Nedvědova kariéra: emigrace, debut proti Gretzkému i triumf nad Jágrem
O tom, že má Petr Nedvěd i s play off přes tisíc startů v NHL, hrál za hvězdné týmy Pittsburghu i Rangers, ví kde kdo. Málokdo už ale tuší, jak se do zámoří dostal, že byl na draftu výš, než Jaromír Jágr a v NHL debutoval proti nejlepšímu z nejlepších. V reprezentaci byl legendární útočník u úspěchů Kanady i Česka, ale zažil i hořké zklamání. Jaká byla kariéra bývalého kapitána a rekordmana Liberce, jehož dres s číslem 93 už po nedělním ceremoniálu nikdo z hráčů Bílých Tygrů neoblékne?
1990 - Draft nad Jágrem, skok do NHL
Důležitým mezníkem kariéry Petra Nedvěda byl rok 1989. Mladý hráč Litvínova tehdy na začátku roku emigroval do Kanady, aby si mohl splnit zámořský sen. Premiérový ročník za mořem odehrál ve WHL, kde v dresu Seattlu nasbíral neuvěřitelných 145 bodů v 71 zápasech! Nebylo pochyb, že na letním draftu v roce 1990 bude žhavým zbožím.
Ačkoliv byl Petr Nedvěd (druhý zprava) odhadován na čtvrtou pozici, ve Vancouveru šel na řadu jako druhý za Owenem Nolanem a už v Kanadě zůstal, protože po něm šáhly místní Canucks. A hádejte, kdo byl vybrán jako pátý. Ano, byl to Jaromír Jágr, na kterého ukázal Pittsburgh.
Petr Nedvěd okamžitě zapadl do týmu a 6. října si odbyl premiéru na ledě Los Angeles Kings s kapitánem Waynem Gretzkym. Vancouver tehdy i díky brance Roberta Krona zvítězil jasně 6:3. Hvězdný Gretzky v utkání pro změnu nebodoval a utkání zakončil s mínus čtyřmi body v tabulce pravdy!
Nedvěd byl tehdy na kladné jedničce a na první bod i gól si počkal do osmého startu, v němž na ledě Hartfordu vstřelil gól na 2:0 a pomohl k výhře 4:2.
1994 - Vzhůru na olympiádu! Za Kanadu...
Petr Nedvěd však zůstal za očekáváním a v létě 1993 se nedohodl s Canucks na nové smlouvě. Situace využila Kanada, která mu nabídla občanství a poté, co ho přijal, mohl jet reprezentovat na olympijské hry v Lillehammeru v roce 1994, kde ještě nestartovaly hvězdy z NHL. Liberecký rodák nastoupil v elitní formaci a ve čtvrtfinále pomohl i k vyřazení svých krajanů z Česka.
Tahoun kanadského celku byl vidět i ve finále proti Švédsku, které skončilo remízou 2:2. V penaltové loterii sice skóroval, ale nakonec musel skousnout porážku 2:3 a stříbrné medaile. Po turnaji se pak upsal St. Louis, v jehož dresu sezonu dokončil. Další sezonu, zkrácenou výlukou, strávil v dresu New York Rangers, kde se ale příliš dlouho neohřál.
1995 - Pittsburgh? Sezona snů i neshody
V létě 1995 se Petr Nedvěd znovu stěhoval. Tentokrát zamířil do nabitého kádru Pittsburghu a po boku Jaromíra Jágra, Maria Lemieuxe či Rona Francise zářil! Už v první sezoně zůstal v 80 zápasech jediný zápis pod hranicí sta získaných bodů a zářil i v play off, kde si v 18 duelech připsal rovných 20 bodů.
Hvězdná chvíle však přišla ve čtvrtém utkání prvního kola proti Washingtonu, když Petr Nedvěd rozhodl ve čtvrtém prodloužení v čase 139:15 o vítězství Penguins. V tu dobu se jednalo o nejdelší utkání za posledních 60 let. V Pittsburghu nakonec strávil dvě vydařené sezony.
1996 - Poprvé za Česko a propadák
Dva a půl roku po účasti na olympijských hrách v dresu Kanady se Petr Nedvěd dočkal premiéry i v národním týmu své rodné země. Mladý útočník byl součástí nabitého mužstva, které se v roce 1996 zúčastnilo Světového poháru, ale v evropské skupině doslova vyhořelo.
Vše načala porážka 3:7 ve Finsku, trápení prohloubila domácí prohra 0:3 se Švédskem a hřebíčkem do rakve byl debakl 1:7 v Německu o dva dny později, který tak ukončil bídné působení českého týmu.
1998 - Premiéra v extralize s bratrem
V roce 1997 už Nedvědova éra v Pittsburghu skončila. Českému útočníkovi se nelíbila nabízená smlouva, která se mu zdála podhodnocená a čekání na kontrakt si krátil v Evropě i v zámoří. V roce 1998 si připsal premiéru v extralize, kde oblékal dres Sparty a potkal se se svým bratrem Jaroslavem. V pěti zápasech za pražský celek dal dvě branky a přidal tři asistence.
Kromě toho hrál nižší soutěže za rodný Liberec i Nový Jičín (na obrázku). Následně zamířil do IHL, dnes již neexistující soutěže pro farmářské celky týmů NHL, kde nastupoval za Las Vegas Thunder. V jejich dresu začal i sezonu 1998/1999, ale v jejím průběhu přišla výměna.
1998 - Česká jízda v Rangers začíná!
Český útočník se podruhé v kariéře přesunul do Rangers a tentokrát už nezklamal. V Madison Square Garden strávil celkem šest sezon, během kterých byl součástí úspěšné české éry v klubu a nikde nepůsobil déle. V New Yorku vytvořil v sezoně 2000/2001 údernou trojici s Janem Hlaváčem a Radkem Dvořákem, kteří mu pomohli k druhé nejlepší sezoně kariéry.
Petr Nedvěd v ní dal 32 gólů, na 46 jich přihrál a nasbíral tedy dohromady slušných 78 bodů. V sezoně 2003/2004 se dokonce krátce potkal v týmu s Jaromírem Jágrem, ale v závěru přestupové uzávěrky byl vyměněn do Edmontonu. V jeho dresu měl téměř bod na zápas, přesto se mu nepodařilo dostat Oilers do bojů o Stanley Cup.
2004 - Druhá výluka, podruhé ve Spartě
V létě 2004 se pak Petr Nedvěd dohodl na smlouvě s tehdejším Phoenixem, jenže z angažmá sešlo. Zámořskou NHL přerušila další výluka, při které následoval druhý návrat do Čech. Český útočník si to znovu namířil do Sparty, v jejímž nabitém kádru byl čtvrtým mužem bodování a postoupil s týmem do čtvrtfinále play off. V něm ale Pražané překvapivě nestačili na Vítkovice, se kterými vypadli už po pěti zápasech.
2007 - Sbohem, NHL!
Před sezonou 2005/2006 se do NHL vrátil. Během dvou sezon ale výkonnostně klesl, přes Phoenix, Philadelphii a její farmářský celek v AHL se dostal až do Edmontonu, v jehož dresu si 3. března 2007 připsal proti Calgary svůj poslední start v nejlepší soutěži světa. Tím tak zhasla naděje na významný milník, kterým je tisícovka zápasů, na kterou schází Petru Nedvědovi 18 zápasů.
Jeho zámořská kariéra se totiž zastavila na 982 zápasech základní části s bilancí 310 gólů a 407 asistencí. Dalších 71 zápasů přidal v bojích o Stanley Cup, kde nastřílel 19 branek a u 23 asistoval. Ačkoliv působil v našlapaném kádru Pittsburghu i silném týmu Rangers, nikdy nad hlavu nezvedl Stanley Cup.
Cenná trofej se mu vyhýbala, protože v obou případech přišel až několik sezon po celkovém prvenství obou organizací. Do klubu výjimečných se tak Petr Nedvěd nezařadí, což ho pochopitelně mrzí. „Bylo by příjemný vyhrát Stanley Cup, to se mi nepodařilo,“ přiznal po nedělním ceremoniálu v liberecké aréně.
2008 - Návrat domů pod Ještěd
Když něco končí, něco nového začíná. Petr Nedvěd se po konci v NHL potřetí vrátil do Sparty, ale sezona 2007/2008 jemu ani týmu nevyšla a v létě 2008 se zkušený borec vrátil domů do Liberce. V jeho dresu nastartoval významnou kapitolu své kariéry, protože na severu Čech strávil sedm sezon, ve kterých byl nejdéle sloužícím kapitánem v historii Bílých Tygrů.
2012 - Bronzový návrat do reprezentace
Tahoun Liberce se navíc na jaře 2012 dočkal zasloužené odměny. Trenér Alois Hadamczik z něj totiž udělal zástupce kapitána pro mistrovství světa ve Finsku a Švédsku. Petr Nedvěd patřil na severu Evropy k nejlepším hráčům, když v devíti zápasech nastřílel tři góly a na dva přihrál. Zlatý sen mu nakonec v semifinále sebrali Slováci, ale v boji o bronz už Češi zdolali v Helsinkách domácí výběr 3:2.
Ani velká spokojenost ale zcela nezakryla Nedvědovo zklamání. „I přesto, že jsem šťastný, tak mě hryže to semifinále. Je škoda, že jsme neměli možnost hrát o zlato, ale bronz je paráda,“ říkal v Helsinkách čerstvě po zisku medaile.
2014 - ZOH po 20 letech, tentokrát za Česko
Kdo čekal, že bude severoevropský turnaj uzavřením reprezentační kariéry, pletl se. I přes vlnu pochybností totiž Petr Nedvěd nechyběl v české nominaci na olympijské hry v Soči. Pod pět kruhů se tedy vrátil po dvaceti letech, ale tentokrát vyměnil javorový list za český státní znak.
Bývalý útočník Vancouveru, St. Louis, Rangers, Pittsburghu, Edmontonu, Phoenixu a Philadelphie si v pěti zápasech připsal jednu asistenci. Český tým pod vedením Aloise Hadamczika nakonec došel do čtvrtfinále, kde padl 2:5 s výběrem USA a reprezentační kariéra byla definitivně u konce.
2014 - Konec. Bez titulů, ale s respektem
O několik měsíců později už hvězdná kariéra skončila. Petr Nedvěd dokončil sezonu 2013/2014 v dresu Liberce a po rychlém vyřazení 0:3 na zápasy v předkole play off proti Vítkovicím pověsil brusle na hřebík. Jeho liberecká štace tak skončila na 262 zápasech, ve kterých nasbíral fantastických 288 bodů a nastřílel celkem 109 branek.
V obou případech je tak jednoznačně nejlepším hráčem v historii Bílých Tygrů a v sezoně 2011/2012 stanovil dosud nepřekonaný klubový rekord v počtu získaných bodů v jedné sezoně (61). Titul mu však unikl, protože ho Liberec získal až v roce 2016, přesto to jeho kariéru nijak nesnižuje.
„Musím říct, že kariéru jsem měl dlouhou a bohatou. Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na ní podílel. Bylo to úžasný,“ hodnotí s odstupem let samotný útočník. Jeho příběh navíc píše zajímavou zápletku.
V roce 2014 totiž Nedvědův konec kariéry komentoval na svém Facebooku i Jaromír Jágr slovy: „Velká škoda, snad ví, co dělá.“ Jak tento pohádkový příběh dopadl, to už všichni víte.
2018 - Návrat snů, poklona od Jágra
O necelé čtyři roky později se totiž oba velikáni střetli znovu. Jako soupeři a naposledy v oficiálním utkání. Jaromír Jágr totiž přijel v sobotu 3. února do Liberce se svým Kladnem, kam se vrátil z NHL, aby mu pomohl vybojovat vysněný návrat do Tipsport extraligy. V utkání WSM ligy ho hostily Benátky a Petr Nedvěd si nemohl jedinečnou šanci nechat ujít.
Lyže vyměnil za brusle a jen řekl: „Jdu do toho!“ V dresu Benátek už definitivně ukončil svou hráčskou kariéru, ale ne v žádném volném tempu. Na ledě strávil nejvíce času z celého týmu a i přes porážku 2:7 zářil, protože první gól Benátek sám dal a na druhý přihrál.
„Klobouk dolů,“ žasl Jaromír Jágr a tleskal svému kamarádovi. Tomu aplaudovala i zaplněná Home Credit Arena, v jejíchž útrobách neudržel 46letý útočník slzy, když odpovídal na dotazy novinářů. „Když jsem hrál zápas, tak to bylo v pohodě. Až na konci jsem se nějak dojal z těch mých zřejmě zajímavých slov,“ usmíval se po nedělní rozlučce.
2018 - Zlatá tečka
A ta probíhala ve velkém stylu. Liberecký klub totiž před extraligovým duelem se Spartou vyvěsil ke stropu haly Nedvědův dres a vyřadil jeho číslo 93. Ceremoniálu se navíc zúčastnil i Nedvědův otec a bratr Jaroslav, který je asistentem trenéra právě ve Spartě.
Petr Nedvěd neudržel slzy už při úvodním potlesku vestoje, kdy mu aplaudovala plná hala. Prostřednictvím videa na kostce mu poblahopřál i jeho bývalý kanadský trenér Tom Renney a zaplněnou Home Credit Arenou zazněla česká i kanadská hymna.
„Kdybych vyrůstal a někdo mi řekl, že budu mít takovou kariéru, asi bych tomu těžko uvěřil. To v žádném případě. Já jsem snil hrát v NHL, to se mi podařilo, hrál jsem za národní mančaft na olympiádě a na mistrovství světa,“ ohlížel se za svou kariérou hvězdný útočník. „Musím říct, že kariéru jsem měl dlouhou a bohatou. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na ní podíleli.“
Ve své děkovné řeči, která se mu těžko četla i z připraveného papíru, poděkoval zejména Liberci, své rodině, ale také Spartě, se kterou spojil část své kariéry. Následně už sledoval, jak za potlesku tribun stoupá jeho dres ke stropu.
„Bylo to pro mě dojemný. V rychlosti mi probleskla celá kariéra. Chtěl bych poděkovat celé liberecké organizaci za perfektní rozlučku. Moc si toho vážím. Myslím, že to bylo nádherný,“ uzavřel svůj večer Nedvěd.
Osud si s ním pohrál. Žádnou velkou trofej mu nedopřál, ale v posledních dnech mu to výraznou měrou oplatil.
