Štěpánek: Na bundesligu si počkám

Jak jeho kariéru ovlivní mistrovství Evropy do 19 let? „Může mi pomoci, ale může mi i hodně vzít,“ říká osmnáctiletý stoper.

Ten zápas, který mu změnil život, se hrál 28. března v roce 2006. Český národní tým do 16 let porazil Severní Irsko 3:1 a Miroslav Štěpánek jako kapitán vstřelil dvě branky.

Sledujte online přenos ze zápasu českého týmu v pondělí od 17.30 >>>

A skvělé představení mu přiválo nabídku z Hamburku. „Jasně, že mě to tehdy překvapilo,“ přiznal se. Přesto neváhal, zanechal školy a rozhodl se v šestnácti letech zamířit do Německa.

Udělat takový krok nebývá v tak mladém věku úplně jednoduché, člověk si musí hodně věřit. Vy jste ten krok udělal, což svědčí o vašem velkém sebevědomí...
„Trošku možná ano, ale že bych byl přehnaně sebevědomý, tak horký to zase není. Možná opravdu jen trochu.“

Jak vše přijali v Olomouci, kde jste vyrůstal?
„Tak tam to bylo celé komplikované a zamotané. Vedení dělalo trochu problémy, ale já s Olomoucí neměl žádnou smlouvu, a tak jsem mohl normálně odejít. Nakonec mě pustili.“

Od vašeho odchodu uplynuly víc než dva roky. Ještě na Hané trvá stav napětí, když se objevíte?
„Kdepak, teď už je to v klidu. V pohodě. Před EURO jsem i s Olomoucí normálně trénoval.“

A co škola, jak jste vyřešil problém se studiem?
„Dělal jsem střední, učil jsem se na kuchaře. Když jsem odcházel do Hamburku, tak jsem to na dva roky přerušil, ale teď jsem to ukončil úplně.“

Takže byste něco uměl uvařit?
„No, možná bych to uměl, ale určitě bych to nejedl.“ (smích)

Z toho plyne, že jste všechno vsadil na fotbal. Je to tak?
„Určitě je to risk. Mně ale škola nikdy moc nešla, tam bych toho asi moc nedokázal. Já jsem chtěl odejít hned, ale naši trochu chtěli, abych to dodělal.“

Pojďme zpátky k fotbalu. Stále čekáte na svůj prvoligový debut. Myslíte, že se blíží?
„Přesně tak, čekám. A ještě nějakou chvíli to asi trvat bude. Možná tak rok.“

Ale teď jste už byl zařazen z „19“ do „áčka“ Hamburku. Posunul jste se výš…
„Teď tam ale vlastně vůbec nejsem, takže ta následující sezona bude hodně těžká. Nevím, ale asi to ještě tento rok nevyjde.“

Třeba vám nahoru může pomoci právě blížící se mistrovství Evropy. Berete to tak?
„V něčem možná pomoci může, ale taky může ublížit. Když se mi šampionát povede a budu hrát, možná mi to pomůže. Když však nastupovat nebudu, tak mi to asi hodně vezme. Ne hodně, ale něco mi to vezme, protože to je, jako bych nic neudělal.“

Na debut v bundeslize čekáte, klub s vámi ale počítá. Určitě vás uklidnilo, že jste na jaře v Hamburku podepsal smlouvu až do roku 2011…
„To určitě. Pro mě to bylo moc důležité.“

S jistotou smlouvy v bundesligovém klubu můžete nyní říct. Opravdu jste svého rozhodnutí odejít tak brzy do zahraničí ani jednou nelitoval?
„Několikrát ano, ale teď už jsem v Hamburku spokojený. Už tam mám i kamarády, naučil jsem se jazyk...“