Didier Drogba, kanonýr fotbalové Chelsea, přiznává, že občas na hřišti vůbec nesleduje průběh zápasu. „Dívám se třeba do ochozů a přestanu vnímat, co se děje na trávníku,“ prozradil na sebe třicetiletý útočník.
Útočník z Pobřeží Slonoviny neváhal při setkání s médii přiznat, že se prostě nedokáže soustředit celých devadesát minut. Dokonce připustil, že kvůli tomu občas promarní gólovou šanci. Prostě není tam, kde by měl být.
„Nejčastěji se mi to stává, když je míč na opačném konci hřiště,“ popsal svojí ztrátu koncentrace. „Prostě jsem najednou duchem nepřítomen. Není to nic zvláštního. Je to přece jako když se třeba v práci zadíváte z okna a jste chvíli mimo dění.“
Drogba říká, že během těch chvil si dokáže užít toho, co se děje mimo trávník. „Sleduji, co se děje na tribunách. Kdo a kde sedí, jací jsou to lidé, co zrovna dělají. Mám čas zkoumat, jestli fandí nebo tam jen tak sedí, jak se tváří,“ vypráví.
Výpadky ale nesmí to ale trvat dlouho, protože pak si fotbalista jen zadělává na malér. „Jo, když někam zíráte, tak snadno zaspíte akci nebo vám uteče míč,“ říká a připouští, že právě to je ten způsob, jak občas promarnit gólovou šanci.
Výtečný střelec londýnského klubu ovšem novinářům potvrdil, že v přípravě používá mentální trénink. A nedá na něj prý dopustit.
„V hlavě si přehrávám různé situace,“ říká Drogba. „Představuji si, jak se zbavuji obránce, jak jsem před brankou a dávám gól. Krok za krokem procházím varianty toho, co mě může na trávníku potkat.“
Občas se prý jeho představy doopravdy uskuteční. „Už mnohokrát se mi stalo, že to, co jsem si přehrával před zápasem v hlavě, se pak skutečně úplně přesně stalo,“ říká Drogba. „Někdy to samozřejmě nevyjde.“
Podle kanonýra je příprava jiná, pokud hraje na hrotu sám, než když má v útoku partnera.
„Když jsme vpředu dva, musím myslet i za spoluhráče. Snažíte se předvídat, co udělá, a současně myslet jako on,“ popisuje Drogba svoji psychologickou práci při hře.
„Když jsem v útoku sám, je ze mě sobec, který myslí jen na sebe a na to, jak převést soupeře,“ dodává. „Kdo se to takhle naučí, má velkou výhodu. Mně to určitě pomáhá.“
