Mezi ranaři NHL se stal znovu králem. Radko Gudas rozdal 355 hitů a s náskokem obhájil vítězství ve své hlavní disciplíně. Útočil dokonce na rekord sezony, před play off však vysadil na pár zápasů, aby se dal dohromady. „Nemůžu říct, že bych to sledoval. Ale táta byl naštvaný. Počítá mi to, chtěl, abych už se dostal do top ten historie,“ usmíval se 32letý bek Floridy během rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz.
Na led nechodí proto, aby trhal sítě. „Oh, my Gudas ,“ vzdychali komentátoři, když český drsňák někoho zase trefil. Ale mezi brankáře, které překonal, patří i Andrej Vasiljevskij. Gól mu dal v loňském play off. Právě na rivalech z Tampy si „Cats“ ulámaly drápy i letos. Lightning spláchli vítěze základní části NHL ve druhém kole. Radko Gudas skončil brzy, ale mistrovství světa taky nestihl. „To mě sejří úplně nejvíc,“ přiznal, než odletěl s rodinou na dovolenou do Chorvatska.
Proč zrovna tam? Neužijete si na Floridě moře dost?
„Tolik ne. Věnujeme se návštěvám, děti mají různé kroužky a sport. Golf, tenis, hokej. Taky moře je tam jiné. V oceánu jsou občas vlny, že se nedá vlézt do vody. V Chorvatsku jsme v zálivu, děti si můžou sednout do vody, doplavat na ostrov. Kromě nejmenšího špunta umí tři starší plavat všechny.“
Taky jste si začal u Berouna budovat zázemí. Před rokem jste líčil, jaký je to docela punk. Jak stavba pokračuje?
„Pořád je to punk. Tím, že jsme pořád pryč. Dokoupili jsme pár okolních pozemků a spíš začínáme s bouráním a menšími projekty než velkým domem. Tchán vlastní penzion, kde přes léto bydlíme, máme byt v Berouně, takže nás úplně netlačí čas. Nechávám tomu volnější průběh, než jsem původně myslel. U velké stavby bych taky chtěl být, i když, co jsem koukal na ceny železa… Ale nedodalo mi to ještě takovou tu energii, šťávu, abych se do toho pustil hned.“
Takže děti jsou u babiček nebo v bytě?
„V Berouně je celoročně babička manželky, na kopci má z jedné strany pozemek tchán, já dokoupil další dva, takže se to celé spojilo, na druhou stranu po cestě od tchána bydlí mamka. Je to hodně domácké. Děti zmizí, nevíte úplně, kterým směrem, ale vždycky dojdou k babičce. Z jedné strany les, z druhé vesnice, z dalších babičky.“
Nedávno jste měl na návštěvě švédského obránce Roberta Hägga, s nímž se znáte už z Philadelphie a který přišel v sezoně na Floridu. Líbilo se mu tady?
„Říkal, že by začal jezdit častěji. Užil si to, i když si toho asi moc nepamatuje. (usměje se) Přiletěl na tři dny. Jeli jsme na akci Kluk Puk, kde byli
Voras
(Jakub Voráček),
Petr Mrázek
,
Michal Neuvirth
… Taky jsme se jemně unavili na golfu. Jeli jsme pak zpátky, měli jít na večeři a Robert na to, jestli nepojedeme zase k nám. Pohodička, klídek. Jsem rád, že to tak taky vnímal. Koupili jsme cestou v Berouně točené, seděli u nás na louce a koukali na západ slunce.“
Panthers v play off postoupili do dalšího kola poprvé od roku 1996. Vyřadili jste Washington, se kterým jste dvakrát prohrávali, nicméně jak jste kousali následné vyřazení Tampou? Ve čtyřech zápasech jste navíc dali jen tři góly.
„Oni zkrátka vědí, jak hrát, jak to zavřít a soupeře potopit. Hráli přesně to, co potřebovali. Vědí, co na daný tým platí, a jsou schopni podle toho měnit způsob hry, jsou si jistí, že z přesilovky dají gól. Vědí, že vzadu mají skálu, před ní stojí pět lidí. Tolik zblokovaných střel jako za ty čtyři zápasy s námi měli předtím za půl sezony. Naši hráči se těžko dostávali přes ty vlny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
