Plzeňský Mazanec o napadení před hospodou: Jen jsem se bránil
Tohle zamrzí. Když Plzeň, vedoucí tým extraligové tabulky, opustil finský gólman Tuukka Rask, nastoupil na jeho místo Marek Mazanec. Vedl si skvěle. Jenže! Momentálně si musí dát měsíc oraz, mimo hru ho vystavil zlomený prsteníček na levé ruce. Potíž je v tom, že původcem nebyla rána na ledě, ale potyčka před lokálem… „Nejvíc mě štve, že jsem hloupě oslabil tým,“ tvrdí 21letý brankář.
Páteční večer, mladý sportovec, restaurace. Taková kombinace budí dojem opilecké rvačky, ať je to, jak chce. „To ale rozhodně vylučuju! Alkohol v tom nehrál roli, byl jsem jenom vyzvednout přítelkyni na cestě domů,“ ohrazuje se Marek Mazanec, chlapík s pověstí slušňáka a pohodového společníka.
Co se tedy stalo? Jak jste ke zranění přišel?
„Vycházeli jsme z podniku, načež jsem byl napadený jedním návštěvníkem. Nevím, proč, ale nejdřív se do mě pustil slovně, pak fyzicky. Do sporu se pak připletla i moje přítelkyně, kterou taky napadli lidi, kteří byli s tím klukem.“
Mít s sebou spoluhráče Ryana Hollwega, vypadal by asi spor jinak, že?
„To jo. Ten by asi všechno vyřešil rychle, zmuchlal by ho jak papír od sekaný a byl by klid. Bohužel jsem byl sám…“
Kdy jste vůbec zjistil, že je s vaším prstem něco špatně?
„Začal mě bolet hned. Celou noc jsem ho ledoval, ale ráno mi bylo jasné, že ho mám nateklý, takže jsem jel k doktorovi. Ani jsem to všechno pak nestihl oznámit na klub, protože jsem byl v nemocnici u našeho týmového lékaře, a ten hned volal Stráčovi (šéfovi klubu Martinu Strakovi). Než jsem mu to stihl říct sám, všichni to věděli.“
A jaká byla reakce nadřízených?
„Nebyli nadšení, ale všem jsem vysvětlil, jak se to stalo, pak jsme hlavně řešili, co dál. Jsem připravený nést následky za to, co se stalo, i když jsem za to nemohl. Ví se o mně, že jsem nekonfliktní typ.“
V klubu jsou rozmrzelí z toho, že ztratili rozchytanou brankářskou jedničku. Tohle je i pro vás hlavní potíž, že?
„Přesně tak. Poslední dobou se dařilo mně i mužstvu, letos jsem potřeboval odchytat co nejvíc zápasů a všechno se pokazilo takovýmhle nesmyslem. Vždyť já doteď nikdy neměl žádné velké zranění, maximálně jsem kolem Vánoc vždycky dostal chřipku… Aspoň, že o tým nemám strach. Bude chytat Áda (Svoboda), a ten je připravený výtečně. Za tu dobu, co teď nechytal, má pořádně natrénováno, v ničem nepolevil. Nepochybuju, že se chopí své šance.“
A vy se vrátíte zhruba za měsíc, to platí?
„Doufám. Doktor říkal, že kost potřebuje měsíc, aby srostla do pevnější podoby, pak bych dostal plastovou dlahu a mohl bych chodit na led a zase naplno trénovat. Přes vyrážečku rány ani nebolí, spíš jde o to, že teď neudržím hokejku. Ale hned, jak mi na ruce splaskne otok a odmotají mi sádru, jdu na zimák a budu jezdit na rotopedu a posilovat nohy, rozhodně na sobě budu makat, abych zůstal v kondici.“
Těší vás alespoň, že podle reakcí v internetových diskusích jste po pátečním incidentu za gentlemana, který bránil dívku?
„Hmmm. Ale taky jsem viděl reakci, že bůhví, co ten vymazanec zase dělal. O tohle vůbec nejde. Hlavní je, aby lidi věděli, proč nechytám, že nejsem žádný hospodský rváč.“
