Po pauze zaviněné virózou už zase naskočil. Motal karlovarské protihráče, proměnil trestné střílení, trefil tyčku. Roman Červenka byl zase ve své kůži. „Sice to ještě nebylo ono, ale necítil jsem se zase tak spatně,“ uznala slávistická hvězda po výhře 3:1. Tu ovšem viděla hrozivě nízká návštěva 2 682 diváků…
Neuspávala vás ta komorní atmosféra? Jak se vám v takové kulise hrálo?
„Strašně! Nepamatuju, kdy tu bylo takhle málo lidí, za ty tři roky, co jsem pryč, jsem zapomněl, jaké to je hrát před takovouhle návštěvou. Pro nás hráče je to hrůza, ale bohužel s tím nic neuděláme. Třeba se nám teď bude hrát líp venku, kde budou lidi. Je jedno, komu fandí, ale přijdou na hokej, kdežto tady vyjedete na led a při rozbruslení není na tribunách vůbec nikdo a v první minutě snad jen deset lidí. To se vážně hraje blbě.“
Před týdnem vás zřejmě namlsala vyprodaná O2 Arena a 15 a půl tisíce fandů na utkání s Kladnem…
„Musíme říct Džegrovi, aby se na nás aspoň přišel podívat… (usměje se) Asi je teď v Praze moc hokeje, nevím, těžko říct. Tohle stejně není otázka na mě, já jen soudím z pohledu hráče, jak to vypadá. Já netvrdím, že musí chodit pořád patnáct tisíc, stačí šest sedm, to už je hokej zase jiný, hraje se líp. Člověk se do toho líp dostane. Tohle je ale mrtvý, musíme si pomoct sami, protože tady nám holt nikdo nepomůže. My se přitom musíme soustředit aspoň sami na sebe a sbírat body, ať je tady tisíc lidí nebo deset tisíc.“
Dobrou náladu jste si alespoň v utkání s Karlovými Vary udělal podařeným trestným střílením. Evidentně vás však před ním pobavil oddechový čas kouče Růžičky. Proč přišel?
„Já toho měl plný zuby po tom sprintu, navíc jsem měl i trochu vyražený dech, tak jsem nemohl hned jet. Ale smál jsem se, když si kvůli tomu Vláďa vzal time, protože tohle jsem ještě neviděl. Nakonec mi to ale asi pomohlo.“
Aspoň jste si mohl rozmyslet, co provedete, ne?
„No, já přitom do poslední chvíle nevěděl, co udělám. (usměje se) Tak nějak mi to vyšlo na tohle zakončení, ještě, že to tam padlo.“
Během hry jste si zase výborně rozuměli s Vladimírem Sobotkou. Čím to, že když jste spolu roky nehráli, takhle vám to klape?
„Vláďa i Jarda Kalla jsou dobří hokejisti. Když si s někým na ledě vyhovíte, máte smysl pro hru, tak vám to prostě sedí a nemusíte se ani dlouho sehrávat. Mě nepřijde, že jsme hráli bůhvíjak výborně, může to být ještě lepší. Přece jen je znát, že tu byla v kabině nějaká ta viróza, ani Vláďa se necítil nejlíp a já taky musím ještě potrénovat. Ale potřebovali jsme tři body a ty máme, to je hlavní.“
S vaším návratem do sestavy zase přišly slávistické góly. Vnímáte to?
„Nad tímhle vůbec nepřemýšlím. Chci samozřejmě klubu co nejdřív pomoct, zaplatili tady za mě pojistku a můžu tu během výluky nastupovat. I proto jsem šel hrát, jakmile jsem se cítil líp. Nejsem tu od toho, abych se na kluky jenom díval.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
