezabránil. Pak o Gonzáleze bojovaly Zlín s Olomoucí, přetahovanou nakonec vyhrála Sigma. Než si však zvykl na dril kouče Radoslava Látala, vyžadujícího maximální agresivitu a soubojovost, chvíli to trvalo. Často byl na zemi, s tvrdostí měl problém. Až v posledních měsících ukazuje svou kvalitu. Dokáže zahrát uprostřed i z obou stran, nicméně na to, že nastupuje na ofenzivních pozicích, by měl být produktivnější.
Pedro Martínez García (*1996)
střední záložník
Zlín
8 zápasů/0 gólů + 0 asistencí
V životopise mu svítí jeden půlhodinový start v základní skupině Evropské ligy za Villarreal. Slušné, že? Ve FORTUNA:LIZE však své umění ještě vůbec neukázal. Do Zlína přišel Pedro Martínez v lednu tohoto roku po půlroce strávených ve slovenských Michalovcích, kde se střední záložník prezentoval ve velmi dobrém světle, ale na Moravě to vlastně ještě ani nemohl pořádně potvrdit. Na jaře ho totiž kouč Bohumil Páník postavil jen do čtyř utkání, nyní na podzim zvládl stejnou porci. Do všech zápasů navíc Martínez vstoupil jako střídající žolík, připsal si celkem jen 137 minut. Přednost dostávají fyzicky vyspělejší konkurenti, ale jeho čas by měl přijít.
Alberto Malagón Tito (*1988)
levý záložník
Hradec Králové
7 zápasů/0 gólů + 0 asistencí
V lednu 2015 zamířil Tito do Hradce Králové, aby jej po bídném podzimu pomohl zachránit v nejvyšší soutěži. Trenéra Bohuslava Pilného zaujal levý křídelník během dřívějšího angažmá v rakouské Admiře Wacker Mödling, chtěl sázet na jeho nebezpečné standardní situace a skrytou finální přihrávku. Jenže to se fakt nepovedlo. Tito naskočil jen do sedmi duelů, ve kterých si připsal 71 minut. Když se měl poprvé předvést coby člen zahajovací jedenáctky v sezonní derniéře proti Slavii, hned na začátku se zranil a musel střídat... V létě se vrátil do Španělska, aktuálně je v kádru třetiligové Nucíe.
Manel Royo (*1994)
levý obránce
Teplice
4 zápasy/0 gólů + 0 asistencí
Tepličtí funkcionáři se na Manela Roya jeli do třetiligové španělské Barakaldy sami osobně podívat. Zalíbila se jim jeho levá noha, centr i klid na míči. Trenér Stanislav Hejkal jej plánoval využít na kraji obranné řady, ale brzy zjistil, že Royo nebude to pravé ořechové. I přes slušnou postavu (183 cm) zaostával v soubojích, defenziva nebyla jeho silnou stránkou. Solidní technika ho v české lize nezachránila, problémem byla kromě fyzičnosti i jazyková bariéra. Z dvouleté smlouvy na severu Čech byl tak nakonec jen půlrok a jediný start v základu, pak následoval přesun domů do Ebra, kde je dodnes.
Sarrion Pablo Gil (*1988)
pravý bek
Sparta
2 zápasy/0 gólů + 0 asistencí
Z Realu Madrid, byť jen jeho rezervy Castilly, rovnou do Sparty? Wow! Letenští potřebovali zacelit díru na pravé straně obrany po odchodu Ondřeje Kušníra a zaměřili se na zahraniční trh. V přípravě Pablo Gil kouče Vítězslava Lavičku zaujal, proto jej postavil do základu v prvním kole proti Dukle. To bylo však také naposledy. Pak jej nahradil Vlastimil Vidlička a Gil si připsal už jen jediný start. Vrátil se do Španělska, ale naposledy působil ve čtvrté německé lize. Totální propadák.
