Penalty jsou loterie. A ta má prý být nestranná a o štěstí, prostě náhodná. Tak jak v ní může jeden tým tak často prohrávat? Anglie se po penaltové porážce proti Itálii loučí s EURO 2012 – sbohem evropskému nebo světovému šampionátu po nepovedeném rozstřelu tak dává už pošesté v historii!
Anglie vypadla na penalty. Ta zpráva nemůže snad už nikoho zaskočit. EURO 2012 pro reprezentanty Albionu skončilo ve čtvrtfinále po penaltách proti Itálii. Podobně jako už tolikrát předtím...
Za posledních dvaadvacet let výběr se třemi lvíčky ve znaku dvakrát zkrachoval proti Portugalsku. Dvakrát proti Německu. Jednou proti Argentině. A nyní proti Itálii.
Seznam anglických penaltových neúspěchu z několika posledních šampionátů je především pro fanoušky čtení depresivní podobně jako ostrovní počasí.
Mistrovství světa 1990 v Itálii
semifinále Německo - Anglie 1:1 (4:3)
První z řady hořkých anglických penaltových konců. A hned proti Německu, velkému rivalovi a neoblíbenému soupeři.
Generace kolem střelce Linekera či kontroverzního hračičky Gascoigna hrála na italském šampionátu s Německem dlouho bez gólu.
Po hodině se trefil po chytře rozehraném a tečovaném přímáku Brehme, deset minut před koncem vyrovnával Lineker.
Právě tito dva střelci začali i penaltový rozstřel, ani jeden se nemýlil. To stejné platilo o dalších dvou hráčích obou týmů.
Řada přišla na Stuarta Pearce. Muž přezdívaný "Psycho" však trefil jen nohy německého brankáře Illgnera.
Sveřepý výraz fotbalového tvrďáka vystřídaly slzy a zmar.
Neutěšitelný Pearce v sobě nesl trauma dlouhých šest let, než ve čtvrtfinále evropského šampionátu 1996 vypudil z hlavy všechny démony proměněnou penaltou proti Španělsku – jen aby se spoluhráči opět smutně sledoval vyřazení svého týmu v semifinále Německem.
Ale zpět do roku 1990, kdy na "Psychův" pokus zareagoval přesnou střelou za Shiltonova záda Thon. Chris Waddle musel proměnit. Naděje Anglie však zmizely v oblacích podobně jako jeho penalta. A navíc jako by Waddle předpověděl budoucnost anglické reprezentace v následujících letech...
EURO 1996 v Anglii
semifinále Anglie - Německo 1:1 (5:6)
Čas na pomstu! Šampionát na domácí půdě, na soupisce legendy jako Shearer, Seaman nebo Adams. Finále na dosah a v cestě neoblíbení Němci. Anglie se těšila, že zapudí vzpomínky na italský šampionát. Jenže po základní hrací době i prodloužení byl stav stále 1:1, na dva góly ze samotného začátku utkání nedokázal ani jeden tým navázat.
Podobně nerozhodně probíhaly penalty, na všech deset pokusů byli Köpke i Seaman, tehdy už bez svého slavného copánku, krátcí. Šestou sérii začal Gareth Southgate. Pětadvacetiletý bek byl přitom v reprezentaci nováčkem. Svůj debut si odbyl jen pár měsíců před šampionátem v prosinci roku 1995.
Southgate si postavil míč na značku, dlouze se rozběhl... A jeho penaltu snadno lapil Köpke. Naději na zázrak sebral Anglii posledním a rozhodujícím kopem Möller a namísto domácího triumfu zůstali fotbalisté Albionu jeden – ale o to bolestivější – krok od finále.
Mistrovství světa 1998 ve Francii
osmifinále Argentina - Anglie 2:2 (4:3)
Stále ještě trvající rivalitu kvůli konfliktu o Falklandské ostrovy přiživilo první vyřazovací kolo šampionátu ve Francii. Každá strana odkopala čtyři penalty, každá jednou neproměnila – obě ve druhé sérii, když nedali Crespo a Ince. Na řadu přišli pátí a jak se ukázalo i poslední střelci. Roberto Ayala a David Batty.
Ayala anglického gólmana Seamana překonal střelou po zemi, jenže Batty penaltu neumístil dobře a brankář Roa ji dokázal zastavit. Trávník okamžitě zalila argentinská euforie.
Ale také slzy Angličanů, pro které to však nebyl první a už vůbec ne poslední důvod k pláči po penaltovém rozstřelu na mezinárodní scéně.
EURO 2004 v Portugalsku
čtvrtfinále Portugalsko - Anglie 2:2 (6:5)
Do rozstřelu napochodoval jako první, postavil si míč... A stal se nepřítelem fanoušků číslo jedna. David Beckham úvodní kop rozstřelu poslal vysoko nad břevno. Naštěstí pro Anglii o něco níž ale stále mimo mířil Rui Costa a následovala penaltová náhlá smrt.
Tu po úvodních deseti kopech otevřel přesnou trefou Ashley Cole, smolař čtvrtfinálového rozstřelu na EURO 2012 proti Itálii. Podobnost se čtvrtfinále proti Itálii vyvolal i následný kop Postigy, který podobně jako Pirlo vystřihl dloubáček v Panenkově stylu.
V sedmé sérii však neproměnil Darius Vassell a na portugalské straně dostal šanci stát se hrdinou nečekaný penaltový exekutor brankář Ricardo. Ten raketovou střelou k tyči nedal protějšku Robinsonovi žádnou šanci a poslal Anglii domů. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, jak brzy nabídnou stránky sportovních rubrik velice podobný obsah.
Mistrovství světa 2006 v Německu
čtvrtfinále Anglie - Portugalsko 0:0 (1:3)
Stačily dva roky a historie se opakovala. Opět Portugalsko a opět ve čtvrtfinále. Tentokrát vše dopadlo pro Anglii snad ještě ostudněji, ze čtyř kopaných penalt proměnili její reprezentanti jen tři.
Bídný úvod tentokrát nepředvedl Beckham, ale jindy jistý střelec ze značky pokutového kopu Lampard. Stav proměněných penalt byl sice po dvou pokusech na každé straně srovnán na 1:1, ve třetí sérii dokonce neproměnil ani Petit, ani anglický záložník Gerrard, jenže čtvrtý hráč Portugalska Postiga nezaváhal.
Liverpoolský obránce Jamie Carragher tak musel proměnit a skutečně tak učinil, jenže svůj úspěšný pokus musel po rozhodnutí rozhodčího zopakovat. Napodruhé jeho ránu Ricardo zblokoval.
Sbohem Anglii na MS tak svou penaltou dal tehdy jednadvacetiletý drzý portugalský mladíček – Cristiano Ronaldo.
EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině
čtvrtfinále Anglie - Itálie 0:0 (2:4)
Zatím nejčerstvější neúspěch. Montolivo sice vykřesal pro anglického soupeře naději, když druhý italský kop neproměnil, jenže jakýkoliv plamínek uhasil ledově klidný Andrea Pirlo.
Jeho dloubák ve stylu Antonína Panenky Italy nabudil a především srazil na kolena anglické hráče. Ashley Young ani Ashley Cole své penalty neproměnili a po úspěšné trefě Diamantiho do semifinále EURO 2012 postoupila Itálie.
A co Anglie? Ta už možná ani nesmutní. Jen rezignovaně přidala další položku do seznamu hořkých penaltových zklamání.
