FOTO: Šmicer slaví 40. Takhle fotbalovou legendu neznáte
Říkalo se mu "Štístko", to podle toho, že když byl na hřišti, nosil svému týmu štěstí. A Vladimír Šmicer toho také ze všech českých fotbalistů vyhrál skoro nejvíc, navíc byl i u největších reprezentačních úspěchů. Věčně usměvavý "Šmíca" byl (a jako manažer nároďáku stále je) také vyhledávaným terčem fotografů. Při příležitosti jeho dnešních čtyřicátin jsme pro vás připravili galerii fotek, které ho ukazují i jinak, než na fotbalovém trávníku.
Ačkoli do vrcholového fotbalu naskočil Vladimír Šmicer poměrně pozdě, jeho sbírku úspěchů mu může většina hráčů jen tiše závidět. S reprezentací slavil stříbro a bronz z mistrovství Evropy, v barvách FC Liverpool vyhrál Ligu mistrů, Pohár UEFA i Superpohár, Slavii i Racingu Lens pomohl k mistrovským titulům. Co do počtu trofejí jeden z nejúspěšnějších domácích hráčů, který po ukončení kariéry před čtyřmi lety plynule přešel do funkce manažera české reprezentace, oslaví 24. května čtyřicetiny.
"Pár věcí by se vytknout dalo, ale měl jsem nádhernou kariéru. Hned bych to vrátil zpátky. Jsem šťastný, proto mě takový konec ani nemrzí," řekl hráč přezdívaný Štístko či Šušu při svém loučení v listopadu 2009. Jeho rozhodnutí uspíšily opakující se zdravotní problémy i nabídka na funkci manažera národního týmu. V ní se podílel na postupu na Euro 2012, musel ale řešit i různé výstřelky ze strany hráčů.
Sám "Šmíca" oblékl reprezentační dres v 81 utkáních a s 27 góly patří k nejlepším domácím kanonýrům v historii. Debutoval v říjnu 1993 a během následujících 12 let si zahrál na třech evropských šampionátech či na Poháru FIFA. Naposledy nastoupil v úspěšné baráži MS 2006 proti Norsku, o účast na závěrečném turnaji ho však připravila natržená kolenní šlacha.
Gólově se rodák z Děčína prosadil i na ME 2000 v Belgii a Nizozemsku a na "bronzovém" Euru 2004 v Portugalsku a stal se teprve druhým hráčem v historii evropských šampionátů, jenž dokázal skórovat na třech turnajích po sobě.
Otec Natálky a Jiřího, které má s dcerou internacionála Ladislava Vízka Pavlínou, přitom v juniorských kategoriích nijak nezářil a po maturitě na střední ekonomické škole směřoval ke kariéře úředníka. Pár dnů před jeho nástupem do práce s ním ale podepsala profesionální smlouvu Slavia, což se nakonec ukázalo být oboustranně šťastným krokem.
"Sešívaným" pomohl k zisku titulu v sezoně 1995/96, další přidal i během svého prvního zahraničního angažmá v Lens. Ještě větších úspěchů se dočkal při následující štaci v Liverpoolu, v jehož barvách zvedl nad hlavu trofeje za vítězství v Lize mistrů, Poháru UEFA či Superpoháru. Prosadil se i v dresu Girondins Bordeaux, domů se vrátil po 11 letech a i přes častá zranění přispěl k dalším dvěma mistrovským primátům Slavie.
"Když jsem přišel ve 14 letech, tak mě nenapadlo, že zde nyní budu stát a celý stadion mi bude tleskat. Loučím se s kariérou, ale nikdy ne se Slavií, která navždy zůstane v mém srdci," prohlásil na závěr své sedmnáctileté profesionální kariéry Šmicer.
