Jan Kovář: Sám nevím, jak jsem se v Chomutově vzal

Piráti využili jednoho z nejproduktivnějších hráčů extraligy na jediný zápas. A on třemi asistencemi rozsekl sedmý zápas proti Ústí, jemuž paradoxně při stejné příležitosti pomáhal loni…

Jak se událo, že jste se najednou objevil v chomutovské sestavě?
„To ani sám moc nevím… (směje se) Chomutovské vedení se zkrátka domluvilo s mým agentem, podepsalo se to. Já se všechno dozvěděl den před utkáním v osm večer, když jsem byl na večeři. Tak jsem byl připravený přijet. Přece jen jsem se po konci sezony nějak udržoval, protože mě hned v úterý čeká národní tým.“

Třemi asistencemi jste rozhodl sedmé finále. To příjemné zpestření před nástupem k reprezentaci, co říkáte?
„No, to bych tak neříkal, zápas rozhodli jiní. Ale jsem rád, že jsem zase to pověstné šťístko a že jsme vyhráli. Když už jsem sem jel, chtěl jsem být platný.“

Pravda, před dvěma lety jste první ligu vyhrál v dresu Chomutova, loni za Ústí a letos zase v Chomutově…
„Bůhví, kdo to bude příští rok. Jestli to nebude třeba Písek… (směje se) Ale není špatný pocit být vždycky na vítězné straně. Je skvělé, že to zafungovalo i teď.“

Necítil jste se jako v extralize, když jste viděl své soupeře i spoluhráče, z nichž řada je z nejvyšší soutěže jako vy?
„Jo, tohle finále určitě mělo extraligové parametry. Navíc šlo o rozhodující zápas, takže to bylo na krev. Co se týká těch extraligových kluků, se všemi se v podstatě známe, bývali jsme spolu v mládežnických výběrech.“

Jaké to je, přijet k týmu v den zápasu, když ho vůbec neznáte?
„Nevadí mi to. Všechny kluky vesměs znám, zajímám se o hokej, vím, kdo je kdo. Většinu znám i z extraligy, jsou to dobří hokejisti. Neměl jsem s tím problém.“

Teď z první ligy vyrážíte bojovat o účast na mistrovství světa…
„Chtěl bych se o to poprat, to je jasné. Nevím, jak to mám se svou případnou účastí v baráži, ale pro mě by bylo nejlepší, kdybych se udržel v nároďáku co nejdýl.“