Kotalík: Jednoduchá sezona to nebyla
Útočník Aleš Kotalík prožil v zámořské NHL do jisté míry zlomovou sezonu. Poprvé totiž v elitní soutěži změnil dres, když si ho z Buffala vybral Edmonton. Přestože Olejáři měli sezonu slibně rozehranou, do play off stejně jako Sabres nepostoupili.
Kotalík však mohl být rád alespoň za své osobní statistiky - již ve čtvrté sezoně v zámoří pokořil hranici 20 nastřílených branek. Nyní by měl patřit k oporám české reprezentace na mistrovství světa ve Švýcarsku.
"Jednoduchá sezona to nebyla, ale to v podstatě není žádná. Předběžně jsem počítal s tím, že by mohlo k trejdu dojít, protože se v létě stanu volným hráčem bez omezení a klub se bude snažit za mě něco získat, než aby mě ztratil zadarmo," vysvětlil Kotalík v rozhovoru s novináři.
Třicetiletý rodák z Jindřichova Hradce cítil, že potřebuje změnu prostředí. Jeho role v týmu Šavlí ztrácela na důležitosti. "Moje myšlenky už dál s Buffalem dohromady nešly. Došlo k tomu na poslední chvíli, za pět minut tři, když ve tři byla uzávěrka, a tak jsem se musel přeorientovat na úplně jiný tým. Tak to v hokeji chodí, je to součást naší práce," konstatoval.
Jistý šok musel vstřebat hlavně na začátku, ale rychle si zvykl. "Jsem člověk, který si věci v hlavě rychle srovná, a věděl jsem, že to je součást toho byznysu v Americe a v NHL. Potkalo to daleko víc hráčů, lepších, než jsem já, a ještě to další potká. Jen jsem se snažil to hodit za hlavu a hrát hokej, abych byl nové organizaci platný," vzpomínal Kotalík.
Kluby fungují podobně, v Edmontonu však zaznamenal poněkud jinou atmosféru. "Tým držel víc při sobě a atmosféra byla daleko přátelštější mezi klukama i vedením kluku. Komunikace probíhala daleko líp a od prvního týdne jsem se tam cítil, jako bych tam hrál celou sezonu."
Zklamání z neúspěšné základní části bylo v kanadském městě, které proslavil i legendární Wayne Gretzky, dobře patrné. "Nesli to tam jako v každém jiném městě, které neudělá play off, a Edmonton pár let v play off nebyl. Je to zklamání, každý očekává, speciálně od kanadského týmu, play off, a i když organizace v Edmontonu má spoustu mladých hráčů, tak je tam ten tlak pořád," poznamenal Kotalík.
Připustil zároveň, že šance na postup do vyřazovacích bojů, v nichž může 16 týmů pomýšlet na Stanley Cup, existovala. "Ale v těch klíčových momentech sezony, kdy jsme měli domácí zápasy s týmy kolem nás, kdy se rozhodovalo, tak jsme nebyli schopní zápasy vyhrát a smolně je prohrávali o gól. Ve finále jsme to měli ve svých rukách, a nebyli jsme schopní to dotáhnout do konce," řekl.
Sám se v novém prostředí také rozjížděl o něco pomaleji. "Není snadné přijít do nové organizace, poznávat nové hráče, styl hokeje i nový systém. Snažil jsem se co nejrychleji adaptovat, pár zápasů se sžíval s týmem, hráli jsme dobrý hokej, jen ty góly tam nepadaly, přestože šancí bylo spoustu. Pak to tam ale začalo a já za to byl moc rád," uvedl Kotalík, jenž v 75 zápasech ročníku nasbíral 43 bodů za 20 gólů a 23 asistencí.
Na ledě mu pomohl další člen útoku současného reprezentačního výběru Aleš Hemský. "Aleš hraje hokej, kdy hledá volné spoluhráče. Já se zase snažím naopak hledat prostor, aby mě mohl tvůrce hry najít a já využil střelu, kterou mám. Zpočátku jsme si na sebe zvykali, trenér nás pak rozhodil do různých lajn, ale pak nás vrátil k sobě a už to fungovalo parádně. A já zakončil sezonu zase s 20 gólama," pochvaloval si Kotalík.
Stejně tak se mohl na Hemského spolehnout i mimo led. "Nejen on, ale také Láďa Šmíd, kterého znám velice dobře, mi v začátcích ve všem pomohli. Ale celkově v klubu byla tak přátelská atmosféra, že jsem v podstatě neměl žádný problém a všichni se mi snažili pomoct," prohlásil.
Trenér národního týmu Vladimír Růžička však má se složením útočných formací jiné záměry a Hemského chce postavit jako centra k Jaromíru Jágrovi. "Je to věc trenérů. Hráči jako Jarda nebo Aleš jsou přizpůsobiví a dokáží hrát v podstatě kdekoliv. Pro mě by to bylo hezké sem přenést tu souhru z klubu, ale nikde není také psáno, že to tak nemůže dopadnout," prohlásil Kotalík s tím, že sám se přizpůsobí jakémukoli postu. "Věřím jen, že ta role bude taková, abych týmu mohl ne ledě pomoci co nejvíce a na šampionátu jsme uspěli," přál si Kotalík.
Přestože se mnoho hráčů omluvilo, není prý důvod si myslet, že český tým nebude úspěšný. "Je tam spousta hráčů z nejlepších evropských lig doplněná hráči z NHL. O úspěchu či neúspěchu se rozhodne jako obvykle ve čtvrtfinále. Když se tým dostane mezi nejlepší čtyři a má šanci bojovat o medaile, tak se to jako úspěch musí brát," myslí si Kotalík.
Chtěl by uspět i proto, aby definitivně zahnal vzpomínku na vyřazení ve čtvrtfinále loňského šampionátu, kdy Češi podlehli v Québeku Švédům. "Když dostanete rozhodující gól v prodloužení, tak je to obrovské zklamání. Věřil jsem tehdy, že když přes Švédy přejdeme, tak budeme bojovat o příčky nejvyšší, ale bohužel, i takový je hokej. Zklamání bylo a chvíli to ve mně zůstalo, ale život jde dál," řekl.
Po návratu do Čech si stihl pouze odpočinout. "A vidět se s rodinou a s lidma, které nevidím přes rok. A připravoval jsem se na sraz, protože jsem věděl, že sezona ještě neskončila," uzavřel Kotalík.
