Martin Škrtel: Čeká nás nejdůležitější zápas v historii!

Naposledy mu před dvěma roky nedal v Praze ani kousek prostoru. „Ale Češi tenkrát zvítězili. Doufám, že teď pro nás bude výsledek mnohem příznivější,“ přeje si.

Nebýt vysoké postavy, možná byste si Škrtela mimo hřiště ani nevšimli. Když v seneckém hotelu Dolphin, kde se slovenská reprezentace připravuje, dorazil na rozhovor, působil až nesměle. Většinou hovořil velmi potichu, někdy se při odpovědi lehce zakoktal a to mu pak tváře na kratičký moment zčervenaly. Jako když školáček při přednesu básně udělá chybu.

Ale na hřišti vypadá Škrtel úplně jinak. Při tréninku se jeho hluboký hlas nesl seneckým stadionem a museli jej slyšet i lidé, kteří se zrovna trousili do vedlejšího amfiteátru na koncert Lucie Bílé. „Csaba, vyššie!“ křičel na spoluhráče Horvátha, když nacvičovali zónové bránění. „Vystúpaj,“ zařval Škrtel na Ďuricu, aby se jeho parťák ze stoperské dvojice posunul proti soupeři s míčem.

Úvod sezony si zadák Liverpoolu nemůže moc pochvalovat. Jeho týmu se v Premier League nedaří podle předpokladů a sám Škrtel se hned v prvním kole soutěže zranil, když si pohmoždil při hlavičkovém souboji sanici a lícní kost. „Ale na to už nemyslím, teď se soustředím na sobotu,“ uvedl.

V posledním zápase Liverpoolu nahřišti Boltonu jste zůstal jen mezi náhradníky. Souvisí to ještě nějak s poraněnou sanicí?
„To nedokážu říct. Je pravda, že to zranění ještě trochu cítím, ale den ode dne se to lepší. Možná je pro mě dobře, že jsem utkání v Boltonu vynechal, aspoň budu víc odpočinutý a získal jsem další čas na to, abych byl na sobotu naprosto fit.“

Limituje vás ještě zranění v něčem?
„Sanice mě stále trochu pobolívá, ale při zápase si na to ani nevzpomenu a troufám si tvrdit, že mě to v ničem neomezuje. Navíc už smím přes týden normálně jíst, což je samozřejmě také hodně příjemné.“

Když jste se v polovině srpna v utkání s Tottenhamem zranil, objevila se zpráva, že byste nemusel kvalifikační střetnutí s českým celkem stihnout. Připouštěl jste si vůbec možnost, že byste v tak důležitém duelu chyběl?
„To byly jenom první reakce. Zranil jsem se tři týdny před zápasem s Čechy a pevně jsem věřil, že to utkání stihnu. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych u toho chyběl. Pořád jsem si opakoval, že se dám dohromady a budu připravený.“

Dříve se utkání mezi Slovenskem a Českou republikou brala hodně prestižně. Jenže od rozdělení federace uplynulo už více než šestnáct let, vnímáte ještě po takové době, že se jedná o výjimečný zápas?
„Bez ohledu na ty roky to je pořád extra utkání. Stále panuje velká rivalita mezi oběma národy, což bylo vidět ve všech minulých zápasech s Českem. Teď ten vzájemný souboj dostává další rozměr v tom, že zůstáváme ve hře o postup na mistrovství světa.“

A možná také kvůli tomu, že se v českém táboře hovoří o takzvané mobilizaci. Reprezentaci vede nový trenér Ivan Hašek, v nominaci nechybí po zranění Tomáš Rosický a vrací se také útočník Jan Koller, který se loni s národním týmem rozloučil. Co pro vás tyto události znamenají?
„Uvidíme, co to s českým týmem udělá, Koller se vrací po dlouhé době, Rosický rok a půl nenastupoval. Ale to jsou věci, které si řeší český tým.“

Rosický si odbyl lehký trénink. A šlo mu to »

Vy se na tohle téma se svými spoluhráči nebavíte?
„Pro nás to na věci nic nemění. Pokud chceme postoupit na mistrovství světa, musíme ten zápas vyhrát bez ohledu na to, jestli Češi nastoupí s Kollerem i Rosickým nebo bez nich. Musíme se dívat sami na sebe a podat výkon, který bude na soupeře stačit.“


Co to podle vás znamená?
„Pokusíme se použít stejné zbraně jako v prvním utkání v Praze. Budeme vycházet ze zabezpečené defenzivy a pokud se naskytne šance na protiútok, musíme ji využít.“

Hodláte se zaměřit na spolehlivě fungující obranu. Nemůže se na součinnosti zadní řady projevit fakt, že vy jste kvůli zranění v poslední době pravidelně nenastupoval a druhý stoper Ján Ďurica pod novým trenérem v Lokomotivu Moskva nedostává tolik šancí?
„Samozřejmě že vždycky je lepší, pokud hráči mají pravidelné zatížení. Ale když vás čeká takový zápas, jako je ten s českou reprezentací, jde do něj každý hráč s tím, že tam nechá všechno a odvede maximum pro dobrý výsledek.“

Domníváte se, že ve zmiňované nominaci Rosického s Kollerem může hrát roli i psychologický prvek? Že se vás tím soupeř snaží dostat pod co možná největší tlak?
„Do hlavy českého trenéra nevidím. Ale pokud ty hráče povolal, určitě s nimi má nějaké plány a bude je chtít využít.“

Hovořil jste o tom, že se tolik nedíváte na Čechy a nezajímá vás, jestli nastoupí Koller s Rosickým. Ale zkuste přece jenom říct, jestli díky těmto hráčům budí soupeř u slovenského týmu větší respekt?
(směje se) „Určitě se jich nebojíme, neklepeme se kvůli tomu strachy. Respekt k soupeři máme, ale to patří ke každému zápasu.“

Po téměř dvou letech se potkáte na hřišti s Janem Kollerem. Naposledy jste proti sobě nastoupili v listopadu 2007 (Češi zvítězili v kvalifikaci o ME 3:1 – pozn. red.), vy jste tehdy českého útočníka uhlídal a navíc tenhle zápas vlastně definitivně rozhodl o vašem přestupu do Liverpoolu. Zdá se, že vám útočník „kollerovského“ typu vyhovuje, že?
„Když vezmu český tým, tak pro mě osobně je asi o něco nepříjemnější Baroš. On je velmi rychlý a pohyblivý a pro tak vysokého stopera, jako jsem já, představuje takový útočník permanentní nebezpečí.“

Barošovi se narodil syn! »

Takže byste byl raději, kdyby český tým hrál na jednoho útočníka a tím byl Koller?
„To zase tolik neřeším. Ať nastoupí Češi s Kollerem nebo s Barošem nebo s oběma, my se s tím musíme vypořádat.“

Přesto – když teď víte, že se Koller vrací do reprezentace, vybavují se vám nějak víc vzpomínky na souboje s ním?
(usměje se) „Byly to zajímavé momenty. Navíc se to hodně mediálně rozebíralo po zápase, protože mezi námi dvěma padla i trochu ostřejší slova, ale to k tomu prostě patří. Obecně na to utkání vzpomínám malinko rozpolceně, mně osobně se celkem dařilo, ale prohráli jsme.“


Jak jste snášel souboje s Kollerem? Jak vám bylo, když jste se musel každou chvíli ve vzduchu srážet s dvoumetrovým stokilovým tankem?
„Mně tohle vůbec nevadí.“

Koller je o dva roky starší než tehdy, v březnu oslavil šestatřicáté narozeniny. Pozorujete na něm, že by s věkem třeba něco ztrácel na své výkonnosti?
„Pořád nastupuje v Samaře, dává góly a zajímaly se o něj i jiné kluby. Ruská liga je kvalitní, dobře tu soutěž znám. Proto si myslím, že Jan Koller ze svého fotbalového umění nic neztratil. Třeba už není tolik pohyblivý, ale vzhledem k těm fyzickým dispozicím bude stále hodně nebezpečný.“

Jankulovski: Ujfaluši chybí, nikdo lepší není »

Jak se dá Koller bránit? Existuje nějaký recept, jak takového útočníka uhlídat?
„Musíte jej předčit v jeho přednostech. On hraje výborně ve vzduchu, skvěle si umí pokrýt míč, je mimořádně silný v osobních soubojích. Pokud se mu v tomhle nepokusíte vyrovnat, nemáte šanci na úspěch.“

Očekáváte i to, že se Koller bude snažit na vás hrát takticky, abyste si musel pomáhat fauly, dostal případně nějakou žlutou kartu a musel být potom v soubojích opatrnější?
„Ani tohle se nedá vyloučit. V tom zápase půjde o hodně a oba soupeři se pokusí použít všechny dostupné zbraně.“

Tím, že se Jan Koller vrací do české reprezentace, se ze sobotního utkání stává tak trochu váš souboj s ním. Vnímáte to tak i vy sám?
„Ne. Na hřišti bude stát na každé straně jedenáct hráčů. Nenastoupí Škrtel proti Kolllerovi, bude to přece zápas Slovensko–Česko. Rozhodně bych to nevztahoval jen na dva hráče.“

Když se definitivně objevilo Kollerovo jméno v české nominaci, neříkejte, že jste to třeba se spoluhráči z reprezentace neprobírali víc?
„To spíš vy novináři jste trošičku rozbouřili tu hladinu na téma Koller versus Škrtel.“

Já jsem spíš myslel, co to znamenalo pro celý slovenský tým, jestli jste se na tohle téma s dalšími hráči častěji nebavili v úvodní den srazu...
„Hodně jsme čekali na to, jak bude vypadat nominace českého celku, protože je to náš nejbližší soupeř. Ale že by nás nějak vykolejilo to, že se tam objevuje Kollerovo jméno? To zase ne.“

Tušili jste, že v té nominaci bude?
„Ano, hodně se o tom hovořilo, takže to nepřišlo jako blesk z čistého nebe. Byli jsme na tuhle zprávu připraveni.“

Slovenský trenér Vladimír Weiss o Kollerovi prohlásil, že se jedná o dost specifického útočníka. Dokázal byste ho přirovnat k nějakému hráči, na něhož jste třeba narazil v anglické Premier League?
„Vysokých a silových útočníků působí na Ostrovech hodně. Ovšem Koller je skutečně specifický, na celém světě těžko najdete podobný typ.“

Kouč Weiss: Češi? Jsou silnější! »

Kromě Kollera se po dlouhé době objevuje v národním týmu také Tomáš Rosický. Pokud v sobotu nastoupí, jaký podle vás může ukázat výkon, když od ledna 2008 nehrál soutěžní zápas?
„Fotbalové věci nezapomněl, ale rok a půl je strašně dlouhá doba.“

Takže se nedá odhadnout, v jaké formě se případně vrátí?
„To asi neřekne nikdo. Sice se už nějakou dobu připravuje, ale je velký rozdíl v uvozovkách jenom trénovat, nebo hrát pravidelně zápasy.“

Výběr trenéra Vladimíra Weisse zatím celkem suverénně kráčí za postupem na mistrovství světa. Zkuste říct, v čem je momentálně slovenský tým lepší než ten český?
„V tabulce. Projevilo se do ní asi to, že jsme se dokázali prosadit v zahraničních klubech, že šel slovenský fotbal v posledních letech nahoru.“


V Česku se před zápasem mluví hodně o tom, že do utkání jde jako favorit Slovensko. Souhlasíte s tím?
„Jsme na prvním místě ve skupině, soupeř má horší bilanci. Takže z tohoto pohledu bychom mohli být favoritem. Ale nějaké papírové předpoklady zápas nerozhodnou.“

Slováci však z minulosti nejsou na úlohu favorita zvyklí. Jak se s tím nyní vyrovnáváte?
„Příliš se tím nezabýváme. To jsou jen takové řeči, důležité bude, kdo se jak na zápas připraví.“

Do konce kvalifikace vám zbývají čtyři zápasy. Je sobotní střetnutí s českou reprezentací tím klíčovým soubojem pro postup na světový šampionát?
„Určitě. Tenhle zápas nám může hodně napovědět.“

Dá se říct, že Slovensko čeká nejdůležitější zápas v historii?
„Asi ano. Otevírá se před námi historická šance, jsme čtyři kroky od postupu na světový šampionát. V sobotu nás čeká ten první a troufám si říct, že bude ze všech nejtěžší.“

Hvězdný Hamšík: Bude to zápas roku! »

Jak se podle vás nyní liší pozice obou týmů v porovnání s tím, když se připravovaly na jarní duel v Praze?
„Tehdy jsme prohráli v přípravném utkání ve Wembley s Anglií, nikdo nám moc nevěřil, ale my jsem dokázali v Praze vyhrát. Teď je to očekávání veřejnosti na Slovensku ještě mnohem vyšší a my se pokusíme potvrdit, že nejsme první ve skupině náhodou.“

Jaké jsou momentálně šance slovenského týmu na to, aby startoval poprvé v historii na mistrovství světa?
„Vypadá to, že jsme blízko k účasti, ale já si to tolik nemyslím. Pořád před námi pěkný kus cesty na šampionát zůstává.“

Skutečně se nedomníváte, že má Slovensko až neskutečně blízko k mimořádnému úspěchu?
„Je pravda, že jsme nikdy takový kousek od šampionátu nebyli. Záleží jen na nás, jak s tím ve zbytku kvalifikace naložíme.“