Phelps, Ronaldo, Djokovič. Kdo další „dopuje“ kyslíkem a co jim to přináší? | iSportLIFE | iSport.cz
20.3.2020 • 09:51

Phelps, Ronaldo, Djokovič. Kdo další „dopuje“ kyslíkem a co jim to přináší?

Vstoupit do diskuse
0

Jaký je rozdíl mezi zlatou a stříbrnou medailí? Mezi bronzem a „bramborou“? Mezi věčnou slávou a zapomněním? V elitním sportu jde o zlomky jednotek a k úspěchu „stačí“ podat o půl procenta lepší výkon než soupeř. Kyslík je jednou z legálních metod, jak svoje šance na úspěch zvýšit.



Jak obstát ve sportech, kde jsou ti nejlepší „všichni stejně dobří“, a kde na zlato může dosáhnout kterýkoli ze skupiny pěti nebo deseti lidí? „Ladění formy“, to není zdaleka jen trénink, ale mnoho faktorů, jejichž „koktejl“ ladí hned několik odborníků dohromady – tréninkový plán, sledování výsledků soupeřů, vyladěný jídelníček, každodenní regenerační či meditační rituály, psychologické konzultace… A samozřejmě také různé formy „legálního dopingu“, kam vedle různých potravinových doplňků, vitamínů a minerálů patří také práce s kyslíkem. Jak to vlastně funguje?

Spánek ve třech tisících

Takzvaný hypoxický trénink využívají především vytrvalostí a výkonnostní sportovci – plavci, maratonci, triatlonisté a samozřejmě cyklisté a horolezci při aklimatizaci. V tréninku se pracuje se sníženou hladinou kyslíku, která přinutí kardiovaskulární systém pracovat intenzivněji, než za běžných podmínek, na které je sportovec zvyklý. Docílit se toho dá buď v prostředí s přirozeně sníženou hladinou kyslíku, což jsou třeba vysoké hory a náhorní plošiny. Z nich také „vítr fouká“ peruánské cyklisty s ohromujícími výkony, pro které jsou tyto extrémní podmínky přirozeným prostředím. Silniční závod v Evropě pak „udýchají“ s mnohem menší námahou. Kdybychom to měli k něčemu přirovnat, tak k pověstnému Zátopkovu tréninku ve vojenských botách, které když odhodil, běželo se mu o to lehčeji…

Vytrvalec Mo Farah se loučí s diváky na Zlaté tretře
Vytrvalec Mo Farah se loučí s diváky na Zlaté tretře

Podobným a pro mnohé dostupnějším způsobem jsou kyslíkové stany. Aby byl hypoxický účinek optimální, je potřeba ve stanu pobývat minimálně 6, ale klidně až 12 nebo 14 hodin denně, tedy zavřít se do něj nejen na spaní, ale už nějakou dobu před, třeba s knížkou nebo filmem. Alternativou je hypoxický trénink s maskou, kdy vdechujete „vysokohorský vzduch“ přímo při výkonu, tedy třeba jízdě na cyklotrenažéru.

Mnoho vrcholových sportovců má kyslíkové stany doma jako trvalé vybavení ložnice. Patří mezi ně třeba Mohamed Farah, čtyřnásobný olympijský šampion v běhu na 5 a 10 tisíc metrů, který si stan brává i na velké akce. Na OH v Londýně třeba ve stanu spal do posledního dne před svým dvojnásobným zlatým triumfem.

Pravidelný spánek i regeneraci kyslíkem si dopřával i fenomenální plavec Michael Phelps. Hypoxický stan ale používají i sportovci, u kterých bychom takového praktiky nečekali: Ke spaní ve stanu se „přiznal“ třeba Cal Crutchlow, britský jezdec Moto GP. Spánkem v kyslíkovém stanu (a mimo jiné taky výběhy se závažím na Ještěd) se připravoval i český motocyklový závodník David Pabiška na slavnou rallye Dakar. Ve skleněné rakvi, která kombinovala kyslíkový stan s hyperbarickou komorou ale údajně pospával i Michael Jackson, aby si udržel věčné mládí…to už se ale dostáváme spíše do roviny konspiračních teorií…

Co dokáže řídký vzduch?

Dnes jde o běžně a legálně užívanou pomůcku sportovců. Používání kyslíkového stanu přitom bylo některými ještě nedávno vytýkáno – známý je třeba případ Kateřiny Neumannové před olympiádou v Turíně. V reálu ale nejde o žádný doping, ale situaci, kterou simulujeme pobyt ve vysokých horách, který také nikdo nikomu nemůže zakázat. Zároveň – pokud je trénink veden pod dohledem – jde o mnohem přirozenější a podstatně zdravější variantu okysličení krve a zvýšení počtu červených krvinek, než třeba užívání zakázané látky EPO, která má podobné účinky. O to, zda je takové trénování „férové“, se povedou debaty ještě dlouho. Ale co pak s těmi, kteří ve vysokohorských oblastech přirozeně žijí, jako třeba kolumbijský cyklista Rigoberto Uran, který se narodil v městečku s nadmořskou výškou 1830 metrů, obklopeném čtyřtisícovkami?

Trávení času v hypoxickém stanu pod dohledem odborníků se může sportovci vyplatit hned z několika důvodů. Výrobci stanů i studie potvrzují nárůst anaerobní a aerobní výkonnosti při pravidelném používání. Organismus pak lépe a hospodárně využívá kyslík, „konzumovaný“ během výkonu. Zlepšit by se pak měly i silové a vytrvalostní schopnosti. Dalším benefitem je fakt, že díky hypoxickému tréninku narůstá množství krevních kapilár, zlepšuje se tak prokrvení a přenos kyslíku krevním oběhem, což vede ke stimulaci produkce svalového hemoglobinu a posun laktátového prahu – to znamená, že můžeme posunout hranici, kdy se tělo přesouvá do anaerobního pásma a začíná fungovat na kyslíkový dluh.

Rizika hypoxie: Bolesti hlavy a snížení výkonu

Ani každodenní dvanáctihodinové odříkání ale není samospásné. Podle odborníků totiž ani stan v hodnotě 5000 dolarů a jeho pravidelné užívání, nemusí fungovat na všechny. Může se stát, že proti hypoxickým účinkům budeme imunní, nebo že se náš výkon zvýší jen nepatrně. To se může stát především v případě, že stan užíváme neuváženě. Odborníci se shodují na tom, že by sportovci jeho využití měli konzultovat s odborníkem, ideálně lékařem, specializujícím se na sportovní medicínu.

Naprosto od věci a nebezpečné je ihned „naskočit“ do extrémní simulované nadmořské výšky třeba 3000 metrů nad mořem a doplnit to tvrdým tréninkovým zápřahem. Na stan je třeba zvykat si postupně, zvyšovat dávky pod dohledem a na doporučení odborníka a pravidelně kontrolovat „zpětné vazby“ organismu jako tlak, tep a krevní oběh. Kyslíkový stan by rozhodně neměl působit na úkor sportovcova spánku a způsobovat např. bolesti nebo motání hlavy. To jsou signály, že něco není v pořádku.

Záleží také na individuálním nastavení organismu: U některých jedinců dochází k adaptačním změnám už v nadmořské výšce 1000 metrů, jiní zase mohou vlivem řídkého vzduchu pozorovat takzvanou horskou nemoc: nevolnost, poruchy vidění a bolesti hlavy. Pokud sportovec trpí horší adaptací na nadmořskou výšku, projeví se u něj hypoxický trénink spíše poklesem výkonnosti. Optimální nadmořská výška pro hypoxický trénink je 2000 – 2500 metrů. Výška (nebo simulovaná výška) nad 3000 metrů už ztrácí smysl – ta už snižuje vůli trénovat pod vyšší zátěží a může vést k takzvanému podtrénování.

  Hyperoxická terapie: Regenerační bomba

Znamená dodání větší než běžné míry kyslíku a jde v podstatě o „opak“ využití kyslíkového stanu k simulaci řídkého vzduchu. Kyslík ve vyšší koncentraci než ve vzduchu, který běžně dýcháme, napomáhá rychlejší regeneraci svalů a dovoluje opakovat trénink s větší frekvenci a o vyšší intenzitě. Jednoduše řečeno, kyslík (vdechovaný pomocí bomby a speciální masky nebo zavřením do hyperbarické kyslíkové komory) působí jako urychlovač regeneračních schopností našeho těla.

Běžně ho používají třeba Cristiano Ronaldo nebo Novak Djoković a fotkou v „cestovní“ komoře se na svém instagramu pochlubila i Ashleigh Johnsonová, americká hráčka vodního póla. Vyzkoušet regenerační schopnosti kyslíku můžeme i my, „běžní smrtelníci“ – hodit se může po náročném tréninku, nebo když si dáme do těla na maratonu nebo náročném závodě. Umělé dodávání kyslíku bylo svého času na seznamu zakázaných látek, vydávaných Světovou antidopingovou asociací (WADA). V roce 2010 ale kyslíkový suplement z listiny zmizel.


Vstoupit do diskuse
0
Další články autora

iSport LIFE

Běh Kolo Testy Inspirace Akce iSport LIFE Columbia běžecké závody

iSport LIFE je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. Přijmi výzvu!

Jízdní kola * Elektrokola * Elektrokoloběžky * Tenisové vybavení na Heureka.cz

23. srpna 2020
Praha
Přihlásit se
12. září 2020
Brno
Přihlásit se
10. října 2020
Praha
Přihlásit se

www.isportlife.cz je web o životě sportovců. Nenajdete zde však výsledky, časy, rozebírání herních taktik a hledání ideálních sestav. Začíst se naopak můžete do profilů, rozhovorů a příběhů nejen našich, ale i zahraničních sportovců. Poodhalíme vám nejen jejich tréninkové finty, ale i to jak správně odpočívat. iSport LIFE je o životě ve sportu.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá také běžecké závody v různých městech v České republice.

Články odjinud
Články odjinud