Byl to ostrý kvapík, ve kterém Buffalo v pondělí vstoupilo na pražský led. V pátek (19.00) mu v O2 areně začíná sezona proti Devils, na flákání není čas. A i když Sabres oslavovali každou povedenou akci a měli výtečnou náladu, trenéři naznačili, že experimentování končí. Češi Lukáš Rousek a Jiří Kulich se ve Strašnicích proháněli ve žlutých dresech. Jasné znamení, že jsou zatím mezi nehrajícími náhradníky. „Bojujeme, věříme,“ neztrácel naději mladší z krajanů.
Jde o paradoxní situaci. Rousek byl pro zámořskou cestu odkojený pražskými Letňany i Spartou. Město zná dobře taky Kulich, který v létě piluje schopnosti v kulisách Icerinku, kde s celým týmem Sabres vyjel. Jejich zařazení do sestavy se jeví jako ten nejdůmyslnější marketingový tah. Jenže v NHL se na rodiště neptají, hlavní jsou výkony, vidina získaných bodů.
A tak se nejspíš stane, že Češi z Buffala povolávací rozkaz do sestavy na domácí půdě neobdrží. „Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, snažím se pracovat na tréninku. S Jirkou držíme při sobě, ať se děje cokoliv. Chtěl bych si tady samozřejmě zahrát, ale není to na mně,“ zhodnotil situaci střízlivě Rousek.
To neznamená, že by si pětadvacetiletý křídelník neuměl domácí prostředí užít. Místenku mezi 27 povolanými hráči bere jako velkou poctu. A protože Prahu zná, poslouží mančaftu coby výborný průvodce. Taky už rozdal několik doporučení.
„Kluci chtěli tipy na dobré restaurace. Už když bylo mistrovství světa, posílal jsem jim, kam se mají podívat,“ prozradil rodák z Ostrova nad Ohří, který si sám vychutnává možnost potkat známé. „V neděli jsem byl na večeři s Řepou (Michalem Řepíkem) a se Sobem (Vladimírem Sobotkou). Koukali jsme, jak hrála Sparta s Pardubicemi,“ připomenul svou návaznost na holešovický klub.
Pro Rouska je velkým bonusem pražského výletu právě přítomnost krajana Kulicha. V průběhu pondělního tréninku spolu často rozmlouvali. Parťáci jim pak před koncem jednotky připravili hezkou chvíli ve středovém kruhu, kdy českou dvojici obklopili a nechali ji, aby si vychutnala momenty v dobře známém prostředí.
„Taky v kabině jsou kluci skvělí. Pomáhají mi, abych nabral sebevědomí, jsem velmi šťastný, že mohu být s celým týmem. Je to jeden ze snů, jaký jsem si ani nemohl představit. S Rousínem máme hecovačky, probíráme taktiku v češtině. Většinou klasické české kecy,“ rozesmál se Kulich.
Na ledě se žlutě oděná dvojka zdržela nejdéle ze všech, což pak s šibalským úsměvem vysvětloval Rousek. „Stříleli jsme navíc, s Kulíškem jsme hráli soutěže, porazil jsem ho, jsem rád. Není lepší,“ rýpl si do kamaráda bývalý sparťan. „Byly to příjemné pocity, vracím se tam, kde jsem vyrůstal. Jsem zpátky doma.“
Zbytek mužstva bere dvojzápas s Devils jako každý jiný. Buffalo je v podobné situaci, v níž se předloni ocitl Nashville, který také neměl v základní rotaci žádného Čecha. Jeho tréninky odsýpaly, z Prahy si pak Predators odvezli dvě výhry nad San Jose.
Ohromné tempo měl i nácvik Sabres pod vedením zkušeného Lindyho Ruffa. Jeden z asistentů musel dokonce v krátké pauze odklízet hrablem nahromaděnou ledovou tříšť kolem branek. Hráči přijeli za prací, program mají pevně daný a užijí si jen jeden volný den. Rozplývání se nad stověžatou metropolí nečekejte.
„Co vím, pár kluků tu bude mít manželky, ale z mé rodiny ani nikdo nepřijel,“ popsal forvard Jason Zucker, že kromě teambuildingu Praha žádnou mimořádnost nenabízí.
A co od Buffala čekat? Neustálé hemžení dresů, tlak do branky, svižné otáčení hry. „Ruffův styl se mi líbí. Chce hrát rychle, fyzicky, ale taky chytře. Nesmíme se stávat fanoušky, kteří jen sledují puk,“ měl jasno dvacetiletý Kulich.