Kanaďan Hainault se vrací. Řepka byl v pohodě, vzpomíná na Spartu
ČESKO - KANADA 17:00 ONLINE | Pokud dnes večer v Olomouci vyběhne na hřiště, jeho ryšavá hlava vám bude povědomá. Obránce Kanady André Hainault před lety kopal za Most, zahrál si i za Spartu a Česko si zamiloval. Teď se vrací po pěti letech. „Byl to můj druhý domov,“ vzpomíná v rozhovoru pro Sport.
Bylo mu devatenáct, když ho v únoru 2006 jeho agent vyložil na severu Čech v Mostu. Pro Andrého Hainaulta to měla být jen krátká zastávka, jenže nakonec v Česku strávil tři roky a z toho půl roku kryl ve Spartě záda Tomáši Řepkovi. „Bude to pro mě nostalgický návrat,“ přiznává sedmadvacetiletý obránce, který dnes obléká dres Aalenu ve druhé německé lize.
„Je to škoda. Prahu jsme si se ženou zamilovali, bylo to nejkrásnější město, jaké jsme kdy viděli. Bylo by fajn si na Letné zahrát a potkat se i s lidmi, které jsem tam zažil. Ale chápu to, kdybyste hráli s Brazílií, asi by se to v Praze hrálo, ale Kanada není taková fotbalová velmoc. Ale těším se, stadion v Olomoucí znám a věřím, že to bude krásný zápas.“
Jste v Česku poprvé od chvíle, co jste odešel?
„Ano, poprvé. Naposledy jsem tady byl v prosinci 2008. Těším se sem, Češi byli skvělí, mám rád i češtinu, kterou jsem se snažil učit. Kdykoliv ji někde zaslechnu, pokaždé se mi vybaví pár slov.“
Vážně si ještě z češtiny něco vybavíte?
„Pamatuju si výrazy spojené s fotbalem i pár nadávek. Už je to dlouho, navíc teď žiju v Německu, takže čeština trochu ustupuje do pozadí, ale jsem si jistý, že až ji zase uslyším, hodně se mi toho vybaví. Chtěli jsme tehdy se ženou mluvit česky co nejvíc.“
Takže až na hřišti zaslechnete nějakou nadávku, jako jediný budete vědět, o čem je řeč.
„To jo. (směje se) Neměl bych mít problém jim třeba říct, jak se cítím.“
Jaké máte na Česko vzpomínky?
„Krásné. I když ten konec nebyl úplně nejlepší, byla to dobrá zkušenost. Kdykoliv jsem pak viděl hrát českou reprezentaci nebo Plzeň, Spartu a další kluby v evropských pohárech, držel jsem jim palce. Vytvořil jsem si k Česku pouto, protože jsem u vás prožil krásné chvíle.“
| André Hainault |
| Narozen: 17. 6. 1986 (27 let) Post: střední obránce Klub: VfR Aalen (Něm.) Kariéra: Montreal Impact (do 2006), Most (2006-2008), Sparta (2008), Houston Dynamo (2009-2013), Ross County (2013), Aalen (2013-) Bilance v české lize: 48 zápasů/1 gól Reprezentace: 35 zápasů/2 góly |
Napadlo by vás tehdy, že tady vydržíte tři roky?
„To ne, v tomhle věku nekoukáte tak daleko dopředu. Ale já tehdy chtěl zůstat i déle, kdyby se našel správný klub, mohl jsem v Česku pokračovat. Ale to se nakonec nestalo, tak jsem se vrátil do Ameriky. Přitom jsem mohl jít i jinam a je docela vtipné, že teď třeba Plzeň hraje Ligu mistrů.“
Překvapilo vás to?
„Docela ano. Když jsem byl v Česku, bylo to všechno jen mezi Spartou a Slavií, ale pro menší kluby, jako je Plzeň, je to jenom dobře. Když se ale podívám na jejich hráče, zase takové překvapení to není. Hrál jsem tehdy s Limberským nebo Petrželou, tak mám radost i za ně. Fandím všem českým klubům v evropských pohárech.“
Vypadá to, že český fotbal pořád sledujete.
„Ano, v Česku jsem strávil hodně času, zvyknul jsem si tady, byl to pro mě druhý domov. Takže kdykoliv někde vidím hráče, které si pamatuju, držím jim palce.“
Chybí vám něco z Česka?
„Praha byla nádherná, taky si vzpomínám, že se nám se ženou hodně líbilo v Karlových Varech. To nám chybí. A třetí věc jsou Češi. Byli sympatičtí, takoví bezstarostní.“
Zůstali vám tady nějací kamarádi?
„Nejvíc v kontaktu jsem pak byl s Vitalijem Trubilou, který hrál za Slavii. Teď už se ale vrátil do Běloruska. Ještě jsem neviděl soupisku českého týmu, ale předpokládám, že tam bude pár hráčů, se kterými jsem hrál nebo proti nim nastupoval v české lize. Určitě se pozdravíme.“
Z vašich někdejších spoluhráčů je v týmu jen Tomáš Sivok. Těšíte se na něj?
„To je jasné. Na Siviho mám výborné vzpomínky, hodně se mnou tehdy mluvil, pomáhal mi a dokonce i naše ženy se několikrát potkaly. Těším se na něj, bude to zajímavé.“
Jenže právě on společně s Tomášem Řepkou byli důvodem, proč jste se ve Spartě neprosadil.
„Byl jsem tam jen šest měsíců, takže jsem neměl moc času dokázat, že na to mám. Když toho moc neodehrajete, je to těžké. Ale snažil jsem se, odehrál jsem pár zápasů, nastoupil jsem proti Brnu nebo Ostravě. Ale byl tam Sivi a ještě Řepka, v té době legenda a kapitán, takže to bylo složité.“
Jak na Řepku vzpomínáte?
„Řekl bych, že to byl hodně kontroverzní hráč, když jsem tam byl já. Ale nikdy jsem s ním neměl žádný problém. Vždycky hrál tvrdě a naplno, ale jinak byl v pohodě. Takhle si ho vybavuji.“
Nevyčítáte Spartě, že jste tehdy na Letné téměř nedostal šanci?
„Ne, já to naprosto chápal. Byl jsem mladý, nebyl to navíc žádný velký transfer, jen hostování (řekne česky). Chtěli, aby spolu hráli Řepka a Sivok, takže jsem se na ně nemohl zlobit. Neměl jsem problém s trenérem Bílkem ani s manažerem Chovancem. Věděl jsem, jaká je situace.“
Nelitoval jste tehdy, že jste nešel do Slavie, kam už jste měl nakročeno?
„Nebylo to moje rozhodnutí, šel jsem na hostování, takže jsem si nemohl moc vybírat, záleželo na Mostu. Takhle se to prostě stalo. Nemám žádné výčitky, i tak jsem se ve Spartě hodně naučil.“
Jen vám utekl mistrovský titul, protože ten rok ho Spartě vyfoukla právě Slavia.
„Vzpomínám si na to dobře, počítal jsem s tím, že jdu do Slavie, a nakonec jsem skončil ve Spartě. Je to vtipné, ale tak to prostě ve fotbale někdy chodí.“
Proč jste pak z Česka zmizel?
„Most spadl do druhé ligy, já tam měl nějaké problémy, tak jsem chtěl odejít. Hledal jsem nabídky z Česka, ale nakonec nepřišlo nic, co by se mi líbilo. Pak se objevila možnost jít do Houstonu, tak jsem se rozhodl vrátit. Strávil jsem tam čtyři roky, bylo to skvělé, dvakrát jsme hráli finále MLS. Ale pořád jsem se chtěl vrátit do Evropy.“
A to se vám povedlo zkraje letošního roku. Odešel jste do skotského Ross County, odkud jste v létě přestoupil do německého Aalenu.
„Bylo to hodně narychlo a jediná nabídka, která se na ten půlrok objevila, byla ze Skotska. A teď jsem v Německu spokojený. Chtěl bych tam chvíli vydržet a něco se zase naučit.“
Nelákalo by vás se jednou vrátit do Česka?
„Všechno je možné a nikdy neříkej nikdy. Mám na Česko krásné vzpomínky, tak proč ne. Ale Německo je teď pro mě nejlepší, fotbal je tady na vysoké úrovni i v druhé bundeslize. Ale i v Česku jsou velké kluby, tak člověk nikdy neví, co se stane.“
