Rváč Buffon tvrdí: To byl můj duch
Mělo být krásné, ale bylo škaredé. Derby D‘ Italia, šlágr Serie A mezi Juventusem a Interem Milán, které domácí vyhráli 2:1, se nerozebírá kvůli úchvatným akcím, nýbrž především kvůli „zápasnické vložce“ mezi brankářem Gianluigim Buffonem a hostujícím Thiagem Mottou.
Jsme na fotbalovém zápase dvou špičkových italských týmů? Nebo na vesnické tancovačce, kde chlapi po pár pivech řeší všechno „ručně“?
Přesně takhle se mohli ptát diváci v sobotu na Stadio Olimpico v Turíně a spolu s nimi miliony lidí u televizních obrazovek.
Brankář Juventusu „Gigi“ Buffon a záložník Interu Thiago Motta se ocitli v zápasnickém klinči. První se po soupeři sápal, brankářskými rukavicemi ho chtěl pevně chytit u krku, nejspíš mu i jednu vrazit, druhý se bránil, seč mu síly stačily.
Čtěte více:
VIDEO: Buffona uráželi, tak se porval »
„Měli je zavřít do klece. A tam si to klidně mohli rozdat na férovku,“ glosoval to jeden fanoušek v internetové diskusi, kterých bylo na toto téma požehnaně.
V reálu však na pěsti nebo facky nedošlo. Požár emocí uhasili přihlížející dříve, než by způsobil těm, kteří ho podpálili, disciplinární následky. Ale dalo jim to zabrat. Buffona odtrhávala od Motty hned trojice hráčů, konkrétně spoluhráč Camoranesi a sokové Eto‘o a Stankovič. Při uklidňování Motty zase udělal kus práce domácí stoper Cannavaro.
A tak oba kohouti mohli zápas dohrát až do závěrečného hvizdu. A dokonce i bez žluté výstrahy, což vyvolalo údiv. Ne však u klíčových aktérů.
„V takto vypjatých zápasech se tohle může stát,“ líčil s úsměvem po utkání Buffon pro televizi Sky Italia. „Napětí sahá až vysoko k nebi a tohle je součástí hry. Ale na to, že bylo utkání plné tvrdých osobních soubojů, jsme se všichni až na posledních pět minut chovali dobře,“ doplnil.
„Jsou prostě věci, které se během utkání dějí,“ připojil Motta.
Jak rychle vzpláli, tak rychle vychladli. I když možná to jen předstírali, protože fotbal je také velké divadlo.
Proč se vlastně pustili do křížku? Všechno odstartovalo vyloučení brazilského záložníka Juventusu Felipe Mela. Ten „nasadil“ krátce před koncem Balotellimu loket do tváře a po druhé žluté se musel pakovat ze hřiště.
Buffon to ovšem zdálky viděl evidentně jinak. Vzal nohy na ramena, nechal bránu za sebou a už stepoval u hlavního rozhodčího Massimiliano Saccaniho, aby si to s ním vyříkal. Na inkriminovaném místě se potkal s Mottou. Záhy mezi nimi přeskočila slovní jiskra a oheň byl na střeše.
Co tak ohnivého mezi nimi padlo? „Neřekli jsme si nic konkrétního,“ uvedl Motta.
„Neřekl nic,“ přitakal Buffon. Vzápětí celou kontroverzi obrátil v žert. „Někdy zkrátka vezmete něco dobře a jindy zase špatně. Tentokrát jsem to vzal špatně. Ale jsou události, kdy je dobré poslouchat sám sebe,“ usmál se.
Na doplňující dotaz, jestli před incidentem s Mottou tedy změnil svůj jindy mírumilovný přístup k soupeřům Juventusu, odvětil: „Je to pravda. Viděli jste, že můj vnitřní duch vyplaval na povrch. Ale v tomhle případě mohl, protože ve středu jdu na operaci menisku. A kdybych dostal disciplinární trest pro příští kolo….“
Větu nedokončil a ani ji dokončovat nemusel. Každý si domyslel, že by mu červená karta protentokrát nevadila.
Italská média mezitím „vyšťourala“, že se v něm nejspíš probudily neblahé vzpomínky na Mottu. Však také jeden z titulků křičel: Hněv spící sedm let se opět probral k životu!
Co se v dubnu 2003 přihodilo? Tenkrát válel Motta ještě za Barcelonu, která se ve čtvrtfi nále Ligy mistrů utkala právě s Juventusem. Dramatická odveta se přehoupla do prodloužení a v jeho druhé části si dnes už oba „staří známí“ vjeli do vlasů.
Tehdy to spravilo žluté napomenutí. „Byli jsme v sobě, ale už je to historie,“ reagoval Buff on. „Navíc si myslím, že jde o bývalého hráče Janova,“ dodal v narážce na to, že on sám je vyhlášeným fanouškem FC Janov.
Nad Mottou každopádně vede vysoko na body. Z Barcelony si tehdy domů vezl překvapivé vítězství a postup do semifi nále Champions League. V sobotním večeru ho stejným výsledkem položil na lopatky znova.
Ale měl našlápnuto i k fyzickému k. o…
