Bayern a Chelsea v Praze? Hukot! A nezapomenutelný zážitek
Atmosféra v Edenu? Fantazie. Skvost. Nádhera. Pražský Eden se proměnil ve stadion západního střihu. Neubírejme na snaze slávistických fanoušků, jejichž chorály jsou jedny z nejlepších v lize. Ale tohle bylo jiné kafe! A armáda z Mnichova měla v ochozech jasně navrch!
A jejich natěšení vyvrcholilo v Edenu, umocněno senzační akustikou stadionu.
Úvodní ceremoniál? Pro Bavory tak trochu nuda. Zatímco diváci na stadionu si show natáčeli a fotili, oni se nudili. Ceremoniál překřičeli tak, že chorál musel být slyšet až na druhé straně Prahy! Hukot. Famózní hukot.
„Báááyern! Báááyern! Báááyern!“
„Ribéééry! Ribéééry! Ribéééry!“
Příjemné na poslech a ještě jste snadno uhodli, kdo v popularitě fanoušků patří na špici. A právem! Vždyť to byl právě francouzský štírek s jizvou na hlavě, kdo krátce po přestávce praštil do balonu a prostřelil Petra Čecha.
„Super Bayern! Super Bayern! Hej, Hej.“
To, jaký rámus nastal po gólu Ribéryho, nejde vůbec popsat. Upřímně, člověku šel až mráz po zádech! Kolikrát se při sledování zápasu přistihl, jak si chorály Bayernu užívá. Červeno-bílý tábor měl v tomto směru jasně navrch.
Ale ani na druhé straně nebylo úplné ticho. V určitých fázích hry to byl stejný hukot. Třeba po úvodní brance Fernanda Torrese, nebo gólu Hazarda, případně když se u rohového praporku pod kotlem fanoušků Chelsea zjevil jejich miláček – Frank Lampard.
V tu ránu jste slyšeli: „Super Frank, super Frank, super Frankie Lampard!“
A další pokřiky? „Chelsea! Josééé Mourinho!“ Oblíbenému „Special One“ se na rozdíl od jeho předchůdců dostává nemalá podpora.
Když Mourinhovo jméno vyvolávali příznivci modrých barev během krátké přestávky v prodloužení, portugalský manažer jasně gestikuloval: „To ne já, to oni – moji hráči!“
A když měl Bayern v prodloužení trestný kop z ideální pozice, Portugalec před lavičkou kroužil rukama jako smyslu zbavený, aby rozpumpoval fanoušky Chelsea, aby byli hlasitější. A jejich reakce? RACHOT.
V úplném konci prodloužení ale udeřil Martínez a radoval se tábor červených, tedy Bayern. Vynutil si tak penaltový rozstřel. Tam si oba tábory jásot zkoušely co chvíli, když míč skončil v síti. Když selhal v rozstřelu Lukaku, měl navrch bavorský tým i na konci rozstřelu a získal trofej.
Bez ohledu na konečný výsledek, atmosférou se tento zápas navždy stal nezapomenutelným zážitkem, který se v české kotlině už asi nikdy nezopakuje. Jaká škoda!
