Suchopárek a Kouba o rivalitě, šoku à la Chovanec i talentech v derby „S“
Stáli každý na opačné straně hranice, kterou prakticky nešlo překročit. Zažili vypjaté emoce a často divoký průběh derby. Přesto slávista Jan Suchopárek coby hlavní kouč a sparťan Petr Kouba (oba 53) jako trenér brankářů svorně dotáhli jednadvacítku na EURO. Jiskření i blízké parťáctví se mísí i v podcastu serveru iSport.cz Dloubák, v němž došlo i na „jejich“ hráče, kteří se proti sobě v neděli postaví. „Slavia v žádné krizi není,“ hájí překvapivě Kouba věčného soka, byť následuje smeč. „Sparta vyhraje další zápasy,“ říká Suchopárek, jen co prožije horkou chvilku.
Derby z jara 1995, které Sparta po divokém průběhu vyhrála 1:0. Kolem něho se točí vzpomínky legend obou pražských „S“. V tom nedělním budou pozorně sledovat své nástupce…
Napadlo by vás někdy, že se spolu sejdete u reprezentačních týmů?
Suchopárek: „Kolem třicítky jsem měl nějakou představu, že budu trenérem, a spíš u mládeže. Je to taková má parketa, cítím se tam nejlíp. A Petr patří mezi lidi, které k tomu potřebujete mít, máme podobné názory nejenom na fotbal. Potkali jsme se už u jednadvacítky Jakuba Dovalila, a když jsem pak dostal příležitost vést ji já, Petra jsem oslovil.“
Kouba: „Během hráčské kariéry jsem nejdřív ani nechtěl pomyslet, že bych trénoval, spíš jsem byl vyloženě proti. Ale v průběhu času jsem názor změnil. To, že bychom se s Honzou potkali v jednom realizáku, by mě nenapadlo, ale jsem šťastnej, že to tak je. Už jsem myslel na to, že budu působit spíš u nižších kategorií, ale dal mi novou chuť do práce.“
Suchopárek: „Já jsem se dřív na roli hlavního trenéra úplně necítil. A takový větší impuls mi dal zrovna Petr. Řekl mi: Žádný strach, ty to zvládneš, úplně v pohodě.“
Jaký jste měli jako rivalové pražských „S“ vztah?
Suchopárek: „Dodnes máme v hlavách klubismus, i když Petr byl Bohemák a já jsem z Kladna. Ale Slavia a Sparta pro nás byly stěžejní kluby. Jedna věc je derby, druhá, že jsme se potkávali často i v nároďáku a mimo fotbal. A vždy jsme z toho měli radost. Teda mluvím za sebe…“
Kouba: „Na hřišti jsme byli nesmlouvaví rivalové. Ale mimo ně jsme si rozuměli tak, že jsem si říkal: Takový prima kluk snad ani nemůže být slávista. Tak si rozumíme.“ (usmívá se)
Jakou nejvýraznější vzpomínku na toho druhého coby hráče máte?
Suchopárek: „Jednou jsem mu dal z penalty dloubáka. Moc je chytat neuměl, ale přiznám se, že mně zase moc nešly kopat, nedal jsem jich třeba pět za sebou.“
Kouba: „No vidíš – a já mám v kopání
