Trenéři pro českou dvacítku připravili na Štědrý večer program, aby trochu rozptýlili myšlenky před startem mistrovství světa. V úterý od 18 hodin se Česko postaví Rusku. „Dali jsme si večeři, pak se rozdávaly dárky, které jsme si navzájem koupili, zpívalo se... Byl to dobrý večer,“ vyprávěl pro iSport Filip Zadina, osmnáctiletý útočník, který jede na svůj první šampionát v roli druhého nejproduktivnějšího hráče QMJHL.
Pomohla třeba i štědrovečerní večere, aby se rychleji naladila správná atmosféra v týmu?
„Parta je tady super. Teď to potřebujeme předvést na ledě, vyhrávat zápasy. Už aby to začalo.“
Přichází adrenalin, že v úterý se jde do akce?
„Stupňuje se to, čekání na start turnaje bylo dost dlouhé, sraz jsme měli 13. prosince. Teď je to konečně tady, blíží se to. Těšíme se, jsme pořádně nahecovaní. Už aby bylo první buly s Ruskem.“
A nejste nervózní, že vás v přípravě zmasakrovala Kanada 0:9, byť tam Česko nehrálo kompletní a pak vás porazilo Finsko 4:2?
„Výsledky nevypadají moc hezky. Ale byly to pořád jenom přípravné zápasy, teď jsme už na sto procent nachystaní na turnaj. Tam to budou jiné výsledky.“
Finsko vás přestřílelo 40:15. Co musí být v úterý jinak, abyste porazili Rusko?
„Podle mě víc vyklidnit. Byli jsme nervóznější, báli se hrát na puku. Ale všechno si teď sedlo, budeme makat. A doufám, že se nám na turnaji bude dařit. Jsme jeden tým a tak taky chceme hrát. Věřím, že to bude dobré.“
Jakou roli dostanete na svém prvním šampionátu vy
„Budu hrát ve druhém útoku s Martinem Nečasem a Radovanem Pavlíkem. Myslím, že se od nás bude čekat, abychom rozhodovali zápasy a táhli tým nahoru.“
Pro vás tedy nic zase tak nového, tohle se po vás chtělo vždycky...
„Těším se na to. V Halifaxu mám taky takovou podobnou roli. Nějak jsem na to zvyklý, udělám všechno, aby měl tým dobré výsledky.“
V QMJHL máte 46 bodů, jste sice nováček, ale rovnou i druhý nejproduktivnější hráč ligy. Nakonec se rozhodnutí odejít z Česka jeví jako dobrá volba...
„Myslím si to, jsem rád, že jsem do Halifaxu šel a že máme takové výsledky. Hned od začátku jsem si tam rychle zvykl, snažil se vycházet z toho, jak jsem hrál v Pardubicích. Chci makat ještě víc a zatím se daří.“
Měl jste z nové ligy nejdřív respekt?
„Měl, strach tam nebyl, respekt je to pravé slovo. Najednou jste v nové zemi, čeká vás jiný hokej. Snažil jsem se hrát, co umím.“
A sám si respekt zasloužit?
„Právě, zase jsem tam začínal úplně od nuly. Musel jsem všem ukázat, jaký jsem hráč. Snad se mi to povedlo, lidi kolem klubu jsou úžasní, nemám si na co stěžovat.“
Slýcháte často srovnání s Nico Hischierem, jedničkou minulého draftu, který v klubu působil před rokem? Máte našlápnuto, abyste ho v produktivitě překonal.
„Ani ne. Možná jednou, nebo maximálně dvakrát jsem nějaké porovnávání zaznamenal, jinak ne. Všichni tam jsou fakt hrozně fajn, neměří nás nijak spolu, což je dobře. Nico v Halifaxu hrál dobrý hokej, já, myslím, snad taky. Lidi hokeji milují, je jim jedno, jestli tam hraje on, nebo já, zbožňují Halifax. Zajímají je výsledky a my vyhráváme, takže všechno jde dobře.“
Důkazem, jak všechno v Kanadě klape, je, že vás skauti řadí před draftem pořád někam mezi 3. a 5. místo. Berete to jako ocenění práce, že na sobě makáte?
„Přesně tak, je to takové plus a povzbuzení. Když vidím, že mě řadí takhle vysoko, hecuje mě to, nutí víc pracovat, abych byl ještě lepší než teď. Je příjemné moje jméno vidět takhle nahoře, chci reprezentovat Česko, ukázat, jaký tady děláme hokej. Bude super, když se mi to nějak povede.“
Táta Marek, který trénuje Třinec, vás pořád sleduje, nebo teď přenosy z QMJHL nestíhá?
„Ale kouká, vidí každý zápas. Hned po něm mi vždycky pošle SMS zprávu a druhý den spolu utkání rozebíráme. Jsem pořád pod kontrolou.“ (usměje se)
Takže když má pak druhý den v práci kruhy pod očima, je to vaše práce. Nenecháte ho vyspat.
„Mákne si. Ale zatím to zvládá výborně, tak snad to bude pokračovat takhle dál.“
