Němec vzkazuje z nemocnice: Proti Spartě chci ještě hrát!
Nejproduktivnější brněnský hokejista Vojtěch Němec je po pondělním úderu do hlavy v zápase se Spartou stále v nemocnici, černé myšlenky na konec sezony si však ani s otřesem mozku nepřipouští. „Když ležím, cítím se dobře. Když ne ve čtvrtek, tak v sobotu doma bych chtěl znovu naskočit,“ říkal do telefonu z nemocničního pokoje.
V noci z pondělí na úterý si Vojtěch Němec na mobilu prohlížel videa ze čtvrtého semifinále Kometa-Sparta (3:5) a příjemně mu nebylo. Na faul, kterým ho sparťanský útočník Tomáš Rachůnek poslal na nosítka, se mu nedívalo dobře. Na druhý den už měl přesto daleko optimističtější náladu.
První otázka se nabízí: jak je vám po těle?
„V nemocnici pořád jsem, ale už se cítím docela dobře. Všechny procedury jsem si odbyl včera. Ve středu bych měl jít domů, pak uvidíme, jak to bude vypadat. Rád bych do série ještě naskočil.“
Co všechno jste od pondělního odjezdu z ledu absolvoval?
„Odvoz do nemocnice, tam rentgeny, cétéčko, další základní vyšetření. Zjistili mi otřes mozku a pochroumané rameno, ale nemělo by to být nic vážného. Doufám, že když ne ve čtvrtek, což asi ne, tak v sobotu bych mohl hrát.“
To jste docela odvážný.
„Nerad bych chtěl být za smolaře. Chci pomoct Kometě i sobě, protože mám výbornou sezonu a rád bych ji dotáhnul do konce. Ne abych ji končil na nemocničním lůžku.“
Od předloňského play off to vypadá, že máte se Spartou smůlu na zranění, co říkáte?
„Tehdy to ale byl čistý střet u mantinelu. Blbě jsem se zapřel a dal jsem ramena k sobě. Vyskočila mi klíční kost. To byla moje blbost.“
A v pondělí?
„No… to těžko říct. Staly se tam nějaké věci během zápasu, které bych nerad komentoval. Každý si sáhne do hlavy nebo do svědomí, jak to bylo nebo nebylo. Pro mě to už není důležité. To už je minulost. Koukám, jak se co nejrychleji uzdravit a pomoct klukům.“
Měl jste pocit, že se vám Sparta věnuje nadstandardně?
„Pocit tam určitě byl, s tím jsem mohl počítat. Daří se mi, sbíral jsem body v play off a je logické, že si mě soupeři budou všímat. Jestli to byly fauly, nebo ne, od toho jsou tam rozhodčí, aby to posoudili.“
Měl jste náladu dodívat se na zápas?
„Vzhledem k tomu, že jsem ležel do jedenácti na ošetřovnách, jsem neměl možnost konec vidět. Pak jsem se na telefonu snažil prohlídnout video ze zápasu, bohužel jsem viděl jen dvě situace, tedy zákroky Honzy Hanzlíka a Tomáše Rachůnka. To nebylo příjemné vidět. Přišla mi hromada povzbuzujících sms a zpráv na facebooku, čímž bych chtěl poděkovat všem a vzkázat, že se chci vrátit.“
Jak posuzujete Hanzlíkův faul na Pecha, taky oceněný trestem do konce zápasu?
„Když se na to člověk podívá, tak si v první chvíli myslí, že to je jasný zkrat Hanziho, že šel Pechovi krosčekem do zubů nebo do obličeje. Neomlouvám to, byla to hloupost, ale mám pocit, že on mu šel holí do hrudníku a Pecháček se v poslední chvíli trochu sehnul, proto dostal do zubů. To musí vědět Honza, co tam bylo.“
Riskujete hodně, když se chcete vracet na led?
„Když ležím, cítím se dobře. Uvidíme, co to udělá, až vyjedu na led. Možné je, že mám jen silné řeči a nikam se nedostanu. Otřes mozku je nebezpečná věc. Uvidím, jak to bude, až se zvednu z postele.“
Takže z nemocnice rovnou na stadion?
„Na stadion nevím, to záleží, kdy mě pustí. Pokud to bude brzo ráno, chtěl bych se tam zastavit.“
Poradí si útok Komety bez vás?
„Když nebudu hrát a oni budou vědět, že jsem víceméně v pořádku, tak budou táhnout za jeden provaz a poradí si i beze mě. Na jednom hráči to nestojí a nepadá. Já jsem dejme tomu vedl kanadské bodování, ale bylo to i díky pomoci kluků v lajně. Když tam bude hrát někdo jiný, dokážou mu to taky hodit a bude to fungovat.“
