Pulkrab sestřelil Teplice: Dva góly, ale zkazil jsem, na co jsem sáhnul
Nebýt jeho, kdo ví, jak by to se Spartou dopadlo. Favorit se v nedělní bitvě s Teplicemi nečekaně nadřel, nakonec se ale mohl opřít o Matěje Pulkraba. Důrazný útočník vstřelil z pozice střídajícího hráče dva góly a náramně tak oslavil jubilejní 100. ligový start. Po utkání ale spokojeností zrovna nezářil. „Zkazil jsem, na co jsem sáhnul.“ Jakou známku dostal Pulkrab za svůj výkon? Podívejte se ZDE>>>
Tři body máte, ale nadřeli jste se na ně víc, než se očekávalo. Souhlasíte?
„Bylo to asi náročnější, než jsme si byli schopni připustit. Hrozně moc jsme kazili, i jednoduché přihrávky. Tím jsme pomáhali soupeři, aby s námi držel krok. Nebyli jsme schopni odskočit. Ale naštěstí toho Teplice dopředu tolik nevyřešily a vyhráli jsme.“
Stav zápasu byl dlouho 2:1, neměli jste nic jistého. Mohlo se to na výkonu projevit?
„Asi ano. Cítíme i ten tlak od fanoušků, kteří se těší na kanonádu. Ale v lize se týmy na Spartu dokážou vyhecovat, a když se to sejde s tím, že nezvládáme předvádět svou hru a dostávat se do šancí, tak je dostaneme na koně a sami sebe srážíme.“
Pro vás to bylo jubilejní 100. utkání v lize. Připravoval jste se nějak speciálně?
„Speciálně ne, ale jsem moc rád, že jsem na tu metu dosáhl. Stý zápas, to pro mě hodně znamená. Ale trošku jsem to v hlavě měl, Sáčis mi to hned připomínal po závěrečném hvizdu. Věděli jsme o tom.“
Nakonec jste ho oslavil stylově dvěma góly. Pro vás ideální scénář, že?
„Čistě herně můj výkon povedený nebyl. Zkazil jsem, na co jsem sáhnul. Hned první dobrý centr od Péši jsem nepochopitelně netrefil. Pak se nedařilo vůbec nic, nevěděl jsem, co se děje. Naštěstí jsem pak tu situaci vyřešil tak, jak by se mi to nepovedlo asi ani na tréninku – levačkou přes gólmana. A pak mě Lukáš Haraslín našel do prázdný. To je přesně ono, že jsem měl několik dobrých zápasů, připravil jsem spoluhráčům situace… a tentokrát to bylo úplně naopak, zkazil jsem, na co jsem sáhnul a byly z toho dva góly.“
Skoro to vypadá, že vám tahle role pravidelného žolíka z lavičky začíná vyhovovat.
„Beru ji, to rozhodně. Trenér mě má jako jednu z prvních voleb, jak zlomit utkání. Myslím, že se mi to několikrát povedlo. Zkrátka vím, že taková je moje role. V první řadě mi jde o tým, letos úplně enormně, protože vidím, jaké kluky máme v základu. Přijal jsem tuhle pozici a chci pomáhat tím, čím můžu.“
