Nejlepší hokejový podcast? Bezkonkurenčně Spittin Chiclets, kde řádí dva bývalí hráči z NHL Ryan Whitney a Paul Bissonette. Aktuální hokejová témata umí vtipně i ostře setřít, užít si je. Hlavně mají v pořadu hosta, který se jim otevře tak, že máte dojem, jak sedíte s osobnostmi NHL v hospodě u piva a ony solí svoje historky. „Tenhle pořad je jednoznačně náš vzor,“ říká bývalý hokejista Jakub Koreis, který s novinářem Richardem Tesařem vyrábí český podcast Bomby k tyči.
Nejsou v něm přehnaně korektní. Z někoho si vystřelit? Žádný problém. Z hostů, ze sebe, z událostí, které minulý týden přinesl. Bomby k tyči vyjedou ven každý týden s novým dílem. „Přišlo nám, že se v médiích bere hokej moc vážně. Chtěli jsme témata někdy trochu zlehčit. Podcast se nabízel, protože to je formát, který ve světě dobře funguje a u nás se dobře rozjíždí. V Česku žádný vyloženě hokejový nebyl,“ vysvětluje Koreis, proč do toho dva kolegové z O2 TV šli.
Bývalý útočník Plzně, Sparty nebo Komety, kterého draftoval v roce 2002 v prvním kole Phoenix, byl hodně aktivní na sociálních sítích. Na Twitteru si získal svoje publikum hlavně díky ostrým názorům. Teď má i vlastní, zhruba hodinový pořad, který můžete najít i jako video na youtube. „Já i Richard jsme měli v šuplíku projekt k podcastu, ale každý sám, ne a ne se k tomu dokopat. Na Open Air v Drážďanech jsme byli na pivě, kecali o tom a naše nápady spojily. Za měsíc jsme to pak vypustili do světa,“ říká bývalý hokejista.
Pokaždé věnuje s Tesařem zhruba 30 minut docela přísnému komentování aktuálního dění (schválně zkuste spočítat, kolikrát už zazněla Koreisova hláška „Ty krabe“). Většinu pořadu zabere rozhovor s hostem. Už přivítali Dominika Kubalíka , na dvojrozhovor Martina Kauta s Martinem Nečasem , Michala Kempného nebo Andreje Šustra.
Řeší se kariéra, hokej, ale taky holky jako u Kauta s Nečasem. „Měli jsme hlavně pozitivní reakce, negativní taky přijdou, bez nich by to nešlo a samozřejmě pro nás mají smysl taky. Naše rozhovory jsou odlehčené a snažíme se, aby se u nás host cítil dobře,“ usmívá se Koreis. Najednou je tak na druhé straně, než při hokejové kariéře. Neodpovídá, ptá se. Má seznam okruhů, kudy se má povídání ubírat. S Tesařem musí hosta rozmluvit a vytáhnout z něj perly.
„Tohle je hlavně Richardova doména. Já se snažím okoukávat, jak v situacích reaguje, pro mě je to pořád nové. Jsem před každým rozhovorem nervózní, jestli všechno půjde a jak to vyjde. Učím se za pochodu. Ale zase věřím, že je něco jiného, když se hokejisty ptá bývalý hráč, který konkrétní situace zažil. Novinář má přehled, ale zase ne osobní zkušenost,“ dodává Koreis.
