Přes tři roky pracoval jako manažer fotbalové reprezentace, zblízka pozoroval dění uvnitř, atmosféru, vztahy trenéra Jaroslava Šilhavého s hráči. Loni v dubnu Libor Sionko na vlastní žádost funkci kvůli hlavně soukromým důvodům opustil, a tak už z povzdálí pozoroval konec Šilhavého pětiletky ovlivněný nočním tahem tří hříšníků. „Obrovský zkrat, absolutně nepochopitelný. Měl jsem vztek,“ líčí někdejší reprezentant známý jinak svým klidem a mírností. Ve speciálním videorozhovoru hovoří o tom, jaký trest by odpovídal, glosuje kauzu Barák, ale mluví také o Pavlu Nedvědovi coby potenciálním novém manažeru a Ivanu Haškovi v roli trenéra. „Nedvěd, Hašek a Martin Svědík jsou silná trojka, vybral bych ji,“ tvrdí.
Sionko se nejprve vrací ke svému působení u áčka, k němuž se po konci Karla Jarolíma přesunul od výběru do 21 let. Vypráví o tom, zda se musel odpoutat od hráčské mentality a jak se choval ke svým nástupcům v týmu. Zažil přitom náročné covidové období, kdy vir řádil přímo na srazu, a on byl za (spolu)viníka situace.
Vyjadřuje se rovněž k působení a slovům Tomáše Pešíra, který pod ním pracoval jako vedoucí týmu a pak ho fakticky nahradil. Právě Pešír jeho jméno zmínil v rozhovoru v MF Dnes, když se dotkl kauzy záložníka Antonína Baráka, jenž byl vyřazen z kádru. „I on už chtěl udělat stejný krok, jen k tomu nenašel odvahu,“ prohlásil o Sionkovi. Ten ovšem nabízí jinou verzi. „Tonda Barák je jiný, složitější. Ale určitě nebylo na stole, že bychom ho vyřadili,“ namítá.
Pokud jde o nového manažera, upřednostnil by Sionko Nedvěda před Petrem Čechem. Kdyby pak na lavičku usedl skutečně Ivan Hašek, nejraději by po jeho boku viděl kouče Slovácka Martina Svědíka, byť už pravděpodobně není ve hře. Sionko ho poznal jako asistenta Vítězslava Lavičky u jednadvacítky a odnesl si výborný dojem. „Jednou nároďák trénovat bude,“ je přesvědčen.
