ROZHOVOR - Jen chvíli poté, co barážový los přisoudil českému týmu Černou Horu, přišla Michalu Kadlecovi esemeska od Darka Šuškavčeviče. Černohorce, s nímž kdysi válel ve Slovácku, a s nímž jej pojí přátelství. „Je rád, že to takhle vyšlo. Že bych ale díky němu měl o Černé Hoře nějaké informace, to zase ne,“ culí se obránce, se čtyřmi zásahy nejlepší střelec Bílkova výběru v kvalifikaci.
Co vám ještě Šuškavčevič psal?
„Že se možná přijede podívat už na první zápas do Prahy. Dlouho jsme se neviděli. Vždycky o sobě říkal, že je Černohorec, jenže když jsme se naposledy potkali, tak to byl ještě dohromady stát Srbsko – Černá Hora.“(usměje se)
Znáte díky němu soupeře podrobněji?
„To ne, vím toho asi tolik, co ostatní. Že mají vepředu nebezpečného útočníku Vučiniče z Juventusu, že hrají technický fotbal, je to podobná škola se Srby. Nečeká nás tedy nic jednoduchého, soupeř má svoji kvalitu, dokázal to v kvalifikaci dvěma remízami s Anglií.“
Budete od Šuškavčeviče vyzvídat informace?
„Myslím, že je to zbytečné, informací je dneska tolik, že soupeře budeme mít dobře přečteného. Jenže stejně záleží především na vás, jak se nachystáte, jaký podáte výkon. Možná seženu pár informací od spoluhráčů v Leverkusenu, Švýcarů Derdyoka a Barnetty, kteří s Černou Horou hráli v kvalifikaci.“
Prý jste byl se Šuškavčevičem v Černé Hoře na dovolené. Je vám země sympatická?
„Byl jsem s ním jednou na dovolené, jenže už nevím, jestli jsme byli v Chorvatsku nebo v Černé Hoře.(směje se) Že bych tam však teď jezdil vyloženě na dovolenou, to ne.“
Pojďme ke skončené kvalifikaci. Co říkáte k tomu, že jste se stal nejlepší střelcem týmu?
„Bylo to asi překvapení pro všechny. Nevím, co k tomu říct. Teď si to možná užívám, ale za týden to zase může být jinak, jsou důležitější věci. Ano, je to příjemné, ovšem pořád jde o týmový sport, sám ve fotbale nic nedokážete. Za cílem šel celý mančaft, bylo důležité, že jsme se do baráže dostali. Byl bych za to nyní stejně rád i kdybych ty čtyři góly nedal.“
Co vaší produktivitě říká otec?
„Táta si z toho dělá trošku srandu, trošku jsme se nad tím pousmáli. Volal jsem mu už po Skotsku, věděl jsem, že dal v reprezentaci celkem dva góly. Tak jsem mu sdělil, že aspoň na první metě už ho mám. Teď ještě starty, jenže to už nebude tak jednoduchý.“(směje se)
Stal se z vás penaltový specialista, v kvalifikaci jste proměnil všechny tři (ve Skotsku, dvě v Litvě). Zahrával jste pokutové kopy odmala?
„Kopal jsem je v žáčcích, v dorostu. Jenže když přijdete jako mladý hráč do dospělého týmu, je jasné, že vás penalty nenechají kopat. Nezahrával jsem je ve Slovácku, až za trenéra Bílka ve Spartě. A teď v Leverkusenu samozřejmě zase ne, je těžké se k tomu jako obránce dostat. Vyšlo to zase až teď v nároďáku, před Skotskem mi trenér Bílek řekl, že pokud by náhodu byla penalta, ať si vezmu míč.´“
Byla ve vás malá dušička?
„Hlavně bylo třeba se zkoncentrovat, nepřipouštět si myšlenky, že nedám. Na tréninku jsem si to vyzkoušel. Vždycky se rozhoduji už při stavění balonu, kam míč pošlu.“
Teď by vás mohli k penaltám v Leverkusenu pustit…
(směje se)„Na tréninku jsem teď nějaké dával… Ovšem penalt jsme zatím v bundeslize moc nekopali. V Leverkusenu je zahrává Michael Ballack, uvidíme, třeba se nějak domluvíme.“(směje se)
V kvalifikaci jste hrál na „svém“ kraji obrany i na stoperu. Kde je vám lépe?
„Říká se, že pokud jde o národák, že si člověk nevybírá. Je rád, že může být vůbec na hřišti, že je součástí týmu. Samozřejmě na levém beku hraji v Leverkusenu, tudíž se tam cítím asi o něco líp, ovšem stoper mi vůbec problémy nedělá. Hrál jsem ho i ve Spartě.“
V Litvě se povedl zápas celém týmu. Bude vzpruhou pro baráž?
„Určitě nám to přidá. Ovšem přece jen, baráž začíná až za měsíc,může se stát řada věcí. Například s Norskem jsme hráli katastrofálně, za měsíc ve Skotsku úplně jinak, za další tři dny s Ukrajinou suprově. Někdy je to tak, někdy onak. Ale je hodně povzbuzující, že jsme zvládli zápas, v němž šlo o všechno.“
Proč tým zabere až po nevydařených zápasech?
„Nevím… Je to ale jasné znamení, že mančaft má charakter, sílu. Na důležitá utkání jsme se vždycky dokázali připravit. Když šlo do tuhého, mančaft prokázal sílu.“
Věříte, že si udržíte „litevskou“ linii i v baráži?
„Pevně v to věříme. Noviny samozřejmě vnímáme, jestli kritizují nebo chválí… Zvykli jsme si v kabině dělat vlastní obrázek. Stejně to nezměníme.“
Řešila se v šatně kritika v médiích hodně? Semkli jste se díky ní?
„Přesně tak. Po Norsku se to moc neřešilo, po zápase jsme se rozjeli do klubů. Ovšem po Skotsku jsme spolu byli ještě další tři dny, tudíž jsem si to řekli. Nikomu to není příjemné, odpovědět ale můžeme jen na hřišti.“
