Pohybuje se po celém světě, ale finále Poháru Josefa Masopusta na pražské Julisce si v roli emisara FIFA ujít nenechal. Bývalý československý reprezentant Alexander Vencel byl i u slavnostního navrácení míče k soše Josefa Masopusta.
Bylo pro vás obtížné přemístit se asijského kontinentu do Prahy?
„Bylo to trošku náročnější, protože jsem přiletěl přímo z Iránu, kde jsem byl od soboty. Měli jsme tam konferenci pro 600 trenérů. Místo, abych letěl domů do Štrasburku, kde nyní žiju, jsem se přes Frankfurt přemístil do Prahy. A v sobotu letím do Mauretánie, kde mám školení pro trenéry brankářů.“
Takže se do rodné Bratislavy ani nepodíváte?
„Určitě ne, to nestíhám. Příbuzní jsou už zvyklí, že se na Slovensko dostanu velice málo. Většinou na začátku roku, kdy ještě nemáme semináře, pak to je složité. Minimálně půl roku jsem mimo.“
Jak jste prozradil, pohybujete se i v místech, kde řádí islámští bojováni. Nebojíte se?
„FIFA dává bedlivý pozor, v jakých podmínkách pracujeme. Nic nepodceňuje. Reprezentační trenér Maurétánie Corentin Martins je můj bývalý spoluhráč ze Štrasburku a ujistil mě, že nic nehrozí.“
Tam možná, ale soše Josefa Masopusta na Julisce někdo ukradl balon. Cítíte se v Praze bezpečně?
(smích) „Nejspíš to byl nějaký sběratel. Ale musíme se dívat na všechno pozitivně a nejdůležitější je, že je bronzový míč opět na svém místě.“
Byla pro vás velká pocta být u tohoto slavnostního aktu?
„Určitě. Pan Masopust byl velký hráč a člověk. Trochu si ho jako hráče ještě vybavuju, hodně mi o něm vyprávěl otec (Alexander Vencel starší, mistr Evropy 1976 – poz.red.) a hlavně před dvěma roky jsem si s ním mohl celé odpoledne popovídat. To byl rovněž velký zážitek.“
V minulém roce došlo opět ke konfrontaci českého a slovenského klubového fotbalu a v Evropské lize Sparta Praha jasně přehrála Slovan Bratislava. Byl jste hodně smutný?
„Zápasy jsem naštěstí neviděl… Ale tak to je, jednou je lepší Sparta, jednou Slovan. Teď je asi kvalita na české straně, ale věřím, že přijdou opět lepší časy a budu se usmívat.“
Slovan vsadil na trenéry z Čech: Karel Jarolím, František Straka, Jozef Chovance. Bylo to správné?
„Těžko se mi k tomu vyjadřuje, když u toho nejsem. Na Slovensko jsem jednou za rok a hodně detailů mi uniká. Ale fotbal je o výsledcích. Když se daří, všechno je dobré, když to nejde, tak zlé. Já se jen dívám na tabulku a myslím, že by měl být Slovan víc nahoře.“
Objevila se spekulace, že by se měl vrátit Karel Jarolím. Co vy na to?
„Karel je dobrý trenér, má potřebné kvality, aby vedl dobré mužstvo. Ale to dobré mužstvo musí mít. Hráče ve Slovanu však znám strašně málo. Viděl jsem jeho zápas naposledy před dvěma lety.“
Specializujete se ve FIFA na východu brankářů. Co byste doporučil Petru Čechovi?
„On sám určitě nejlépe ví, co chce. Jestli rozhodne rodinné zázemí a zůstane v Londýně, nebo převáží něco jiného. Výběr má však omezený, nepůjde do každého klubu. Paris Saint-Germain není špatná značka, ale například Méty by pro něj nebyly.“
