Slavia v Liberci: Chorý vs. Chytil bez vítěze. Dokonalá zbraň i nová hvězda Slovanu

Nejnebezpečnější zbraň Slavie v tomto ročníku jsou dlouhé auty. Přesně tak padla i jediná branka „sešívaných“ v  zápase, když Tomáš Holeš omylem tečoval ránu Mubaraka Suleimana přesně do protipohybu brankáře. Po vhazování Slavia už nasázela za čtyři kola neuvěřitelných šest gólů, tedy přesně polovinu svých zásahů. „Hodně se tomu věnujeme. Je to velká specialita Zdeňka Houšteckého, který to do nás pořád hustí,“ poodkryl autor branky Holeš.

Nejde jen o typické dlouhé auty do ohně, jako v případě toho s Libercem. Ve třech případech se Slavia prosadila tímto „standardním“ způsobem a třikrát skórovala po rychle rozehraném autu a následné akci. Další dvě branky mají červenobílí v této sezoně po rohu, jeden z penalty a jeden po výkopu od vlastní branky. Ze hry se prosadili pouze dvakrát. „Jsem rád, že si tím dokážeme pomoct. Je to fakt velká zbraň a pomoc v zápasech, které jsou 50 na 50,“ dodal Holeš k autům.

Góly Slavie v sezoně 2026/27

• 6 autů
• 2 rohy
• 2 ze hry
• 1 výkop od vlastní branky
• 1 penalta

Velký souboj dvou kamarádů z útoku. Kvůli trestu Tomáš Chorý mohl zasáhnout až do 4. kola a na plac se podíval v 64. minutě, když vystřídal právě Mojmíra Chytila. Odpověď, kdo z nich bude jednička do dalších týdnů, ovšem fanoušci nedostali. Ani jeden z vysokých útočníků se totiž výrazněji neprosadil.

Nejlepší střelec aktuálního ročníku Chance Ligy mlčel. Už ve 3. minutě lehl na zem po souboji s Augustinem Drakpem a od té chvíle nebyl ve své kůži. „Ten souboj na něm zanechal stopy,“ přikývl kouč Trpišovský. Chytil tak s obvázanou rukou nezapsal ani jeden střelecký pokus a ani jeden dotek s míčem ve vápně soupeře. Navíc nevyhrál žádný z devíti podstoupených soubojů.

Nahradil ho tak nejlepší kanonýr minulé ligové sezony, ale o mnoho nebezpečnější nebyl. Chorý se dotkl míče ve vápně dvakrát a jednou i zakončoval, ovšem mimo. V soubojích byl také lepší, když vyhrál pět z osmi duelů. „Bohužel jsme ho nedokázali dostatečně využít. Jsme ale rádi, že ho máme zpátky,“ pravil na adresu spoluhráče Tomáš Holeš.

Už před dvěma lety budil jeho příchod z Vyškova velké očekávání. Aziz Kayondo je zkrátka hráčem, který vás rychlostí i intenzitou zaujme na první dojem. Ale přesto to vinou malých bolístek, reprezentačních povinností a především zbytečných karet nedokázal v Liberci pořádně rozbalit na úroveň, aby se o něj reálně praly ještě větší kluby. Ta doba se blíží. Uganďan očividně dozrál a v blížících se 24 letech se stává lídrem týmu.

Kanadské body zatím z pozice wingbeka nesbírá, ale jinak byl v prvních čtyřech zápasech nezastavitelný. Vypadá, že má troje plíce, přes jeho stranu vede většina útoků. „V první půli byl daleko před Isifem,“ pravil ve studiu Oneplay Sport expert Zdeněk Folprecht. „Od prvního po posledního hráče nevidím v tréninku žádný problém. Naším úkolem je udržet je v takové formě,“ řekl kouč Branislav Fodrek.

Jindřich Trpišovský mluvil po utkání především o nedostatečné kvalitě na půlce soupeře, jeho tým ale vytvořil i nedorazy, které u Slavie vídáme málokdy. V hlavní roli ti nejméně zkušení borci ze zadní řady – Jakub Markovič a Mikuláš Konečný. Markovič odchytal dobrý zápas, ale někdy zabrnkal fanouškům na nervy. Protože mu příliš trval odkop, způsobil proti Slavii roh, brzy na to narval balon do napadajícího Raimondse Krollise. Stejně tak se postavením nedorozuměl s Tomášem Holešem, jehož malou domů musel v závěru vytahovat na roh.

I Mikuláš Konečný odehrál skvělou první půli, po nešťastné chybě u inkasovaného gólu ale začal kupit nepřesnosti. Sám nebyl s Markovičem občas ve shodě, kdo má přednost. Pro Trpišovského ale u mladíka převyšují pozitiva. „Miky má před sebou velkou budoucnost. Každý stoper bude někdy v sezoně u nějakého gólu,“ poznamenal.

Vazby mezi Slavií a Libercem jsou nyní pevnější než kdy dřív. Za Slovan nastupují bývalé slávistické ikony Lukáš Masopust a Jan Bořil, stejně tak se na sever Čech přesunuli Vasil Kušej a Alexandr Bužek. Na druhou stranu putovali Ange N’Guessan a Toumani Diakité. Stopa starých známých ale byla v utkání pramalá. Kušej meškal kvůli trestu, Bořil kvůli zranění, Bužek nadále čeká na první minuty. Na druhé straně zůstali sedět oba exliberečáci, zahrál si tak pouze Masopust.

Přesto došlo k zajímavým (ne)interakcím. Bořil, který stál na tribuně vedle Kušeje, třeba v záběrech televizních kamer nadšeně slavil gól do sítě Slavie, fanouškům to ale nevadilo – jeho jméno po utkání skandovali. „Nepotkal jsem se s ním. Viděl jsem Vasku a Masa, ale s Honzou jsem se nepotkal,“ zůstal strohý Trpišovský.