AKTUALIZOVÁNO - Přestože v posledních pěti kolech slávistický záložník Marek Jarolím nastupoval až v průběhu střetnutí, velký náskok z předchozích zápasů ho ponechal na prvním místě a stal se Králem ligových trávníků.
„Není to příjemná situace, ale beru ji jako ponaučení, abych se do ní už nedostal,“ dokázal se s pozicí hráče odsunutého na lavičku vyrovnat. Postoj hodný panovníka.
Stal jste v soutěži deníku Sport Králem ligových trávníků. Připadáte si jako král?
„Určitě je to krásný název, který sám o sobě zahřeje. Možná nadnesený, ale moc si pocty vážím.“
Monarchové to mají těžké, vždycky se najde někdo, kdo je chce svrhnout z trůnu. Nebojíte se o něj?
„To přece k vládnutí patří. Naopak je hezké motivovat se, abych korunu obhájil a trůn si udržel.“
Koho byste zvolil za krále vy?
„Najde se sousta skvělých hráčů, kteří by si to zasloužili. Slavia vyhrála titul, tak někoho z ní.“
Hodně vyhýbavá odpověď. Buďte konkrétnější a postavte ideální jedenáctku ligového ročníku.
„Brankář Martin Vaniak. S pravým bekem váhám...Matej Krajčík, i když hrál jen půl roku a nevyhovuje pravidlům vaší soutěže. Stopeři Erich Brabec a Tomáš Řepka, levý bek Dušan Švento. V záloze Tomáš Janda, Ludovic Sylvestre, ale koho k nim šoupnout? Dáme Pavla Horvátha, vlevo Jarda Černý. Sebe vynechám, to by nebylo vhodné. Útočníci Andrej Kerič a Tomáš Necid.“
Sedm slávistů! Nejste moc zahleděný do svého klubu?
„Jsem. Ale nejlepší hráči jsou ve Slavii. Proto jsme mistři.“
Na první místo vás vynesly známky deníku Sport. Sledoval jste po každém kole své hodnocení?
„Ani jsem nemusel. Kluci nosili noviny na trénink, vždycky je někdo vytáhl a hecovali mě. Takže jsem pokaždé věděl, jakou známku jsem dostal, i když jsem se po ní osobně nepídil.“
DALŠÍ SOUTĚŽE:
Král fotbalových trávníků >>
Nejlepší jedenáctka sezony >>
Cena Josefa Bicana >>
Cena Josefa Masopusta >>
Hodně se někdy rozcházel pohled redaktora s vaším na předvedený výkon?
„Chápu, že je to jen hra, aby fanoušci měli o čem mluvit. Bylo ovšem pro mě zajímavé srovnávat si názor novináře, jak to viděl z tribuny. Mohlo se stát, že jsem měl jiný dojem, ale v konečném účtování to považuju za spravedlivé.“
O prvenství jste se dlouho přetahoval s Rudolfem Otepkou. Co o něm soudíte?
„Známe se dlouho. Dokonce jsme spolu jednou trénovali, protože to vypadalo, že půjdu ze Sparty do Příbrami. Ale pak jsem zamířil do Plzně. Pokládám ho za vynikajícího fotbalistu.“
Co byste si od něj vzal?
„Především zkušenosti a přehled. To jsou pro záložníka důležité vlastnosti. Je také hodně kreativní, dokáže vymyslet nečekané akce.“
Zkušenosti jistě přijdou věkem. Co nyní chybí vám, abyste byl ještě lepší?
„Určitě může být lepší obranná fáze. A také bych přivítal stálost výkonů. Pořád je na čem pracovat.“
Kdyby vám měl pánbůh něco z fotbalových schopností nadělit, co byste si vybral?
„Abych z každé šance dal gól. Nemám sice pověst paliče, ale tohle by bylo krásné. Jak to říkal Josef Bican: když jsem měl pět šancí, dal jsem pět gólů, když sedm, tak sedm. Já z pěti proměním jednu. To je málo.“
A co vám v tom brání? Proč se vám v koncovce nedaří?
„Chybí klid v zakončení, taková pohoda. Kolikrát se zarputile snažíte a nepadne to tam.“
Zmínil jste se o nevyrovnaných výkonech a ty vás skutečně provázely Podzim jste měl obstojný, na jaře jste začal přímo skvěle, pak šla forma dolů. Čím to?
„To k fotbalu a sportu všeobecně patří. Člověk si myslí, že to pošlape, může udělat cokoli, a ono to nejde. Nemyslím si, že bych něco podcenil, ale najednou se mi nedařilo. Beru to jako další cennou zkušenost. Věřím, že se z toho ponaučím, abych se do této situace už nedostal.“
Král trávníku strávil poslední část ligy na lavičce jako náhradník. Jaký to byl pocit?
„Nijak příjemný. Nastupujete po celou sezonu v základní sestavě, poslední zápasy, které vedou k titulu, si máte užívat na hřišti, a nejste tam. Herní krize padla na všechny, na mě nejspíš taky. Trenér začal věřit jiné sestavě, nedalo se nic dělat.“
Připouštíte, že padla na všechny. Neříkal jste si ovšem, proč jsem to odnesl právě já?
„Jasně že si podobné otázky kladete. Ale nemělo cenu se v tom pitvat. Je potřeba být trošku nad věcí, mávnout rukou a jít dál. Fotbal pádí rychle, jednou je takhle, za týden jinak a může se to otočit. Sestava je věcí trenéra a mě posadil na lavičku. Aspoň se ukázalo, že nerozhodují rodinné vazby.“
Tento stav vás psychicky deptal, nebo naopak posílil?
„Mně osobně to spíš pomáhá. Ve fotbale se nedá pořád vítězit, brát jen úspěchy. Naopak nezdar vás naučí, abyste si těch krásných chvilek mnohem víc vážili. Nebylo to příjemné, ale posílilo mě to.“
Určitě jste se pokoušel krizi zlomit. Přidával jste si na tréninku, nebo se odreagoval se snahou přijít na jiné myšlenky?
„V konci sezony už je člověk dost unavený. Lepší je vyčistit si hlavu a oddechnout si.“
Mnozí hráči vidí řešení v tom, že si sednou s trenérem a všechno si upřímně vyříkají. Bylo to ve vašem případě vzhledem k příbuzenskému vztahu vůbec možné?
„Nejsem typ, který by podobné schůzky inicioval. Kdyby mi chtěl trenér něco říct, přišel by sám. Je ovšem pravda, že v našem případě, kdy je to můj strýc, je to možná složitější. Záleží však vždycky na situaci. Mně nepřipadala právě vhodná.“
Jsou hráči, kteří touží poutat na sebe pozornost a raději se spokojí s průměrným týmem, v němž mají jistotu výsadního postavení. Ve Slavii je konkurence velká. Vám nevadí?
„Mám nejvyšší ambice, chci něco dokázat. K tomu potřebuju výborné spoluhráče. Proto jsem ve Slavii. Kdybych toužil jen po tom, abych vynikal sám, nepřestupoval bych do ní.“
Když vyběhnete na hřiště v průběhu utkání z lavičky, dokážete hned chytnout tempo?
„Pro každého je lepší, když hraje od začátku. Záleží také, jak se střetnutí vyvíjí. Ale myslím, že nemám problém rychle se zapojit.“
Stalo se, že se vám nechtělo z pozice náhradníka vůbec nastoupit?
„Někdy můžete být naštvaný, že nejste v základu. Ale to se musí překousnout a rychle podobné myšlenky zaplašit. Této zásady jsem se držel.“
Dostal jste od deníku Sport dva poháry. Kam si je doma vystavíte?
„Letos přibyla i medaile za druhý mistrovský titul, docela slušně se mi to hromadí. Mám z toho radost. Místo se určitě najde.“
Ve fotbale se za všechno platí. Kolik dáte do hráčského fondu za královskou korunu?
„Naštěstí nás v ideální jedenáctce bylo ze Slavie víc. Kapitán Brabec jakoukoli platbu rovnou zatrhl, protože nebyla před sezonou v sazebníku. Tak jsem se svezl s ním. Král nic neplatí.“
