Mohl by sedět na zimáku v Ústí nad Labem a známým vykládat, co je všechno špatně. Ale místo toho se bývalý skvělý střelec Jan Čaloun (45) rozhodl vystoupit se svým pohledem ven. Chce se o svůj názor podělit se všemi, rozproudit diskuzi. Mrzí ho, že se v Česku nehraje aktivní hokej. Nelíbí se mu, že i v novém systému mládežnických soutěží chybí 9. třída, ostře se vyjadřuje o současné podobě WSM ligy. „Není to ode mě nějaká kritika svazu, spíš to myslím jako podnět, který by mohl něco rozhýbat,“ věří.
Pracuje v managementu klubu, trénuje mládež. Zlatý medailista z Nagana Jan Čaloun jede naplno (Co dnes dělají šampioni z Nagana? Více čtěte ZDE>>>), vůbec nevadí, že je to „jen“ pro prvoligové Ústí nad Labem. To samé chce i od ostatních. A taky mu není jedno, kudy se ubírá celý český hokej. „Na zimáku jsem bydlel, v noci se dívám na NHL. Všímám si detailů. Nedívám se už na hokej jako fanoušek, ale proto, že se chci vzdělávat. Takhle jsem se hodně naučil už jako aktivní hráč, teď se vzdělávám dál. Pořád sleduju, co dělají jinde,“ říká někdejší snajpr se zkušenostmi z Finska i Ameriky.
Když se podíváte na domácí soutěže, co vidíte na první pohled?
„Že si tady pořád hrajeme český hokej.“
Zkuste tenhle často používaný termín rozvinout.
„Nechci se nikoho dotknout, ale když končila základní část extraligy, měl jsem rodinu pryč a byl čas se podívat na zápas Pardubic s Hradcem. Pardubický hráč vezme puk za vlastní bránou a jede. Pořád jede. Říkám si: Kde jsou ti hradečtí? On si v klidu projede vlastním pásmem, je ve středním pásmu a nic. Najednou se objeví pět hradeckých hráčů na vlastní modré čáře. Bum, všichni vedle sebe. Tohle jsem pět let nikde neviděl, jenom u nás.“
Máme strach?
„To je pak otázka z čeho. Pardubice hrály o šestku, dobře. Ale Hradec nehrál o nic. A stejně tam stojí. Ovšem rozhodně to není jenom o něm, podívejte se na WSM ligu. Ze svazu přicházejí jasné instrukce, ať hráče vychováváte tak, že hrají s pukem, jsou na kotouči, hrají aktivně. K nám do Ústí přijedou týmy ze špičky, my jsme finančně i výkonnostně proti nim úplně jinde. Místo, aby oni hráli aktivní a rychlý přístup, čekají na nás ve středním pásmu. Tedy až na Kladno, Miloslav Hořava je jedním z trenérů, kteří aktivní hokej naopak vyznávají.“
Z čeho ten způsob hokeje u ostatních vychází?
„Nevím. Fakt nevím. Když se koukám na NHL, tam tohle nevidím.“
Týmy chtějí vyhrát, ovládnout hřiště, to bude možná zásadní.
„Ano, chtějí dávat góly, vyhrávat. Tady je ten obrovský rozdíl. My se hned po ztrátě kotouče stáhneme, oni hned agresivně přistupují. Ztratíte puk, tak hned brzda a zpátky, rychlý přístup. My to hrajeme jako fotbal. Stoupneme si do lajny a stojíme. Ale už i fotbal je jiný a dnešní hokej se hraje úplně jinak (bere do ruky tabulku a ukazuje), napadání ve dvou, třetí hráč je poblíž. Přehrání kotouče, brzda a tenhle hráč (ukazuje) tam hned jede. Obránce? V NHL je aktivní, jde si do pytle, útočník letí místo něj nahoru... Nedávno jsem viděl třeba zápas Vancouveru a Arizony, na poměry ligy podprůměr. Ale ve třetině se prolínají, všichni bruslí. Dnešní moderní hokej mi připomíná atletiku na ledě. Spočívá v tom, že máme pět obránců i pět útočníků na ledě. Teď se vrátím domů, zápas Hradec a Pardubice? Jeden, druhý, třetí, čtvrtý a pátý (tluče do tabulky vedle sebe). Anebo jeden bojuje o puk, dva stojí tady a dva tady. Konec.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
