Ví, co bude zítra, pozítří. Dál se nedívá. Nemá to význam. Tomáš Vokoun se ocitá na rozcestí. Floridě dává ze sebe to nejlepší, už pár let, načež z druhé strany neslyší žádnou odezvu. Dohrává kontrakt, ale Panthers dělají, jakoby gólmana už nepotřebovali. „Nevím, jak na tom jsem. Nevím nic,“ říká v rozho_voru pro Sport český hokejista číslo jedna minulé sezony.
Na jeho rozhodnutí závisí comeback nehynoucího Dominátora do služeb reprezentace. V podstatě je to dané. Pokud se koučem Hadamczikem favorizovaný Tomáš Vokoun bude muset vzdát účasti na šampionátu v Bratislavě, patrně otevře náruč hrdinovi moskevského Spartaku. Společně se na Slovensko asi nevydají. „Nepřijde mi to pravděpodobné,“ tvrdí gólman Floridy v kabině montrealského Bell Centre, ještě než bude muset večer polknout další porážku svého týmu (2:3).
Platí, co jste řekl v létě trenéru Hadamczikovi, že v případě zdravotní pohody a formy pojedete do Bratislavy?
„Určitě. Zatím se cítím dobře. Ale všechno je to ve hvězdách. Sám nevím, kde za pár týdnů budu, jak to bude s tou smlouvou. Jsou i jiné okolnosti, ke kterým se člověk musí přiklonit. Ovšem pořád platí, co jsem trenérovi řekl. Pokud budu zdravej, ve formě a bude o mě zájem, nevidím důvod, proč na mistrovství nejet.“
Necítíte vůbec potřebu dát si rok pauzu, když jste loni vyhrál zlato? Zkušenější hráči to tak občas mívají.
„Já nad tím takhle neuvažuju. I proto, že mám teď starostí víc než dost. S trenérem jsme si řekli všechno, co jsme potřebovali. Možná mám před sebou jedno těžší rozhodnutí, jak dál v kariéře, takže to beru postupně. Nároďák až později.“
Sledujete zpovzdálí výkony Dominika Haška?
„Ano. Něco jsem se dočetl. Na to můžu říct jenom jedno, je neuvěřitelné, co stále dokáže v šestačtyřiceti letech. Stačí, když vidíte, že v tomhle věku zase válí. Není třeba něco dodávat.“
Dokážete si představit, že spolu pojedete na šampionát do Bratislavy?
„Nepředbíhejme. Aspoň za sebe si ale myslím, že není moc velká šance, že se to stane. Pokud se to týká mě, já bych s tím neměl problém, ale jak říkám, nepředpokládám, že by se to stalo.“
Myslíte, že by s tím měl Hašek problém? On, odjakživa jednička?
„To je spíš otázka pro něj, já za Dominika mluvit nemůžu. Moc pravděpodobné mi to ale nepřipadá. Ať už z důvodu jeho pohledu na věc, tak i mého.“
Nepravděpodobné proč?
„Prostě si to tak myslím. Říkám to tak, jak to cítím, nic za tím nehledejte. Pochybuju, že bych jel jako druhý či třetí brankář. Navíc tady máme i jiné kluky, mnohem mladší, třeba Ondru Pavelce. Rozhodně to tady není jen o mně a Dominikovi. Jsou tu daleko perspektivnější gólmani než já s Dominikem.“
Alois Hadamczik se však netají, že prioritou jste pro něj vy. Je dobré to vědět?
„Podpora trenéra těší každého hráče, pomáhá to. Já nejsem výjimkou. Ale jsem realista. Pokud nebudu podávat dobré výkony, nemůžu čekat, že mě někdo bude tlačit do brány. Za reprezentaci musí chytat gólman s nejlepší aktuální formou.“
Což jste loni názorně předvedl. Na vašem místě by spíš mohly znít jisté nářky, proč by se mělo uvažovat o jiné jedničce než o vás, ne?
„Nějaké úspěchy mám, ale v mnohem větším měřítku to platí i o Dominikovi. V pětatřiceti letech přeci nebudu ukřivděnej, není mi šestadvacet, aby mi vadilo, že někdo jiný má něco, co já nemám. Já už nepotřebuju nikomu nic dokazovat. Pokud to někdo respektuje, fajn, jestliže ne, je to jeho právo. Já chytám pro svůj dobrý pocit.“
Do kolika let tomu tak ještě bude?
„Rozhodně ne do tolika let jako Dominik. (usmívá se) To si jsem stoprocentně jistý. V šestačtyřiceti letech se spolu o mé sezoně bavit nebudeme.“ (další úsměv)
To spíš o vnoučatech, ne?
„No, počkejte, za jedenáct let… To se může stát. Rozhodně si spíš popovídáme o vnoučatech než o mém hokeji.“
Jen aby. Copak jste si ve třiceti letech říkal, že za pět let budete řešit novou smlouvu?
„Když jsem před lety podepisoval stávající smlouvu, říkal jsem si, že je má poslední. Jenže ono to strašně rychle uteklo. Takže budu chtít hrát, dokud mě to bude bavit a moje chytání bude na úrovni. K tomu připočítejte zdraví. Hokej miluju a jednou mi bude strašlivě chybět. To už vím teď. Vím, že konec se blíží a já musím přemýšlet, co budu dělat dál. Dominik je absolutní výjimka, já jsem realista. Snažím se svoji výkonnost udržet na co možná nejvyšší úrovni, ale zároveň je mi jasné, že bude mít spíš klesající tendenci než stoupající. Čas nezastavíte.“
Opět si dovolím oponovat. V roce 2004, kdy jste se trápil ve Znojmě, byste asi nepředpokládal, že za šest let budete třímat v rukou Zlatou hokejku…
„Tak to určitě ne. Jak je vidět, ve sportu nikdy nevíte, věci se mohou změnit, otočit během chvilky. A to je na sportu skvělý a hezký. Nic není dopředu nalinkovaný.“
To platí i pro vaši zamlženou budoucnost na Floridě. S vyjednáváním o nové smlouvě je to všelijaké, že?
„Něco jsem se doslechl, ale žádnou konkrétní nabídku jsem nedostal. Zatím jsem od vedení Floridy neslyšel nic. Nic o výměně, nic o jiném řešení. Jenom vím, že nezávazně promluvili s mým agentem a to je všechno. Já se soustředím jenom na to, abych co nejlíp hrál. A uvidíme, jak to se mnou dopadne.“
Politika šéfů klubů je ve vašem případě dost nečitelná, že?
„Nevím, jestli to je souhra náhod, nebo… Já jsem hráč, trenér dělá rozhodnutí. A já nenadělám nic, s čím přijde kouč. Ať se mi líbí, nebo ne, musím je plnit. Proto se jen soustředím na hokej, to je nejdůležitější. Ostatní věci okolo mě ovlivňují, ale když to nejde ovlivnit, nemá cenu se tím zaobírat.“
Asi nemá. Jenže na to člověk přijde až po chvíli, že? Zprvu nad tím pořád dumá, přemýšlí, co je za tím…
„Určitě. Ono není obvyklé vytáhnout vás ze sestavy po vyhraném zápase (4:3 nad Washingtonem). Moc se mi nelíbily okolnosti kolem toho. Já akorát nesouhlasil s trenérem s tím, že by mé nenasazování bylo opodstatněné.“
Kouč DeBoer k vám měl pár výtek po zmíněném zápase ve Washingtonu. Příště vás nenasadil, vy jste mu opáčil, že jeho vysvětlení nerozumíte. Bavili jste se od té doby?
„Ne, nebavili jsme se. Jen jednou tehdy. On mi řekl svůj názor, já jeho. A tím to v podstatě skončilo.“
Jak zněl váš názor?
„Nesouhlasil jsem s jeho verzí, že jsem proti Washingtonu chytal špatně. Porazili jsme Capitals, tabulkově lepší tým… Není zkrátka obvyklé, aby trenér měnil prvního gólmana po výhře. Každý si o tom může udělat obrázek sám. Seděl jsem pak asi třikrát. Na druhou stranu musím říct, že nejde o věc, která by se v hokeji stala jenom mně.“
Jistě, ovšem jinak se s trenérem moc nebavíte, že?
„My se spolu nikdy moc nebavili a myslím, že to ani není zapotřebí.“
Tahle sezona je složitá. Promítá se do ní i ta zvláštní politika klubu ohledně vyjednávání o smlouvě? Ročník by vypadal asi jinak, kdybyste měl třeba ještě dva roky kontraktu. Nebo ne?
„Asi jo. Ale víte, v pětatřiceti letech se z toho nezblázním. Kdyby mi bylo o deset míň, asi bych si to bral víc. Takhle je pro mě každý další rok v NHL bonus navíc. Chci hrát co nejdéle, ale nestresuju se tím.“
Jenže nynější praktiky vašich nadřízených u vás mohou změnit názor na další pokračování v klubu. Nebo se pletu?
„Samozřejmě. Jenže já stejně nevím, co bude. Ať už dostanu otázky, nebo si nad tím přemýšlím sám, nemám absolutně představu, jaké jsou možnosti. Musím počkat, dokud za mnou někdo nepřijde a nedá mi na vědomí, jakou cestou se chce ubírat. Proto říkám, a je to pravda, že musím hlavně chytat dobře. To ostatní se pak vyřeší. Pokud mi hokej půjde, vím, že z tohohle nakonec odejdu spokojený.“
Zkrátka dál makat, jet si to svoje, mít čistou hlavu a ono to nějak dopadne…
„Přesně tak. Mojí výhodou je navíc no trade klauzule. Pokud se mi nebude líbit místo, kam by mě Florida chtěla vyměnit, tak ten obchod můžu zastavit.“
Kde by se vám nelíbilo?
(rozesměje se) „V mém věku bych v případě trejdu nerad chodil do klubu, který se nachází v procesu tvorby a očekávání úspěchu za pár let. Když už, tak do mužstva s šancí vyhrát teď. Myslím, že to dává smysl.“
Pere se ve vás, co si vybrat? Florida, teplíčko, pohoda pro vás i rodinu. A na druhé straně cizí město a tým s šancí na Stanley Cup…
„Určitě. Vždycky, když jdete do neznáma, nevíte, zda děláte dobře, či špatně. Ale ono hlavně záleží na představách Floridy. V NHL jsou výměny denním chlebem, pokud se stanu součástí trejdu, nestane se nic neobvyklého. Dosud jsem měl štěstí, že jsem chytal třináct let kariéry v podstatě jen za dva týmy. Jsou hráči, kteří stále cestují a nic jiného jim nezbývá.“
Florida dala najevo, že si vás v týmu ráda ponechá, ale v případě, že to bude dávat smysl. Nelze mezi řádky vyčíst, že jste spíš na odchodu a že v klubu přemýšlejí, koho za vás dostanou?
„Jasně, takhle se na to dá dívat. Z ekonomického pohledu je to logické, mám hodně vysoký plat (6,3 milionu) a podle mě Florida už nebude chtít dál platit tolik. Všechno je ovšem otázkou dohody. A chci taky říct, že ne všem zprávám a vyjádřením v médiích se dá věřit, respektive brát je za bernou minci. Něco se říká do novin a za zavřenými dveřmi v kancelářích proudí úplně jiná debata… Je dobré vědět, že náš generální manažer je férový chlap. Za ty roky strávené na Floridě jsem s ním párkrát mluvil a jsem si jistý, že od něj můžu čekat férové jednání. Máme domluvenou schůzku, na ní se toho dozvím víc.“
Co vás na Floridě drží?
„Drží mě tam smlouva… (směje se) Na Floridě je to hezký, rodině se tam moc líbí. Ale mojí prací je hokej, rozhodnu se podle toho, co pro mě bude po hokejové stránce nejlepší. Záleží mi na kariéře. A už mi z ní moc nezbývá. Až se přede mě postaví nějaké konkrétní věci, můžeme se o něčem bavit. Zatím nic takového není. Takže pomáhám týmu, abychom byli v NHL co nejvýš.“
Jak silná je vaše touha po úspěchu ve Stanley Cupu v porovnání s nabytým zázemím na Floridě?
„Ta touha je pořád veliká. Jako každý jiný hráč dělám hokej pro to, abych vyhrál Stanley Cup. Jak už to bývá, někdo má štěstí, jiný má ty možnosti větší, jiný nikoliv. Většinou hrozně těžko ovlivníte, v kterém mančaftu hrajete. Být ve správnou dobu na správném místě není vůbec snadné.“
Čárek za starty ve Stanley Cupu nemáte mnoho. Mrzí vás to hodně?
„Určitě mě to mrzí. Hodně. Mám rád situace, kdy jsem pod tlakem. A to je Stanley Cup. Každý zápas jsem si ohromně užil, je to hodně příjemná zkušenost. Plné zimáky, úplně jiný hokej než v regulérní sezoně. Daleko lepší.“
Máte vůbec možnost oznámit Floridě, že chcete odejít, ať vás kouká vyměnit do některého z nejschopnějších týmů ligy?
„Může být, ale tady se musí splnit dvě základní podmínky. Jednak záleží na Floridě, jak by se k tomu postavila, a za druhé by mě musel nějaký špičkový tým chtít. Panthers mě nepustí jen tak pro nic za nic. Já jsem pro Floridu zboží, za které chce něco trhnout. Víte, o tomhle bychom se mohli bavit dvě hodiny, probrat to zleva, zprava a stejně se dnes nedobereme konce.“
Jasně. Jaké to je pro vás chytat s vědomím, že můžete pustit maximálně tři góly, jinak v podstatě nedosáhnete na body? Není to na hlavu?
„Já si na to zvykl. Jsem tu čtyři roky a s výjimkou pár zápasů je to pořád stejné. Někdy je to ale těžké vzít v potaz. Pak se stane, že prohrajete, ale ještě to neznamená, že hrajete špatně. Kolikrát soupeř vyhraje 3:1, ale vy jste přitom chytal dobře.“
Může vaše vyjednávání o kontraktu za měsíc, dva či tři, ovlivnit vaše rozhodnutí jet na mistrovství světa?
„Možné je všechno. Zvlášť, když teď nevím, jaká bude situace v tu dobu. Uvidíme.“
| Narozen: 2. července 1976 Pozice: brankářská jednička Floridy Panthers Předchozí působiště: Kladno (199395), Wheeling/ ECHL (1995/96), Montreal Canadiens (1996/97), Fredericton/ AHL (1996-98), Milwaukee/IHL (1998-2000), Nashville Predators (1998-2007), Znojmo (2004/05), IFK Helsinky (2004/05). Bilance v NHL: 613 zápasů, 257 výher, 43 čistých kont (27. v historiské tabulce) Bilance ve Stanley Cupu: 11 zápasů, 3 výhry, 1 čisté konto Největší úspěchy: dvojnásobný mistr světa (2005, 2010), bronz z OH (2006) Aktuální plat: 6,3 milionu dolarů ročně (zhruba 110 milionů korun) |
|
GÓLMANI PRO MS 2011 podle deníku Sport
VELMI DOBRÁ VOLBA 20% VOKOUN, ŠTĚPÁNEK, SALÁK Názor Sportu: Vokoun je jasná jednička, ale druhý Štěpánek může bez potíží suplovat Pavelcovu pozici připravené dvojky. Na turnajích evropské Tour dokazuje, že z něj roste budoucí jednička. DOBRÁ VARIANTA 20% HAŠEK, PAVELEC, ŠTĚPÁNEK Názor Sportu: Vokoun nemůže? Tak velký problém to není. Hašek se na svoji nejdůležitější akci posledních let připraví a nezklame. A když mu nastíníte, že mezi ním a Pavelcem se rozhodne o roli lídra, vezme to. NEREÁLNÁ VARIANTA 5% VOKOUN, HAŠEK, ŠTĚPÁNEK Názor Sportu: Vokoun a zřejmě ani Hašek by do takové akce nešli. Mají své odchytané a sedět na střídačce by pro každého bylo utrpení. Dvě dlouholeté jedničky a podle všeho i kouč Hadamczik smýšlejí jinak: stačí jedna osobnost, na kterou je spoleh a za ní případná kvalitní náhrada.
|
