Přijde druhé Soči? Šéf biatlonu pustil miliony a má tajnou víru: Udělali jsme maximum
Jestli se zima zeptá, čeští biatlonisté mají odpovědi připravené. Reprezentační týmy dostaly v přípravě exkluzivní podmínky, dorůstají nové naděje a vrací se Markéta Davidová. „Bylo by fajn udělat druhou část příběhu, který nastal v roce 2014,“ říká svazový prezident Jiří Hamza.
Olympiáda v Soči před jedenácti lety odstartovala boom, který v historii českého sportu zřejmě nemá obdoby. Fantastická generace v čele s Gabrielou Soukalovou a Ondřejem Moravcem přivezla neuvěřitelných šest medailí. Biatlonový boss má však důvod, proč se na ni teď odkazuje. „Udělali jsme v přípravě maximum, poslední dva roky se hodně změnilo,“ vysvětluje.
Poté, co loni český tým skončil bez medaile na očekávaném světovém šampionátu v Novém Městě na Moravě, došlo ke změnám v realizačních týmech a borci dostali v přípravě nové možnosti. Léto před olympiádou v Anterselvě, která leží 1600 metrů nad mořem, reprezentanti zhusta trávili na vysokohorských soustředěních. V červnu byli tři týdny v Livignu, Isolaccii či Lenezerhedie. Na přelomu července a srpna dřeli tři týdny v Passo Lavazé a další tři týdny trénovali v září přímo v olympijském areálu v Anterselvě. K tomu byli i v norském Merakeru, rakouském Obertilliachu a před startem sezony i nadvakrát na prvním sněhu ve finském Vuokatti.
„Určitě měli otevřenou ruku z hlediska ekonomického,“ říká Hamza. „Úplně málo peněz nás to nestálo. Každé soustředění je milion.“
Tohle je další spojitost se slavnou érou olympiády v Soči. Tam se závodilo taky ve vysoké výšce, kolem 1500 metrů nad mořem, a i před Hrami v roce 2014 Soukalová a spol. trávili hodně času ve vysokých horách.
„Když byla olympiáda v Soči, měli jsme podobné kempy, podobný počet dní,“ vzpomíná sportovní ředitel Ondřej Rybář. „Pracovali jsme s něčím, co známe, na druhou stranu s něčím, co se z výzkumů osvědčilo. Vysokohorská příprava gradovala z toho, co jsme se snažili najít v předchozích letech.“
Na ZOH očekávám dobré výsledky
V minulé sezoně se biatlonový tým na mistrovství světa v Lenezerheide díky smíšené štafetě vrátil na stupně vítězů a potěšil například výrazný posun Vítězslava Horniga, který těžil ze spolupráce s výživovým poradcem Liborem Vítkem.
„Začali jsme s ním hodně pracovat. Samozřejmě do toho nemůžete závodníky tlačit. Hodně s ním pracuje Jonáš Mareček. Vše kolem stravy je v dnešní době podstatné,“ upozorňuje Hamza.
Biatlonový šéf se nikdy nesmířil s tím, že by někdejší slavné časy neměly přijít znovu. A na startu olympijské zimy cítí šanci na nový průlom.
„Na olympijských hrách očekávám dobré výsledky. Cítíme, že tlak na nás bude, budeme mít jednu z největších výprav v rámci českého o týmu. My se té výzvy nebojíme. Celý servis, jak bych nazval vedení svazu, udělal všechno, abychom uspěli,“ řekl Hamza. „Když zůstane Makula zdravá, věřím že můžou s Terezou Voborníkovou jezdit do desítky. Klučičí tým je nesmírně silný. Tajně věřím, že to může být po letech sezona, v které bude hodně radosti.“
Aby bylo jasno, radostí, jsou tu myšleny medaile. „To je logické, kvůli tomu to děláme,“ usmívá se Hamza.
Soustředění českých biatlonistů
Duben: Meraker (10 dní)
Červen: Livigno (týden), Isolaccia (muži, 2 týdny), Lenzerheide (ženy, 2 týdny)
Červenec/srpen: Passo Lavazé/Obertilliach (3 týdny)
Září: Anterselva (3 týdny)
Říjen: Vuokatti (10 dní)
Listopad: Vuokatti (2 týdny)
